Zatímco evropské firmy musejí dodržují přísná pravidla, levné zboží z Temu, Sheinu a dalších čínských prodejních platforem zaplavuje trh bez odpovídající kontroly. Mnohé české e-shopy, které v minulých letech rostly, proto ukončují svoji činnost.
Majitelka malého internetového obchodu s galanterií Tvorboshop spustila na sociálních sítích kampaň na jeho záchranu. Po jedenácti letech mu hrozí konec. Zařadila se tak k dalším tuzemským internetovým prodejcům, jejichž existenci ohrožují levné asijské platformy, jako jsou Temu nebo Shein.
„Od doby, co Temu vstoupilo na český trh, se nám zhruba pětinásobně zdražila reklama,“ uvádí majitelka Tvorboshopu Jitka Novodomská. Získávání nových zákazníků je tak pro firmu stále nákladnější. „Každá první objednávka nového zákazníka je pro nás de facto ztrátová. Musíme investovat mnohem větší částky, abychom se k lidem vůbec dostali,“ dodává Novodomská.
Tvorboshop vznikl jako klasický e-shop s galanterií. Novodomská si během mateřské dovolené oblíbila háčkování a to ji následně přivedlo k prodeji kreativních potřeb. Postupně se firma z přeprodeje jiných značek začala orientovat na vlastní výrobu přízí.
Dnes prodává především vlastní značku přízí YarnMellow, která se vyrábí v Jičíně. Před dvěma lety měla firma roční obrat přes 15 milionů korun.
Sto klubíček za den
Duhová příze YarnMellow se vyrábí z nití různých barev, které obsluha stroje na sebe ručně napojuje. Vzniká tak klubíčko, v němž barvy postupně přecházejí jedna v druhou. Za půl hodiny jich zvládne člověk na stroji vyrobit pět, za jeden pracovní den Tvorboshop vyprodukuje kolem stovky klubíček z bavlny a akrylu. Příze v něm je dlouhá 1500 metrů.
Na zahraničních platformách se ale v poslední době objevily vizuálně velmi podobné výrobky za zlomek ceny. Zatímco Tvorboshop prodává klubíčko vhodné k háčkování nebo pletení za 699 korun, na čínských prodejních platformách lze najít obdobné zboží i za cenu kolem dvou set korun.
„Snažíme se konkurovat kvalitou, komunitou a osobním přístupem, ale je to výrazně náročnější. Firma sice roste v tržbách, ale zisk se nedaří zvyšovat,“ popisuje Novodomská.
Potíže Tvorboshopu nejsou ničím výjimečným. Na tlak levného dovozu z Asie v posledních měsících upozornilo více menších českých podniků. Rodinné vydavatelství 4 Kavky ukončilo svoji činnost poté, co se na zahraničních platformách začaly objevovat hry podobné těm jejich. V lednu oznámil konec internetový obchod s licencovaným hudebním oblečením Musicwear kvůli levné konkurenci z čínských internetových platforem. „Doplatili jsme na nekalou konkurenci. Na webových stránkách Temu si můžete koupit trička i za 130 korun a ještě k tomu dostanete dopravu zdarma. Jde samozřejmě o nekvalitní padělky, ale lidé to kupují,“ uvedl Vítězslav Tomeš, provozovatel e-shopu Musicwear pro server Novinky.
Číňané ušetří až 40 procent
Problém tkví podle Novodomské v nerovných podmínkách. Zatímco evropské firmy musejí splňovat přísná pravidla, platit daně a odvody nebo řešit certifikaci výrobků, část zboží ze třetích zemí těmto kontrolám podle ní uniká. A přitom proudí na evropský trh ve velkém.
Jen za loňský rok do Evropské unie dorazilo přibližně 5,8 miliardy zásilek s deklarovanou hodnotou pod 150 eur, na které se nevztahuje clo. Více než 95 procent balíčků pocházelo z Číny. Oproti předloňsku se počet zvýšil o 26 procent. Oproti roku 2022 jde o ještě výraznější nárůst, tehdy jich do Unie dorazilo zhruba 1,4 miliardy.
EU dosud znevýhodnění evropských prodejců řešila neúspěšně. Na konci března se proto Evropský parlament a Rada EU dohodly na reformě celního kodexu. Ta má zpřísnit podmínky pro online prodejce, zavést nový poplatek za malé zásilky a přenést větší odpovědnost na platformy, které zboží do EU prodávají.
„Podle našich analýz ušetří čínská tržiště 35 až 40 procent z ceny výrobků jen díky tomu, že po nich nevymáháme všechna pravidla, která v Evropě platí,“ uvádí Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR.
Evropská unie novými pravidly reaguje na zmíněný rychlý růst levných zásilek. Reforma počítá se zavedením manipulačního poplatku za malé balíčky, který má pokrýt náklady na jejich zpracování, a také s přenesením větší odpovědnosti na online platformy.
Změny budou, ale potrvá to
Firmy zprostředkovávající prodej zboží ze třetích zemí evropským zákazníkům mají být nově považovány za dovozce. Budou tak odpovědné nejen za výběr cla a daní, ale i za to, že prodávané výrobky splňují evropské bezpečnostní standardy. Opatření má podle Evropské komise omezit situace, kdy se na trh dostává zboží bez odpovídající kontroly.
„Jak letos v lednu zveřejnila Celní správa, při kontrolách nízkonákladových zásilek s elektronikou a hračkami ze třetích zemí nakoupených přes online tržiště více než polovina nesplnila evropské standardy bezpečnosti a 84 procent výrobků prokazatelně poškozovalo zdraví,“ popisuje Prouza.
Součástí reformy jsou sankce pro platformy, které pravidla dlouhodobě porušují. V krajním případě mohou dosáhnout šesti procent hodnoty dovezeného zboží do EU za poslední rok.
Unie zároveň plánuje vybudovat jednotný celní datový systém, který má zefektivnit kontrolu zásilek a sdílení informací mezi státy. Analyzovat data by měl nový Celní úřad EU, který vznikne v severofrancouzském Lille.
Zavedení změn ale nějakou dobu potrvá. Manipulační poplatek by se měl začít vybírat od listopadu tohoto roku, plně digitální systém má pro e-commerce zboží začít fungovat až v roce 2028. Teprve v roce 2034 by měl zaznamenávat pohyby všeho zboží.
Paušální clo bude v červenci
Pro malé evropské e-shopy je tak otázkou, zda se změn vůbec dočkají. „Potřebujeme vydržet ještě několik měsíců. Možná nám to pomůže,“ uvádí Jitka Novodomská. Podle ní by mohlo situaci alespoň částečně změnit paušální clo na zásilky do 150 eur, které má začít platit již od 1. července. Výsledný dopad ale bude záviset na tom, zda nová pravidla skutečně omezí objem levného zboží vstupujícího na evropský trh.
Někteří odborníci se domnívají, že tomu tak být nemusí. „Nové poplatky samy o sobě objem zásilek výrazně nesníží a ani nepokryjí náklady na všechny nekalé praktiky, kterých se čínská tržiště dopouštějí. Paušální clo by proto mělo být mnohem vyšší,“ domnívá se Prouza.
„Pokud chceme skutečně férové podmínky, je potřeba jít výrazně dál než jen k zavedení symbolického poplatku. Zaprvé by se mělo důsledně vymáhat dodržování pravidel a v případě jejich systematického porušování a dlouhodobého poškozování spotřebitelů by měl přijít úplný zákaz těchto tržišť, dokud nezačnou hrát podle našich pravidel,“ dodává Prouza.
