Ekonews se v anketě mezi tuzemskými firmami ptají, jaké má jejich podnikání dopad na životní prostředí a jaké mají zkušenosti s vytvářením nefinančních zpráv. Za stavební společnost Saint-Gobain Česká republika odpovídal manažer pro udržitelnost Michal Široký.
Díky substanci, kterou vynalezl, je Petr Španiel schopný měnit komunální i průmyslový odpad na stavební materiál. Ze skládek tak dokáže udělat všechno možné od cihel přes zámkovou dlažbu až po železniční pražce.
Ekonews se v anketě mezi tuzemskými firmami ptají, jaké má jejich podnikání dopad na životní prostředí a jaké mají zkušenosti s vytvářením nefinančních zpráv. Za společnost Skanska CZ odpovídal Ondřej Flanderka, manažer udržitelného rozvoje Skanska Residential.
Většina domů, které budeme v následujících letech využívat, již stojí. Když se v Česku podaří hloubkové rekonstrukce, budovy mohou ušetřit až 32 megatun ekvivalentu oxidu uhličitého ročně, což je více, než kolik emisí ročně vyprodukují největší tuzemské uhelné elektrárny.
Už zanedlouho se začnou proměňovat bytové projekty, rodinné domy i veřejné budovy. Proč? Docházejí totiž nerostné suroviny, jako jsou písek či kamenivo. Řešením je co nejvíce využívat materiály z budov, které se bourají, a současně stavět úsporněji.
Z poklidných lesů a vinohradů se kopec Vtáčnik na okraji Bratislavy proměnil v rušnou obydlenou zónu. Režisérka Eva Križková ve svém stejnojmenné snímku zkoumá, jak se lidem a ptákům společně žije na pomezí lesa a novostaveb.
Cirkulární ekonomika a využívání druhotných surovin je cestou, jak chránit přírodní zdroje. V současné chvíli je ale recyklátu nedostatek. Cirkularita jde v některých případech navíc proti potřebě snižovat uhlíkovou stopu.
Česko hodlá přispět k tomu, aby se Evropská unie stala do roku 2050 uhlíkově neutrální. Tento cíl ale nesplní bez podstatných změn ve stavebnictví. Jakých? To popisuje Antonín Lupíšek, odborník na udržitelnost budov z ČVUT.
Na likvidaci staveb s azbestem mají dohlížet stavební úřady a krajské hygienické stanice. Některé dosavadní demolice ale provázely problémy ohrožující zdraví občanů. Ombudsman je stávajícími případy znepokojen a připravuje „desatero“, podle něhož by se měly postupy sjednotit.
Postupně se rekonstruují nebo demolují stavby, které v sobě mají zakázaný azbest. Odborníci se shodují, že ochrana zdraví tuzemských pracovníků a obyvatel v okolí většinou není dostatečná. V Česku navíc existuje dost předchozích příkladů toho, jak by se s karcinogenní látkou nakládat nemělo.
