Srážky se zvěří se v Česku každoročně počítají v tisících. Zabránit jim mohou speciální plašiče, ale jsou nákladné a často vyžadují pravidelnou údržbu.

Na tuzemských silnicích došlo podle statistik Policie ČR od ledna do dubna letošního roku k 27,6 tisíce dopravních nehod. V 3,5 tisíce případech šlo o srážku s lesní zvěří. Mimo města a vesnice má dokonce srážka se zvěří podle expertů Centra dopravního výzkumu (CDV) na svědomí polovinu nehod.

Pojišťovna Generali v rámci SRNA Indexu vznikajícího ve spolupráci s CDV uvádí, že od loňského října do letošního jara tyto incidenty klesly podle policie o čtvrtinu. Nehod se zvěří ale podle Generali fakticky neubylo, policie pouze v řadě krajů změnila způsob evidence. V některých krajích už proto používají speciální plašiče.

Kilometr až za 70 tisíc korun

V jižních Čechách před dvěma lety instalovali plašiče na necelých 30 kilometrech silnic. Jeden typ reaguje na světlo z auta, které aktivuje zvukový signál. Druhý je na bázi pachu, ale každé tři měsíce se do něj musí doplňovat sprej.

„Jejich účinnost průběžně vyhodnocujeme. Prozatím výsledky ukazují na přibližně 70- až 75procentní účinnost u obou typů zradidel. Účinnost se ale na jednotlivých úsecích velmi liší. Někde je 100 procent, jinde o tak vysokém čísle nelze hovořit,“ říká Veronika Królová, koordinátorka projektu z úřadu Jihočeského kraje.

„Je to dáno například tím, že v okolí úseku, kde jsou zradidla instalována, došlo k uzávěrkám na silnici. Z toho důvodu tam několikanásobně narostla hustota provozu a navýšily se i srážky motorových vozidel se zvěří,“ vysvětluje Królová. Problémem je podle ní i vyrušování zvěře návštěvníky přírody, zejména pejskaři.

Dohromady má kraj kolem tisícovky plašičů, ale další budou podle Królové přibývat. Na jeden kilometr je potřeba 40 kusů. Náklady na takový úsek byly před dvěma lety, kdy projekt startoval, zhruba 70 tisíc korun u elektronického typu a 10 tisíc u pachového. Jenom v Jihočeském kraji je přitom přes šest tisíc kilometrů silnic první až třetí třídy.

Napouštění bazénu zakazují desítky obcí. Bojí se, že přijdou o vodu

Malá zvířata v ohrožení

Na jihu Čech bylo podle policejních statistik v letech 2019 až 2020 evidováno okolo 2300 srážek se zvěří, v roce 2021 téměř 2900. Skutečná čísla jsou však mnohem vyšší. Kolize s drobnými živočichy, jako jsou ježci, veverky, zajíci, kuny nebo ptáci, totiž zpravidla nikdo nepočítá, jelikož nedochází ke zranění osob ani k hmotným škodám na majetku.

Podle oficiálních statistik tak v Česku pod koly motorových vozidel končí nejčastěji srnčí zvěř, a to ve třech čtvrtinách případů. Následuje prase divoké (8 %), zajíc (5 %) a daněk (2 %).

Spoluautor publikace Zvířata na silnicích a vedoucí výzkumu obratlovců na Masarykově univerzitě v Brně Tomáš Bartonička je přesvědčen, že problematika srážek vozidel a zvířat je v Česku dlouhodobě podceňována. Trpí přitom zejména drobní obratlovci, obojživelníci a také drobní ptáci a netopýři.

„V případě létajících obratlovců (ptáků a netopýrů) to zasáhne zhruba 10 procent populace ročně, ale statistiky se těžko dělají. Kadávery sražených zvířat navíc prakticky okamžitě mizí, protože je zlikvidují mrchožrouti. Pro některé je to dokonce speciální zdroj potravy. Například v zimě si můžeme všimnout káňat v alejích u silnic, jak čekají na kořist,“ říká Bartonička.

