Přestože ochránci přírody betonové překážky na řekách nevidí rádi, existují i projekty, které umožňují migraci ryb a řeku tolik nesvazují. Podnikatelé ve vodní energetice však mají pocit, že jim stát nepřeje.
Kryt na Heiligengeistfeldu v severoněmeckém Hamburku poskytoval mezi červencem a srpnem 1943 útočiště tisícům lidí během těžkých náletů Spojenců. Dnes je z něj vyhlídka osázená stromy a rostlinami, kam lidé chodí na kávu nebo do restaurace.
S bezpečnou cestou do školy dětem v portugalském Lisabonu pomáhají „cyklovlaky“, které žákům umožňují jízdu z domova pod dozorem dospělého. V Praze zatím běží v menším měřítku pouze nuselský experiment.
Na drahenických pastvinách se krávy přesouvají každý den tak, aby tráva měla čas dorůst a půda regenerovat. Taková pastva pomáhá krajině a farmářům šetří peníze. Přesto ji zatím v tuzemsku zkouší málokdo.
Pro stát je většina z nich nepotřebných a investovat do nich nehodlá. Tisíce starých vojenských krytů po celém Česku se tak už dostaly do soukromých rukou a hledají nové uplatnění. Někteří nadšenci dokazují, že mohou fungovat jako netradiční prostory pro kulturní akce nebo svérázné ubytování.
Když nedokáže bezpečí dětí na cestě do školy zajistit město, jsou po ruce jiná řešení. V Praze se čím dál tím častěji uplatňuje takzvaný taktický urbanismus. Bezpečné prostory pro děti díky aktivitě rodičů či neziskových organizací mohou vznikat rychleji i levněji.
Italský plán obnovy a odolnosti loni podpořil agrovoltaiku štědrou dotací. Dvojí využití půdy se rozhodla vyzkoušet pětistovka projektů o celkové kapacitě přesahující 1,5 gigawattu. Nedůvěra Italů v obnovitelné zdroje i zájmy mafie jim však komplikují situaci.
Výzkumníci na České zemědělské univerzitě v Praze už dva roky zkoumají, jak skloubit výrobu elektrické energie a pěstování plodin. Výsledky zatím ukazují, že plody malin pod agrovoltaikou jsou shodné s těmi bez panelů.
Krnovsko patřilo při loňských zářijových povodních mezi nejzasaženější oblasti. Lichnov ale vyvázl bez větší újmy. Místní jsou přesvědčeni, že za to vděčí poldrům, které systematicky budují poslední dekády.
Pěstování plodin ve spojení s výrobou elektřiny je v tuzemsku na začátku, nicméně už po něm pokukují velcí hráči. Ve Francii se agrovoltaika osvědčuje třeba při pěstování révy.
