Česko znovu objevuje dřevo. Z roubenek a malých dřevěných domků nyní míří i do bytových domů nebo škol. Developery ovšem zatím brzdí předpisy omezující výšku dřevostaveb na dvanáct metrů.
Spotřebitelské chování má větší vliv na dosažení klimatických cílů, než se zdá. Tvůrci politik ale skutečné behaviorální faktory málokdy zohledňují a automaticky chápou člověka jako racionálního tvora pečlivě zvažujícího “pro a proti”. Opak je ale pravdou.
Odbornice na udržitelné nakládání s odpady z mezinárodní platformy Reloop Anna Larssonová komentuje parametry rýsujícího se českého zálohového systému pro sběr PET lahví a plechovek, které nedávno představilo ministerstvo životního prostředí.
Některé letecké společnosti či cestovní agentury nabízejí klientům koupi „odpustků“, aby si mohli kompenzovat emise vzniklé při letu. Odborníci nicméně takzvané uhlíkové offsety často kritizují a varují, že jejich rozšíření planetě může spíše uškodit.
Bolševník je invazivní rostlina, která nejen v Evropě vytlačuje od 50. let původní flóru a škodí přírodě. Právě ta se stala příměrem, s pomocí něhož litevští umělci v těchto dnech, kdy se ve Vilniusu chystá summit NATO, poukazují na ekocidu, kterou páchá Rusko na Ukrajině.
I jednotlivec může svou činností omezit emise skleníkových plynů. Není od věci vědět, jaké návyky zatěžují životní prostředí více a jaké méně. A to i přesto, že je termín „uhlíková stopa jednotlivce“ do určité míry kontroverzní a nezbavuje odpovědnosti velké firmy.
Češi se ročně zbaví až 250 až 350 tisíc tun nábytku, vyplývá ze studie, kterou pro společnost Ikea vypracovala platforma Cyrkl s využitím průzkumu agentury Ipsos. Takové množství odpovídá více než 11 milionům křesel a zhruba třetině množství nového nábytku, které se ročně v tuzemsku prodá.
Většina lidí chce podle průzkumu Booking.com cestovat udržitelněji. Jejich přesvědčení ale brzdí zdražování a zároveň nedostatek finančních pobídek a udržitelných možností ze strany cestovních kanceláří a ubytování.
S elektrickým Mustangem od Fordu jsme za týden urazili přes tisíc kilometrů. Vzali jsme ho z města na venkov i za hranice do Německa. Tam jsme se trochu zapotili kvůli nabíjení, za což mohla hlavně nezkušenost.
Za uplynulých třicet let Ostravu opustilo skoro padesát tisíc lidí. Jedním z problémů třetího největšího města republiky je to, že odcházejí hlavně mladí. Ani trojice studentů, se kterými jsme se sešli a povídali si s nimi na Waldorfské škole v Ostravě Porubě, si není jista, že tady jednou chce žít.
