Dobrovolný standard VSME se postupně stává nástrojem, který firmám pomáhá reagovat na rostoucí požadavky finančního trhu. Zároveň poslouží jako podklad pro ochranu menších firem neúměrným administrativním tlakem ze strany velkých korporací.
Co při vytváření zprávy neopomenout, jaké jsou klíčové povinnosti a za co mohou firmám hrozit sankce? Tato aktualizace vychází z návrhu ESRS 2.0 z července roku 2025, zatímco právní povinnosti, audit a sankce se nadále řídí CSRD a původní verzí ESRS.
ESRS 2.0 je v tuto chvíli návrhem a musí projít standardním legislativním procesem, který zahrnuje veřejnou konzultaci a projednání s evropskými institucemi. Přijetí se očekává v polovině roku 2026, do té doby zůstává právně závazným rámcem ESRS 1. Podle čeho se tedy firmy mají řídit?
Taxonomie se typicky týká podniků, které spadají do povinného reportingu udržitelnosti a některých finančních institucí v rámci pravidel udržitelného financování. Není „náhradou“ ESRS, je to paralelní rámec, který doplňuje nefinanční reporting o konkrétní klasifikační ukazatele výkonnost, zejména pro investory a banky.
Zprávu o udržitelnosti mají firmy zveřejňovat podle harmonogramu stanoveného směrnicí CSRD, který se v roce 2025 změnil kvůli balíčku Evropské komise s názvem omnibus. O jaké změny jde? U firem druhé a třetí vlny došlo k odkladu povinností o dva roky s cílem snížit administrativní zátěž.
Evropská regulace v oblasti udržitelnosti vstupuje do nové fáze. Pro řadu firem bude tento rok zlomový kvůli souběhu několika regulací týkajících se ESG, které postupně skládají společný obraz.
Evropská komise, Parlament a Rada EU dospěly k dohodě o změnách ESG legislativy v takzvaném trialogu, což je neformální jednání, na němž se scházejí zástupci těchto tří institucí. V části týkající se směrnice CSRD vyhrál přísnější návrh Rady.
Ekonews se v anketě mezi tuzemskými firmami ptají, jaké má jejich podnikání dopad na životní prostředí a jaké mají zkušenosti s vytvářením nefinančních zpráv. Za společnost Skanska CZ odpovídal Ondřej Flanderka, manažer udržitelného rozvoje Skanska Residential.
Severotisk se zaměřuje na tištění barevných časopisů a nejrůznějších prospektů, centrálu má v Německu a skupina zaměstnává 980 lidí. Je tedy na tisícihlavé hranici, která má u firem rozhodovat o tom, zda mají povinně zveřejňovat nefinanční zprávu, nebo ne. Co v takovém případě dělat?
Projednávání změn ESG legislativy je v plném běhu. Stanovisko Evropského parlamentu a Rady k omnibusu lze očekávat ale až v zimě. Kterým směrem se vyjednávání ubírá, shrnul na nedávné akci Business Leaders Forum Filip Gregor, šéf sekce Odpovědné firmy v právní kanceláři Frank Bold.
