Maso, mléčné výrobky, slazené nápoje a průmyslově zpracované potraviny jsou hlavními tahouny emisí v lidském jídelníčku. Mezinárodní dlouholetý výzkum pod vedením Univerzity v Birminghamu odhalil, že nejvíc těchto potravin zkonzumují mladí lidé od jedenácti do třiceti let.
Cizrna, rýže či pšenice, ale také brambory, fazole, rajčata, hrášek nebo salát. Nejnovější poznatky hovoří o tom, že tyto potraviny obsahují méně vitamínů a minerálů než před dvěma dekádami. A má být hůř. Příčinou je rostoucí obsah oxidu uhličitého v atmosféře.
Nová pravidla, podle nichž mají vařit školní jídelny, vyvolala protesty některých potravinářských firem, ale i ekologických organizací. „Největší změna není na talířích, ale ve výpočtech,“ upozorňuje Eliška Selinger, která se podílela na tvorbě nové vyhlášky o školním stravování.
Zjednodušit nákup potravin pro školy a podpořit jejich regionální produkci – to je hlavní smysl elektronického tržiště, které jako první před časem vytvořil Jihočeský kraj. Dnes funguje i v Královéhradeckém kraji a další regiony podobný systém připravují.
Řetězec Tesco v rámci interní soutěže Bojovníci proti plýtvání letos ocenil jako „skokana roku“ prodejnu v Táboře. Ta totiž výrazně navýšila spolupráci s potravinovou bankou z Českých Budějovic. Týdně daruje potřebným 400 kilogramů potravin, což odpovídá 964 porcím.
Kdo chce ušetřit za jídlo, má v mobilu k dispozici už dvě platformy, které spojují zákazníky a podniky, které nechtějí vyhazovat neprodané potraviny. Každým rokem zachrání několik desítek tun jídla, které by jinak skončilo v koši.
„Současný systém produkce a spotřeby potravin dlouhodobě nemůže fungovat. Změna je nutná, a pokud se k ní neodhodláme sami, tak k ní budeme přinuceni okolnostmi,“ říká Dana Kapitulčinová, spolupracovnice Centra pro otázky životního prostředí UK.
Letošní leden byl již podesáté měsícem, během něhož se lidé snaží ze svého jídelníčku vypustit živočišné produkty. Oficiálně se do výzvy iniciativy britské neziskové společnosti Veganuary celosvětově loni přihlásilo kolem 700 tisíc lidí. Proč to tedy nezkusit?
Třetina potravin vyprodukovaných na celém světě přijde podle dostupných mezinárodních statistik vniveč. V číslech to představuje něco kolem 1,3 miliardy tun jídla ročně. S produkcí potravin navíc souvisí zhruba deset procent globálních emisí skleníkových plynů.
Projekt Prague Food Waste zkoumá ve školních jídelnách, jak se tam plýtvá potravinami. Ekonews se zúčastnily měření v jedné pražské škole, k obědu byla rajská s kolínky.
