Školy musí od tohoto školního roku zařadit do jídelníčku určité množství biopotravin. Údaje projektu Skutečně zdravá škola ukazují, že stačí vyměnit obyčejné brambory za jejich bio variantu a budou mít splněno. Bez výrazného navýšení nákladů.
Dvě procenta potravin, z nichž vaří školní jídelny pro více než 180 strávníků, musí od tohoto školního roku pocházet z bio produkce. Zařazení bio brambor do stravování by mohlo školám výrazně usnadnit splnění tohoto zákonem stanoveného podílu biopotravin v jídelníčku. Vyplývá to ze šetření projektu Skutečně zdravá škola a České technologické platformy pro ekologické zemědělství.
Dotazníkové šetření mezi školami zapojenými do projektu Skutečně zdravá škola ukázalo, že povinnost by bylo možné splnit pouhým zařazením bio brambor, a to bez výrazného navýšení ceny za porci. Průměrná cena brambor se pohybuje kolem 20 korun za kilogram, přičemž podle šetření Jana Moudrého z Jihočeské univerzity tvoří brambory méně než pět procent celkové ceny pokrmu. Navýšení ceny jedné porce kvůli bio bramborám by se tak pohybovalo v pár desítkách haléřů.
Bio brambory jsou zatím ve školních jídelnách spíše výjimkou. Biopotraviny nakupuje 37 procent z 342 dotazovaných škol zapojených do projektu Skutečně zdravá škola, pravidelně však jen 13 procent. Bio brambory používá jen menší část z nich.
Nejvíce biopotravin se objevuje v jídelníčcích škol v Ústeckém a Středočeském kraji, kde je alespoň občas objednává přibližně polovina zařízení. Šetření také ukázalo, že biopotraviny častěji nakupují jídelny s menším počtem strávníků.
„První školní rok od platnosti novely vyhlášky se dle informací Státního zdravotního ústavu považuje za pilotní a spíše cvičný,“ uvádí mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Od roku 2028 se pak má povinný podíl biopotravin ve školních jídelnách navýšit na pět procent.
Elektronická tržiště spojují školy a farmáře
Školám nejvíce chybí garance celoroční dostupnosti biopotravin a seznam ověřených dodavatelů. „V některých regionech není problém zajistit mléko a maso v biokvalitě, jinde ano. V programu máme školy, které jsou schopné zajistit podíl biopotravin ve výši 20 až 30 procent jen z vlastního regionu,“ popisuje Tomáš Václavík, ředitel a odborný garant projektu Skutečně zdravá škola. Nejsložitější je podle něj nákup čerstvé bio zeleniny a ovoce, zejména mimo sezonu. „Problém je i s dopravou z farem do menších jídelen s malým objemem objednávek,“ dodává Václavík.
Komplikace se zásobováním potvrzuje i ministerstvo zemědělství. „Kromě lokální dostupnosti nesezonní produkce narážíme na problém zejména s distribučními a logistickými kapacitami a nepříliš rozvinutými a nedostupnými skladovacími kapacitami a technologiemi, popřípadě nedostatky na straně zpracovatelského sektoru,“ uvádí Bílý.
Některé kraje se snaží situaci zlepšit. Například Královéhradecký a Jihočeský kraj spustily elektronická tržiště, která propojují lokální a bioproducenty s příspěvkovými organizacemi. Další kraje se na to připravují.
Za nejvhodnější biopotraviny pro školní stravování považuje Václavík ty, které v konvenční kvalitě často obsahují vyšší rezidua pesticidů, například jahody či některé druhy zeleniny. Doporučuje také využívat méně masa, ale zato kvalitnějšího, a zvažovat potraviny, u nichž cenový rozdíl mezi bio a konvencí není tak velký. Jde hlavně o mléko, mléčné výrobky či právě brambory.
Bioprodukce poroste
V Evropské unii se v roce 2023 podle dat evropského statistického úřadu Eurostat sklidilo přes 48 milionů tun brambor. Největšími producenty jsou Německo, Francie a Nizozemsko, které dohromady pokrývají více než polovinu produkce. V Unii pěstuje brambory přibližně milion farem, z nichž asi 25 tisíc je produkuje v biokvalitě. Nejvyšší podíl podniků s bio bramborami má Rakousko, kde je zhruba čtvrtina farem v zemi produkuje v bio kvalitě.
Ministerstvo zemědělství očekává, že zavedení povinného podílu biopotravin povede k růstu domácí produkce. „Díky dotačním nástrojům a právě i povinnému zastoupení biopotravin ve školních projektech a veřejném a školním stravování se zvyšuje poptávka a zemědělci získávají možnost lepšího a stabilního odbytu, což iniciuje zájem o navýšení produkce. Očekává se postupné zvyšování domácí produkce,“ tvrdí Bílý.
Nedostatek produkce bio brambor podle mluvčího ministerstva problémem není. Spíše požadavky odběratelů, například na různé formy zpracování podle vybavení kuchyní. Nedostatek domácí bioprodukce se v tuzemsku týká zejména rajčat, paprik a okurek.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
