Označit látku za karcinogen není jednoduché. „Zařazení musí vycházet z dlouhodobého výzkumu, který se provádí na velké skupině lidí vystavené dané látce ve vyšší dávce,“ vysvětluje Pavel Rössner z Oddělení toxikologie a molekulární epidemiologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR.
Vína z Rakouska, Francie, Španělska, Itálie či Maďarska obsahují mnohem více věčných chemikálií, než tomu bylo v minulosti. Ročníky z počátku této dekády jich mají několikanásobně více než na začátku milénia, odhalila nová studie.
Na některých návsích každoročně 4. května probíhají děti bílými nadýchanými obláčky hasicí pěny. Ten den je totiž svátkem Svatého Floriana, patrona všech hasičů. Rozverná zábava však může představovat zdravotní riziko. Mnohá požární pěnidla obsahují toxické „věčné chemikálie“.
Lidé v Nizozemsku by měli přestat jíst vejce z domácího chovu kvůli kontaminaci látkami PFAS, tak zvaných „věčných chemikálií“, oznámila minulý týden nizozemská vládní agentura. Podle národního institutu veřejného zdraví mohou být příčinou vniknutí PFAS do vajec žížaly.
Zákazníci se outdoorového oblečení obsahujícího „věčné chemikálie“ vzdát nechtějí, protože nenasákne vodou. Běžné značky lyžařského oblečení proto tyto látky většinou nenahrazují, jak vyplývá z průzkumu Ekonews.
První výsledky unikátního výzkumu potvrdily, že v bílé běžkařské stopě jsou vysoké koncentrace takzvaných věčných chemikálií. Ty se dostávají i do pitné vody a v přírodě se nerozkládají. Jejich zdrojem jsou lyžařské vosky.
Rotterdamská radnice nedávno zorganizovala navážku třiceti centimetrů nové zeminy do tamní zahrádkářské kolonie. Záhony nedaleko letiště jsou plné takzvaných věčných chemikálií, které se v přírodě téměř nerozkládají a mohou způsobovat zdravotní problémy.
Teflonové pánve, outdorové oblečení, pleťové krémy, to jsou věci, kde se často objevují „věčné chemikálie“. Alternativy bez toxických látek existují, ale jsou málo dostupné. Co většímu rozšíření brání, popisuje expertka neziskové organizace Arnika Karolína Brabcová.
Všudypřítomným, nerozložitelným chemikáliím charakterizovaným silnou vazbou uhlíku a fluoru jsme vystaveni dennodenně. Jedním z hlavních zdrojů jsou sladkovodní ryby. Podle českých vědců představuje v tuzemsku nejmenší riziko kapr.
Zprávy o kohoutkové vodě v Česku letos poprvé zahrnují údaje o hladině „věčných chemikálií“. Tisíce těchto látek v lidském organismu působí toxicky a v přírodě se téměř nerozkládají. Informační systém Pitná voda ukáže, nakolik se jich Češi mají obávat.
