Uhlíkovou stopu jsme si nechali spočítat, ale výsledky nedávaly smysl. Je potřeba to dělat lépe, říká šéf skupiny Amper

Energetické úspory se staly jedním z nejdůležitějších témat v každé firmě. Jen málokterá si je ovšem spojuje s ESG, tedy snahou být udržitelnější a klimaticky odpovědnější firmou. Jan Palaščák, zakladatel a generální ředitel skupiny Amper, upozorňuje, že počítání uhlíkové stopy stále provázejí problémy, které je třeba vyladit.

„Podniky úspory převážně spojují s tím, že jsou ekonomické. Že jsou i zelené, to je sekundární. Ale je to šance, jak změnit vnímání,“ uvádí Palaščák. Je třeba podle něj nastavit hodnocení ESG tak, aby to nebyla jen prázdná zkratka.

Skupina Amper firmám mimo jiné radí se snižováním energetické náročnosti a v rámci nejnovějšího projektu nabízí virtuální měnu Co2in, která je podložená emisní povolenkou. Pokud například podnik produkuje příliš velkou uhlíkovou stopu, zakoupením Co2in ji „snižuje“. Tyto offsety tedy fungují jako ekologické odpustky.

Nyní se Amper chystá představit další virtuální měnu, jež nese název Woodcoin. Bude pro firmy sloužit jako offset (kompenzace vytvořené uhlíkové stopy, pozn. aut.) a zaměřuje se na sázení stromů, nicméně má být propracovanější než obdobné projekty. „Nestačí totiž strom vysadit, ale musí i vyrůst a musí mít přínos. Musí být součástí ekosystému a dřevo by se nemělo spálit, aby efekt nezmizel. Může být třeba součástí dřevostaveb,“ popisuje Palaščák.

Jak vnímáte ESG? Je to nutnost, bolestivé opatření, náklady navíc, buzzword?

Nedíváme se na ESG jako na povinnost, ale jako na byznysovou příležitost. E znamená environmentální oblast, kde se pohybujeme. Chceme proto pomáhat firmám, aby požadavky co nejvíce plnily. Až na druhém místě se na ESG díváme jako na něco, co by se mělo aplikovat i na nás.

Když jste se poprvé setkal s ESG?

Asi tři roky zpátky, kdy jsme začali mluvit o tom, že budou uhlíkové audity, které by měly do značné míry pokrývat environmentální oblast. Ty nás zajímají. Nechceme být autorita, která uhlíkovou stopu počítá a audituje, ale být dodavatelé řešení, která jsou doporučená.

Uhlíkový audit znamená zmapování uhlíkové stopy dané firmy?

Přesně tak. Nejde přitom jen o uhlík, ale i o ostatní skleníkové plyny, jako je metan. Chceme je měřit i ve spolku Climate & Sustainable Leaders Czech Republic (spolek bank, energetických, telekomunikačních a dalších firem vytvořený za účelem měření a snižování uhlíkové stopy, pozn. aut.). Jde o to, aby firmy mohly soutěžit v něčem, co je objektivní, a objektivní je to, co je měřitelné. Půjde ještě o hodně práce, aby se kritéria upravila a nedocházelo k neintuitivním výsledkům. Tím myslím třeba případ, kdy ropná korporace ExxonMobil v americkém žebříčku výrazně porazila výrobce elektromobilů Tesla. Tady by možná mohlo docházet k něčemu podobnému. Je důležité se o tom bavit a zkoušet to počítat, aby to za pár let někdo nezpochybnil.

Kam se za tři roky, co ESG sledujete, jeho vnímání posunulo?

Ti, kteří dělají velké finanční audity pro korporátní klientelu, se o ESG intenzivně zajímají. To je první pokrok. Právě subjekty z poradenství a finančního sektoru budou rozhodčími soutěže. Vzniká hodně pozic ESG manažerů a měla by tu být skupina lidí, která bude vést odbornou veřejnou diskusi o tom, jak bude vypadat česká implementace směrnice CSRD (směrnice o nefinančním reportingu, pozn. aut.). Mělo by se mluvit o tom, jak to bude vypadat a jak to bude srozumitelné, co se bude vykazovat a počítat. Aby se z toho nestala neměřitelná soutěž krásy, kterou bude moci z druhého břehu kdokoliv napadat.

A děje se v tomto směru něco?

