Ačkoli se objem darů na boj s klimatickou změnou od roku 2019 do roku 2023 ztrojnásobil, pořád do této oblasti proudí výrazně méně prostředků než do jiných. Proč toto téma není pro dárce dostatečně atraktivní?
Na celosvětovou podpory environmentálních témat filantropové podle zatím posledních dostupných dat věnovali 9,3 až 15,8 miliard dolarů. Vyplývá to ze zprávy organizace ClimateWorks Foundation z roku 2024. Ačkoli se to na první pohled zdá jako hodně peněz, z celosvětové filantropické podpory to představuje pouhá dvě procenta. Proč tak málo?
Na tuto otázku hledal odpověď i Nadační fond Via Clarita, který se věnuje filantropickému poradenství a doprovází jednotlivce, rodiny i firmy dobročinností. „V praxi jsme se setkávali hlavně s tím, že naši klienti by sice rádi podpořili tuto oblast, ale téma je pro ně velmi složité. Zkusili jsme se proto ve Via Clarita na tuto problematiku zaměřit více do detailu,“ říká ředitelka nadačního fondu Dagmar Goldmannová. Via Clarita vydala zprávu, která mapuje potřeby a pohled na finacování z perspektivy environmentálních organizací a uspořádala inspirativní setkání s dárci.
Líbivé projekty a opomíjená témata
„Když jsme mapovali, jak vidí filantropickou podporu organizace, které se tématu věnují, shodovaly se, že podpora je u nás stále silně navázána na osobní vztahy a preferenci nekonfliktních témat. Dárci často volí projekty s rychlými a viditelnými výstupy, zejména lokální iniciativy typu budování mokřadů a tůní,“ uvádí Kristina Papoušková, která má ve Via Clarita téma environmentální filantropie na starost.
Z hledáčku filantropů podle ní zmizela témata odpadů a znečištění, mezioborové výzvy, jako je sociální dimenze zelené transformace, nebo systémové otázky, jako jsou nastavení veřejného financování nebo podmínky pro neziskové organizace.
„Také systémový přístup, který se zdá pro úspěch klíčový, je pro řadu dárců příliš abstraktní a nepřináší výsledky v řádu měsíců, ale spíše let. Neméně významným důvodem je i to, že dárci a organizace spolu neumějí komunikovat stejným jazykem, a dárce se tak nepodaří oslovit,“ doplňuje Kristina Papoušková.
Jak dostat enviro do filantropie?
Dle doporučení organizace Philea není klima „další téma“, ale kontext, který ovlivňuje napříč filantropickým portfoliem téměř vše. Dává smysl s filantropií začít jednoduše (rychlé, menší a měřitelné kroky), ale ideální je směřovat k víceletým a systémovým řešením. Trpělivé partnerství mezi dárci, neziskovými organizacemi a státem je nejefektivnější cesta. Znamená totiž méně administrativy, více důvěry, větší a chytřeji cílené zdroje. Podpora adaptace na klimatickou změnu je cestou, jak vyjít z klimatické změny co nejméně bolestivě.
Pokud dárci budou k podpoře přistupovat tak, že se spojí a budou spolupracovat, může to podle ClimateWorks Foundation přinést reálné výsledky. To se povedlo v loňském roce například iniciativě Belém Action Plan, kdy se velké nadace jako Bloomberg Philantropies, Gates Foundation, IKEA Foundation nebo The Rockeffeller Foundation zavázaly k tomu darovat 300 milionů dolarů. Vznikají také národní závazky, například v Portugalsku nebo Polsku, kde se spojí řada nadací působících v různých oblastech a zařazují téma klimatu do své činnosti.
Podstatné pro úspěch je budování kapacit neziskových organizací. Aby uspěly, musí být profesionální a mít prostor se rozvíjet a reagovat na aktuální situace. Tomu nejlépe pomohou účelem neomezené víceleté granty.
Cestou je také holistický přístup, kdy na klima máte vliv, i pokud podporujete jiná témata jako je zdraví, sociální nerovnosti či lidská práva. O tom je také větší část příručky od mezinárodní organizace Philea, která rok 2026 vyhlásila rokem environmentální filantropie. Via Clarita ji přeložila a publikovala, aby se dárci mohli inspirovat příklady z praxe, jak se dá o klimatu ve filantropii přemýšlet.
Kristina Papoušková
Kristina Papoušková je expertkou na filantropii a environmentální témata z nadačního fondu Via Clarita.
