Dva skoro podobné výrobky, například mléčná nebo hořká čokoláda, se docela podstatně v jedné věci liší. V uhlíkové stopě. Dánský řetězec Netto proto ve spolupráci se specializovanou firmou zmapoval a změřil dopady pětistovky nejběžnějších potravin.

„Dvacet procent emisí CO2 pochází u průměrného Dána z potravin, které jí,“ uvedl před týdnem na Linkedinu šéf řetězce Netto Michael Løve. Dobrou zprávu ale podle něj je, že je relativně snadné tuto klimatickou stopu snížit, pokud jsme si vědomi toho, co vložíme do nákupního košíku.

Nadace, která vlastní mimo jiné i řetězec Netto, proto podpořila společnost Concito v analýze uhlíkové stopy u nejčastěji nakupovaných potravin.

Co se z ní lze dozvědět? Například zmíněná mléčná čokoláda má na svědomí skoro o čtyřicet procent vyšší emise, tak ta hořká.

V tabulce na tomto odkazu, která je i v angličtině, takže orientačně může sloužit i Čechům, i když řada produktů je specifických pro Dánsko, jsou emise přepočteny buď na kilogram nebo litr dané potraviny či nápoje.

Zjistit je také možné, jak se na vytvořených emisích podílí zemědělství, výroba, balení, transport a samotný prodej v obchodě.

Top udržitelným produktem v dánském supermarketu je balená voda, následována mušlemi, zelím, mrkví či tuřínem. Tedy zřejmě produkty, které jsou pěstovány poblíž, protože i emise z dopravy jsou velmi nízké.

Když už maso, tak kuřecí

Na druhém konci potravin s nejvyšší uhlíkovou stopou se nachází odtučněný hovězí filet s emisemi 600 krát vyššími než třeba kilo mrkve. Hovězí T-bone steak už je na tom skoro o polovinu lépe. Milovníci masa si u tabulky mohou uvědomit, že když už, tak kuřecí.

Snaha ulehčit spotřebitelům orientaci v případě, že jim záleží na jejich uhlíkové stopě a chtějí se řídit fakty i při nákupu potravin, se objevuje i u dalších společností. Zatím jde však spíše o pokusy a plány.

O klimatických nálepkách uvažují například společnosti jako Unilever, Oatly nebo Mondeléz. Posledně zmíněná dokonce nedávno začala ve Francii prodávat snack NoCoe, který má být uhlíkově neutrální.

V Česku je zatím podobných iniciativ poskrovnu. S nálepkami začala zatím jen společnost Vitana u svých vybraných výrobků, například polévek v sáčku. V tomto případě je ale iniciativa tažena srovnáním například s jablkem či jogurtem, tedy od pohledu zdravějšími výrobky.

Pro hrubou orientaci je možné použít i kalkulačku uhlíkové stopy sestavenou BBC. „Jídlo, které jíme, se podílí podle našeho životního stylu na deset až třiceti procenty emisí produkovaných domácnostmi,“ vysvětluje BBC, proč se do projektu pustila.

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.