Všudypřítomným, nerozložitelným chemikáliím charakterizovaným silnou vazbou uhlíku a fluoru jsme vystaveni dennodenně. Jedním z hlavních zdrojů jsou sladkovodní ryby. Podle českých vědců představuje v tuzemsku nejmenší riziko kapr.
Zprávy o kohoutkové vodě v Česku letos poprvé zahrnují údaje o hladině „věčných chemikálií“. Tisíce těchto látek v lidském organismu působí toxicky a v přírodě se téměř nerozkládají. Informační systém Pitná voda ukáže, nakolik se jich Češi mají obávat.
Jsou všude kolem nás a používáme je častěji, než si uvědomujeme. V přírodě se téměř nerozkládají a v lidském organismu mohou působit toxicky. Řeč je o perfluorovaných a polyfluorovaných sloučeninách neboli PFAS. Čeští vědci je nacházejí i v mateřském mléce.
Návrat dětí do školy představuje pro rodiče nezbytné nákupy. Pokud vybíráte batoh pro prvňáčka nebo jen doplňujete výbavu, vyplatí se vkročit do nového školního roku bez hazardu se zdravím dítěte a také s ohledem na planetu.
Oblečení je v bezprostředním kontaktu s kůží, proto by mělo být bez toxických a zdraví ohrožujících látek. Jejich omezování se pozvolna daří, jedy ale mohou být v dovezeném zboží z mimoevropských e-shopů.
Dětské bundy zakoupené v sedmi evropských zemích obsahují nebezpečné toxické látky, nejvíce ty české, ukázala studie. Ve více než polovině z 32 vzorků byla nalezena celosvětově zakázaná perfluorooktanová kyselina patřící mezi tak zvané věčně chemikálie PFAS.
Perfluorované a polyfluorované látky neboli „věčné chemikálie“ se podle amerických vědců nacházejí ve většině značek toaletního papíru. Nezáleží na tom, jaké je v něm zastoupení recyklátu.
Vědci nacházejí v běžkařských stopách vysoké koncentrace takzvaných věčných chemikálií. Dostávají se do nich z vosků na běžecké lyže. Sportovní organizace a firmy se problémem zabývají, ale rekreační sportovci o škodlivosti své stopy často nevědí.
Voděodolnosti většiny dětských outdoorových bund dosahují výrobci použitím „věčných chemikálií“ neboli perfluorovaných a polyfluorovaných látek. Byly odhaleny v osmi z deseti výrobků testovaných spolkem Arnika.
Kvůli nadprodukci plastů se v přírodě i v našich tělech kumuluje čím dál více mikroplastů. Chemický průmysl navíc produkuje nové a nové nezničitelné chemikálie. Ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Cajthaml bojuje za jejich plošný zákaz.