Bude se výrazně aktivovat spolek Climate & Sustainable Leaders, který má ambici tuto diskusi podporovat a moderovat, zastoupení finančních hráčů je tam dostatečné. Na úrovni veřejné správy jsem velkou aktivitu nezaznamenal.

Jako skupina Amper nabízíte řešení pro firmy, energetické úspory, virtuální měnu Co2in, kterou stahujete emisní povolenky z trhu… Mají střední a větší firmy tušení o nové legislativě?

Před rokem a půl neměli moc znalostí ani lidé z velké čtyřky (označení pro poradenské firmy Deloitte, PwC, EY a KPMG, pozn. aut.), dnes mají. V rámci Climate & Sustainable Leaders jsme se ptali v dotaznících 150 největších firem, tam povědomí je, ale v těch ostatních je minimální. Většinou to chápou jako další administrativní povinnost z Bruselu, něco zeleného, co teď úplně nepotřebují, protože mají jiné starosti.

Nechápou, že energetické úspory jim přinesou výhody i v oblasti ESG?

Deset let prodáváme energetické úspory v rámci Amper Savings. Prvních osm let to bylo nudné slovo, které nebylo moc atraktivní, všichni měli raději technologie nebo obnovitelné zdroje. To se v posledních dvou letech obrátilo. Energetickým úsporám je teď každý otevřený, ale ve většině podniků si je nikdo nespojuje s ESG. Bylo by přitom dobré, kdyby to tak bylo. Soutěž ve snižování uhlíkové stopy zní trochu svazácky, ale je to v dobrém slova smyslu tržní soutěž ve snižování energetické náročnosti. Pokud žebříček uhlíkových auditů bude postavený dobře, budou to i vítězové v této tržní soutěži.

Je zajímavé, že si manažeři nespojují energetické úspory s ESG. Dělá pro to něco vaše firma?

Snažíme se, ale termíny jsou někdy zvláštně rozpojené. Dilema mezi tím, co je ekologické a co je ekonomické, reálně existovalo možná jen v době, kdy byly energie extrémně levné. Nyní dilema mezi ekologií a ekonomií reálně neexistuje. Přesto doznívá diskuse o tom, jestli máme pokračovat v Green Dealu, když je tu válka s Putinem. Je to poměrně absurdní otázka, kterou po sítích šíří ruské trollí farmy. Podniky si úspory převážně spojují s tím, že jsou ekonomické. Že jsou i zelené, to je sekundární, ale je to šance, jak změnit vnímání.

Předpokládám, že skupiny Amper se reporting ESG nedotkne hned příští rok. Víte ale, jak si stojíte?

Uhlíkovou stopu vytváříme hlavně kvůli poměrně významné části elektroinstalační a stavitelské, v rámci projektů úspor nebo obnovitelných zdrojů. Než začneme poskytovat energetické služby, musíme něco postavit, takže to nejsou jen počítače. K tomu máme letos zhruba 200 zaměstnanců, takže uhlíková stopa nebude zanedbatelná. Chtěli jsme si to vyzkoušet, tak jsme si ji nechali spočítat za rok 2021, ale formalizace umožňuje spoustu způsobů, jak zprávu interpretovat. Jde třeba o to, v jakých firmách máte podíly a jak to klasifikujete. Výsledky nedávaly dobrý smysl.

I emise ve Scope 1, 2 a 3 (přímé emise, emise z energií a další nepřímé emise, pozn. aut.) se chovaly způsobem, který nedokážu vysvětlit. Je třeba, aby to bylo srozumitelnější a lidé věděli, co se tam měří. Aby to bylo intuitivní. Aby někdo, kdo je odpovědný za uhlíkovou stopu, neřekl, že si to jen objednává, nebo udělá jen Scope 1 a 2 a je nejzelenější.

V čem to nedávalo smysl?

Když máme někde fotovoltaiku, bylo těžké zelenou elektřinu započítat. Stejně tak nešlo započítat, že dosahujeme smluvně garantovaných úspor v rámci EPC projektů (poskytování energetických služeb, kdy zákazník splácí až z dosažených úspor, pozn. aut.), které když nesplníme, tak musíme klientům finančně kompenzovat. Naopak když třeba v rámci výstavby vzniká uhlíková stopa, nebyl problém to odsunout na dodavatele. Je dobré o tom mluvit teď. Když řeknu, že mi ESG nedávalo smysl tak, jak jsme si ho zkusili na sobě, říkám tím: Pojďme ho implementovat tak, aby to smysl dávalo. Nechci, aby firmy za tři roky říkaly, že to nedává smysl.

