Slovenské matky se pouštějí do ministra Macinky. Chtějí poradit, jak ukončit klimatickou krizi i u nich

Slovenské Znepokojené matky bojují za lepší budoucnost pro své děti. „Aby mi někdo říkal, že mám mlčet jen proto, že jsem matka, je nesmysl. Jsme vzdělané ženy, každá máme svou profesi i odbornost a vycházíme z vědeckých poznatků a řešení podložených daty,“ říká Ivana Nemethová, koordinátorka iniciativy.

Slovenská iniciativa Znepokojené matky reagovala na výrok Petra Macinky o tom, že v Česku už klimatická krize skončila. V otevřeném dopise současného českého ministra životního prostředí žádá, aby Slovákům rovněž představil recept, jak na to.

„Že se vaším ministrem životního prostředí stal pan Macinka, je extrémně škodlivé, takové funkce by měli mít kompetentní lidé,“ říká Ivana Nemethová, koordinátorka iniciativy Znepokojené matky. Ty kritizují slovenskou vládu například za to, že dotuje aerolinky nebo podporuje výstavbu spalovny odpadů.

„Ministr Taraba přírodě aktivně škodí“

Proč jste reagovaly právě na výrok Petra Macinky o konci klimatické krize v Česku?

Českou politiku sledujeme, spolupracujeme s různými českými organizacemi, má kolegyně Lucie Szabová byla jednou z řečnic na protestu v Praze (proti jmenování Motoristů do čela ministerstva životního prostředí, pozn. aut.). Sledovaly jsme, kdo se tedy stane ministrem, a jedna možnost byla horší než druhá.

Snažíme se dívat na věci s nadhledem. Bylo by krásné, kdyby se klimatická změna dala vyřešit takto jednoduše a elegantně, ale bohužel tomu tak není a drtivá většina lidí si to uvědomuje. Průzkumy veřejného mínění v Česku i na Slovensku ukazují, že většina lidí ví, že klimatická změna je tu, že je to hrozba a je třeba ji řešit co nejdříve. Že se vaším ministrem životního prostředí stal pan Macinka, je podle mého názoru extrémně škodlivé. Takové funkce by měli zastávat kompetentní lidé, odborníci a odbornice, kteří mají široký rozhled a jsou schopni řídit stát.

Slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba tuto definici splňuje? Vyměnil ředitele správ národních parků nebo Slovenské agentury pro životní prostředí, za prioritu při ochraně životního označil fakt, že 800 obcí nemá kanalizaci. Slovenský resort životního prostředí uděluje nejvíc výjimek pro lov medvědů hnědých v historii, tatranský národní park vedl člověk odsouzený za pytláctví…

Bohužel ne. Pan Taraba nechápe svou roli, chová se spíše jako ministr průmyslu a byznysu. Místo ochrany přírody – což je jeho hlavní úloha – jí aktivně škodí. Vyhodil množství odborníků nejen z ministerstva, ale i z různých dalších organizací spadajících pod ministerstvo a nahradil je různými postavičkami bez odbornosti a zkušeností. Ruší i zákony, které mají přírodu chránit. Je to zoufalá situace. My a další organizace na to upozorňujeme od začátku, žádali jsme jeho odchod, sepisujeme si jeho škodlivé kroky. Jsou to desítky a desítky úplně protichůdných činů a katastrofálních rozhodnutí, které mají dopad na přírodu i na život lidí. Taraba má například zpoždění v čerpání evropských peněz určených na rozvoj, pro jeho nečinnost nám hrozí i pokuty.

Jaká je v současnosti na Slovensku nálada ohledně ochrany životního prostředí?

Podle průzkumů veřejného mínění je většina Čechů i Slováků znepokojená z klimatické změny, chtějí, aby se co nejdříve řešila, a ochrana přírody je na Slovensku jedno z nejdůležitějších témat. Více než 70 procent Slováků se pokládá za ochránce přírody. Ovšem nijak se to neodrazilo na výběru ministra ani dalších členů vlády. Běžní lidé cítí, co se na Slovensku děje – cítí sucho, které ničí úrodu, úbytek sněhu, velká horka v létě nebo záplavy, oni vidí realitu a potřebují řešení. Bohužel naše současná vláda je od začátku nastavená nikoli na pomoc lidem, ale na ochranu vlastních zájmů.

