V ESG nám někdy chybí proaktivní přístup. Neměli bychom jen reagovat na regulaci

Banky patří obecně k těm nejvíce regulovaným byznysům a nejinak je tomu i v oblasti udržitelnosti a ESG. „(Nová legislativa v oblasti taxonomie) například vytvoří reputační tlak na to, aby měly více zelených aktiv v portfoliu,“ uvádí jednu ze změn Julian Toth.

Uvedený tlak bude vycházet konkrétně z taxonomie, což je v podstatě klasifikace aktiv definovaných jako environmentálně udržitelné. Bank se týká tak zvané Green Asset Ratio, tedy podíl zelených aktiv. Ten budou muset nově zveřejňovat.

„To, jaké číslo bude banka mít, záleží na tom, jaký má byznys model a strategii, zda se zaměřuje na malé či velké podniky, na retailové bankovnictví,“ popisuje Julian Toth s tím, že publikace uvedených údajů může banky tlačit ke změně.

Hlavní tlak ale podle něj vychází z toho, že banka si musí vyhodnotit rizika investic, pokud jde například o fosilní paliva, protože profitabilita v tomto sektoru se bude snižovat. Což je přesně cíl EU, přesměrovat toky kapitálu z negativních aktivit na více udržitelné.

Bank se kromě taxonomie dále týkají i další regulace jako Směrnice SFRD, nebo méně citovaná MIFID 2 či SREP.  Podle MIFID, resp její nově přidělané části týkající se udržitelnosti, mají například banky a poradci povinnost zjišťovat, jaké mají klienti preference týkající se svých investic. Což s sebou nese celou řadu problémů a „výzev“.

Jaké se dozvíte v podcastu, stejně jako to, jaké dopady bude mít na banky další regulace, zda jsou na tom ty velké lépe než ty menší a jak lze nynější probíhající zelenou transformaci využít jako příležitost.