Existují však standardy pro počítání uhlíkové stopy, kterými je nutné se řídit, že?

Ano, ale je to hodně formalizované.

Jak se to změní?

Hodně záleží na ministerstvu financí, protože to bude součást výročních zpráv. My jsme vycházeli z údajů, které jsou ve finančním účetnictví. Nechci, aby všichni počítali jen to, že mají v účetnictví náklady na naftu a benzin u služebních aut a koupí si elektromobily, a budou mít vystaráno.

Co v tom ministerstvo může udělat?

Bude vytvářet něco jako prováděcí předpisy. Bude evropská legislativa a ta se bude muset implementovat v Česku. V gesci to bude mít ministerstvo financí, které má na starosti zákon o účetnictví. A nefinanční report bude součástí výročních zpráv.

Musí to být ale mezinárodně srovnatelné. Pokud každá země udělá svůj předpis, tak to bude hodně zmatené…

Samozřejmě. Ze sto největších firem je asi 65 nadnárodních, tam by měla být metrika jednotná. Nevede se diskuse jen na české úrovni, ale i na evropské, aby to dávalo smysl. Je to v zájmu toho, aby ESG nebylo prázdné slovo. Proto biju na poplach, aby se reportování v praxi nastavilo tak, aby si pod tím každý uměl něco představit.

Kdy si na sobě vyzkoušíte další nefinanční report?

Za letošní rok si to zase zkusíme spočítat. Teď by se ale měla ke slovu dostat velká čtyřka s tím, že se uhlíkový audit prováže na výroční zprávu. Budeme konsolidovat letos poprvé, takže to bude uchopitelnější. V rámci konsolidované výroční zprávy by část ESG měla dobře popsat vnitropodnikové vztahy, aby tam nebyly carbon leakage (úniky uhlíku, pozn. aut.) uvnitř skupiny a byl dobře uchopený dodavatelský řetězec.

Váš další projekt je Co2in, virtuální měna podložená emisními povolenkami. V jaké je nyní fázi?

První příběh Co2inu, který byl zaměřený spíše na jednotlivce, vyzněl do prázdna. Cena evropské povolenky byla tehdy asi 12 eur, systém byl na hranici kolapsu a naší myšlenkou bylo, že jednotlivci mají zvedat cenu a zachraňovat systém tím, že budou skupovat povolenky. Když jsme projekt prezentovali, byla cena 22 eur, při spuštění padesát a teď je skoro 90. Evropská emisní povolenka je zachráněná, což je dobrá zpráva. Už bych ale nebyl komfortní s tím, že bychom teď říkali, že je třeba cenu zvyšovat. To by bylo kontraproduktivní.

Kde vidíte ideální cenu povolenky?

Vycházím z relevantní literatury, profesoři Dieter Helm nebo William Nordhaus uváděli 50 až 60 eur před několika lety, před covidovou a válečnou inflací. To je dnes ekvivalent 80 až 90 dolarů. Emisní povolenka je tak vzhledem k inflaci možná o kousek výše, ale příliš nevybočila, aby byla externalita správně oceněná a prostředky stačily na její odstranění. To je dobře. Vedlejším efektem však je, že jsme přišli o první příběh Co2inu.

Co tedy chcete dělat teď?

Upravujeme byznys plán, jsme v inkubátoru Startupyardu. Podrobili jsme se zpětné vazbě asi padesáti mentorů, bavíme se, jak byznys plán upravit. Přemýšlíme, jak Co2in od Amperu oddělit a poslat ho na klasickou startupovou trajektorii – inkubátor, získání rizikového kapitálu a tak dále… I tým se oddělil od ostatních aktivit Amperu. Co2in se bude orientovat na firmy jako jejich nástroj edukace týkající se ESG a současně offset.