Je zde cítit také silná proruská propaganda, šíření hoaxů a snaha zachovat závislost Slovenska na fosilních palivech. Současná vláda skoro při každé příležitosti útočí na Evropskou unii, přitom nám EU dává miliardy eur na pomoc, třeba na investice do obnovitelných zdrojů. Je to pro Slovensko velká příležitost, nemusíme za energii platit velkým korporacím, můžeme si ji vyrábět tady. Málokdo například ví, že na Slovensku je mnoho výrobců tepelných čerpadel, což přináší pracovní příležitosti. Ale v době, kdy přišel ten extrémní náraz vlivu sociálních sítí, mnoho politiků naběhlo na populistickou cestu, na cestu popírání vědeckých faktů.

Je to silný boj za zachování statutu quo, za zachování závislosti na fosilních zdrojích, boj proti Green Dealu. Přitom ti politici nedávají žádnou alternativu. Co tedy jiného máme dělat pro zpomalení klimatické změny? Měli bychom diskutovat o konkrétních řešeních a jejich dopadech, ale určitě není na debatu, zda je třeba něco dělat. Už desetiletí vědecká sféra bije na poplach.

Jak je to možné, že většina Slováků chce chránit životní prostředí, ale zvolí si do vlády lidi, kteří – jak říkáte – dělají opak?

Je zajímavé, že jak pan Taraba, tak pan Macinka, kteří mají posty šéfů resortů životního prostředí, pocházejí ze stran, jež měly ve volbách velmi nízkou podporu. Je to nesmysl, že jsou na tomto postu. Například strana SNS, za kterou Tomáš Taraba kandidoval, je nyní podle průzkumů mimo hranici, kdy by se dostala do parlamentu. Tedy nemá podporu veřejnosti na to, aby dělal takové zásahy a rozhodnutí, má jen podporu premiéra. Na Slovensku se však děje tolik věcí, že téma životního prostředí se mezi ně jen těžko protlačuje, přitom kauzy v životním prostředí jsou obrovské.

Jaké kauzy máte na mysli?

Třeba podpora spaloven odpadů, které jsou škodlivé a nekoncepční. Nebo obří projekt přečerpávací vodní elektrárny, což je miliardová investice, kterou Taraba zčistajasna začal prosazovat. A pak spousta kauz ohledně národních parků a vývozu dřeva z Vysokých Tater, které končí někde v Rumunsku, a řada podobných, úplně šílených věcí. Ale v jiných oblastech se děje tolik dalších událostí, že normální člověk nemá šanci to všechno sledovat. I já se přiznám, že už jsem z toho vyčerpaná.

„Chceme zastavit výstavbu spalovny“

Proč se jmenujete Znepokojené matky?

V roce 2019 se několik maminek dohodlo, že zorganizují klimatický pochod rodičů. Bylo to úspěšné, přišlo asi 500 lidí a novináři nás nazvali znepokojenými matkami. Tento název jsme si už nechaly. Má také za cíl bourat stereotypy, protože kromě toho, že jsme aktivistky za životní prostředí, jsme také feministky a myslíme si, že ženy a matky mají právo se vyjadřovat k veřejným tématům. Bouráme stereotyp, že matka má být jen doma a starat se o děti. Aktivně se zapojujeme do veřejného života a snažíme se prosadit řešení pro lepší budoucnost pro nás i další generace.

Kolik máte členů?

Celkem asi padesát dobrovolnic. Stále se k nám přidávají nové matky. Působíme nejen v Bratislavě, ale začínáme se rozvíjet i v dalších městech na Slovensku.

Jedním z vašich projektů je protest proti vnitrostátnímu létání na trase Bratislava–Košice. O co konkrétně jde?

Kritizujeme to, že naše vláda dala dotaci soukromé maďarské společnosti Wizz Air, aby zavedla leteckou linku mezi Bratislavou a Košicemi. Je to velmi nesystémový krok, již před třemi lety jsme spustili petici Za vlaky na jednotku (na první místo, pozn. red.). Myslíme si, že prioritou ve veřejné dopravě by měla být železnice. Lidé potřebují mít dostupné a udržitelné možnosti, jak se přesouvat i bez auta.