Hlavně se nesnažit vyhnout

Do médií se střety se zvěří dostanou podle Bartoničky většinou jen v případě, kdy se auto srazí se srncem nebo prasetem a v ohrožení je člověk. „Bohužel řidiči většinou nejednají správně. Snaží se zvířeti vyhnout, místo aby šli do přímého střetu, což je pro člověka zdaleka nejbezpečnější řešení, i když velmi nepřirozené,“ uvádí vědec.

Efekt nejrůznějších plašičů je podle něj doposud spíše neověřený, protože mnohdy chybějí seriózní data, která by účinnost potvrdila. „Za vhodnou považuji praxi ve Skandinávii, kde mají chytré stacionární značky, které se rozsvítí, když se los přiblíží,“ říká.

Oproti tomu značky s jelenem už jsou v Česku tak obvyklým koloritem, že je většina řidičů ani nevnímá. „Pokud by došlo k časovým aktivizacím těchto značek, nebo k jejich umísťování v rizikovém období, kdy se zvířata přemísťují, uvedlo by to řidiče do pohotovosti. Jakákoli dynamika v tomto ohledu povede ke zlepšení,“ myslí si Bartonička. Doporučuje také web Srazenazver.cz vytvořený CDV, kde si mohou lidé najít lokality, ve kterých ke střetům nejčastěji dochází.

Vliv má údajně i klimatická změna. Jak se v Česku otepluje, obvyklé jarní kolize se srnci se posunují k dřívějším datům. Na podzim je zase na místě mít respekt z divočáků. Bartonička má také pochybnosti o promyšlenosti plánování okolí staveb, jako jsou speciální mosty pro zvěř. Například na pražském okruhu jich je pět za sebou.

„Tyto mimořádně nákladné stavby byly realizovány ne vždy na správných místech. Navíc nebylo zohledněno žádoucí omezení v dalším využití okolní krajiny, a tak je řada ekoduktů v místech, kde dochází nebo již došlo k rozšíření zástavby do blízkosti vstupu na ekodukt. Takové stavby mají pro zvířata jen omezené využití,“ tvrdí Bartonička.

Klimatická změna narušuje dovolené. Nevyzpytatelná parna či deště kazí turistické pobyty i lyžování

Plašící patníky vymýšlejí také mladí

S inovativním řešením, jak zamezit střetu se zvěří a zvýšit bezpečnost na silnicích, přišla i trojice studentů pražské Českoslovanské akademie obchodní. Chytrý patník Novus vymysleli maturanti během programu společnosti Samsung pro mladé inovátory Solve for Tomorrow pro Česko a Slovensko, ve kterém jim vynesl prvenství.

„Kromě LED pásek, které ve tmě upozorňují na okraj silnice, je náš patník Novus vybaven malým solárním panelem, větrnou elektrárnou a pohybovým senzorem. Když se k němu blíží vozidlo, sepne se plašička zvířat a pomocí bluetooth technologie dojde k rozsvícení dalších navazujících patníků v řadě. Díky vlastnímu zdroji energie funguje patník jako samostatná jednotka a nepotřebuje napájet z elektrické sítě. Případná porucha jednoho nijak neovlivní funkčnost ostatních patníků,“ říká Miloš Nováček, jeden z autorů výrobku.

Vyrobit prototyp patníku ze starých láhví a digitálních součástek trvalo studentům v programu osm měsíců. Ve filamentu z PET láhví získali recyklovaný materiál na konstrukci, se zapojením elektrických součástek pomohli kamarádi a samostudium na internetu.

„Až budeme mít hotový finální model, chceme hledat partnery, se kterými bychom patník mohli zlepšovat a začít ho instalovat k pozemním komunikacím. S Ředitelstvím silnic a dálnic už jsme kontakt navázali,“ uvedl Nováček.

Irena Buřívalová
Irena Buřívalová

Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.