Jaký je váš pohled na offsety? Nějaká regulace se teprve tvoří…

Je to džungle, tvoří se to globálně. V Glasgow na předminulé klimatické konferenci COP 26 to vypadalo, že v článku 6 byly položeny základy globálních pravidel pro offsety, ale nakonec to nešlo ani do písemně formulovaných závěrů. A na posledním COP jsme nic kolem toho nezaznamenali. Nejsou jasná globální pravidla. Evropa nebo Švýcarsko ale chtějí přísnější pravidla proti double countingu (dvojí započítání offsetů, pozn. aut.), přísnější certifikaci offsetů. I bohatší státy se k tomu kloní, ale z druhé strany tlačí lobby států, jako je Brazílie či africké státy z povodí Konga, které chtějí vydávat a prodávat řadu offsetů spojených se zachováním nebo obnovením pralesů. Ty chtějí spíše volnější pravidla.

Co2in má být také jedním z offsetů…

Na začátku jsme si trochu naivně říkali, že jde o rostoucí trh a že je náš produkt kvalitnější než skoro všechno, co na něm je. Nespletli jsme se, ale z toho ještě nevychází, že se člověk rychle prosadí. Naopak je těžké se s tak striktním produktem prosadit. Pořád je to však zajímavá výzva a máme pár směrů, kam se můžeme vydat.

Které směry to jsou?

Stále platí, že Co2in by se mohl posunout regionálně a nemusel by být podložen jen evropskou povolenkou, ale i jinými, třeba britským nebo americkým systémem. Za druhé bychom rádi byli součástí tržiště uhlíkových kreditů, kde by se hlídalo, že tam nebudou podvody, hlídala by se certifikace, kvalita. Ale byly by tam různé offsety.

Taková tržiště existují?

Ano, ale zatím není žádné, které by bylo dominantní nebo zásadní. Snahy existují, do toho se chceme zapojit.

Mělo by to být tržiště na celoevropské úrovni, ne české?

To určitě ne, dokonce spíše globální než evropské. Na druhou stranu, i když nejsme spokojeni s likviditou Co2Inu, počtem transakcí a uživatelů, tak ani jiné projekty ve světě nemají větší likviditu než my. Takže nikdo nám neutekl.

Ale zájemci o Co2in jsou?

U velkých korporací jsme se nesetkali s nezájmem. Spíše to je běh na dlouhou trať. I vzhledem k ceně povolenky vnímáme, že by Co2in neměl být offset, kterým si velká korporace vymaže veškerou zbývající uhlíkovou stopu. I když spolu třeba uděláme úspory, postavíme obnovitelné zdroje, tak tu další velkou porci by Co2in neměl jako zelený odpustek vymazat.

Offsety jsou legitimní, ale až v poslední vrstvě ESG řešení. Snažíme se, aby Co2in byl nástroj edukace a benchmark, jak by offset mohl vypadat. Dá se jím dokonce platit, je tu asi třicet obchodníků, co jej přijímají. Takže to bereme jako edukační nástroj pro vytvoření ekosystému a jako offset na zkoušku. Teď si žádná korporace nekoupí takové množství offsetů, aby vymazala zbývající uhlíkovou stopu. Ale než portfolio offsetů poskládá, tak bychom chtěli být u toho. Připravujeme proto i další offsety, abychom nenabízeli jen drahou evropskou povolenku.

Jaké?

Všichni mají rádi sázení stromů, ale my jsme se proti tomu docela vymezovali. Je okolo nich řada podvodů a nemusíme kvůli tomu chodit do Brazílie, jsou i tady. Nicméně i my máme rádi stromy, spousta z nás má svoje lesy, máme Amperův les u Lipna, kde kolega testuje stromy, které jsou klimaticky odolnější, třeba borovice douglasky, a podobně. Řekli jsme si tedy, že stromy taky budeme sázet, ale ukážeme, jak je to s nimi doopravdy.

Nestačí totiž strom vysadit, ale musí i vyrůst a musí mít přínos. Musí být součástí ekosystému a dřevo by se nemělo spálit, aby efekt nezmizel. Může být třeba součástí dřevostaveb. V tom se inspirujeme v Rakousku. Chceme zkrátka nabídnout kvalitní udržitelný offset v oblasti sázení stromů, protože tu chybí. Nazvali jsme ho Woodcoin.

Dřevostavby jsou v rámci offsetů i v prvním draftu evropské regulace…

Pracujeme na tom docela dlouho a jsme v tom docela daleko.

Kdy ho nabídnete?

Příští rok. Tím vznikne tržiště uhlíkových kreditů – bude tam Co2in, Woodcoin – a lidé na tom pochopí, jakou to má roli.