Potřebujeme zvyšovat kvalitu železničních služeb i jejich bezpečnost a tato dotace je nesystémový a dost populistický krok našeho ministra dopravy Jozefa Ráže mladšího. On se rád chlubí megalomanskými nápady. Prosazuje například nápad postavit tunel Karpaty u Bratislavy, který je extrémně drahý a neefektivní. V reakci na naši kritiku dotace pro Wizz Air se hájil, že tam létají ta nejekologičtější letadla, což je až k smíchu. Evropské státy, například Rakousko, Belgie či Francie, se snaží snižovat množství krátkých letů, protože spotřeba paliva je nejvyšší při startu a záhy poté pak letadlo hned klesá. Pokud existuje alternativa ve formě vlaků, stát by ji měl podporovat.

Snažili jste se setkat s vládními představiteli a jednat s nimi?

V minulosti jsme se setkaly s bývalým předsedou vlády Hegerem, týkalo se to snížení závislosti na fosilním plynu. Jednali jsme tenkrát s více ministry bývalé vlády, vícekrát jsme se setkali i s paní prezidentkou Čaputovou. Co se týče současné vlády, coby členky Klimatické koalice jsme poslaly žádost o schůzku více ministerstvům, na některých ty schůzky proběhly.

S panem ministrem Tarabou ale nemá moc smysl diskutovat, on nemá zájem o komunikaci s občany. Na nevládní organizace od začátku jen útočí a šíří o nás lži, například si vymýšlí úplné bludy o našem financování. Nemá ani odvahu setkat se s obyvateli míst, která jsou dotčená jeho rozhodnutími, jako v případě výstavby přečerpávací elektrárny. Svou fanouškovskou základnu si buduje hlavně na Facebooku.

Setkali jste se ze strany občanů s odporem k vaší aktivitě?

Ano, je celkem běžné, že hlavně na sociálních sítích často schytáváme hejty, že se máme vrátit k hrncům a dětem a nemáme se veřejně vyjadřovat. Je to sexistický, velmi nízký pud různých lidí, kteří se snaží umlčet ostatní, pokud s nimi nesouhlasí. Ráda diskutuji s těmi, kteří mají jiný názor než já, vysvětlíme si, jaké máme postoje. Ale aby mi někdo říkal, že mám mlčet jen proto, že jsem matka, je nesmysl. Jsme vzdělané ženy, každá máme svou profesi i odbornost a vycházíme z vědeckých poznatků a řešení podložených daty.

Povedlo se Znepokojeným matkám něčeho reálně dosáhnout?

Za těch téměř sedm let co fungujeme, se nám podařilo hned na začátku prosadit, aby bratislavské zastupitelstvo jednoznačně schválilo parkovací politiku. Loni jsme dosáhli toho, že Slovnaft po tlaku veřejnosti snížil kapacitu plánované spalovny odpadu, proti které bojujeme. A město Bratislava díky našemu popudu letos vybuduje nový přechod přes Šancovou ulici, což je obdoba pražské magistrály.

Podařilo se nám vedení Bratislavy také přesvědčit, že vytvoří systém monitoringu kvality ovzduší, což je zatím v přípravě. Za hlavní úspěch ale považuji, že se o těchto tématech více hovoří, a i když něco nevyjde, jdeme dál a nenecháme se odradit.

Jaké plány máte pro letošek?

Chceme zastavit tu výstavbu spalovny Slovnaftu, nyní to posuzuje ministerstvo životního prostředí. Apelujeme na ně, aby všechny posudky byly založeny na odbornosti a aby hájily veřejný zájem. Ovšem velmi o tom pochybujeme. Sbíráme podpisy v petici a připravujeme se na další kroky proti spalovně.

Na Slovensku se také budou v příštích měsících schvalovat zonace národních parků, což je velmi důležitý krok, který vyžaduje Evropská unie. Ale tyto zonace připravuje resort pana Taraby, takže vypadají spíš, že je připravovali vlekaři, developeři a dřevozpracující průmysl. To je smutné a budeme se s tím snažit bojovat. Na podzim se konají komunální volby a my chceme lidem dát vědět, že klimatická řešení nejsou jen otázkou naší vlády, ale dají se přímo aplikovat v obcích a městech. Budeme se snažit, aby si lidé vybírali politiky a političky, kteří jsou odpovědní i ke klimatické změně.