Chmel je klíčová surovina pro výrobu piva. Jeho úrodu ale v posledních deseti letech výrazně ovlivňuje klimatická změna přinášející výkyvy počasí. Největší pivovar v zemi, Plzeňský Prazdroj, se proto spojil s technologickými firmami jako je Microsoft a Agritecture, aby našel s pomocí dat a technologií nejvhodnější řešení, jak pěstitelům chmele pomoci se s kolísajícím počasím vyrovnat a zachránit tak klíčový produkt pro výrobu piva.

„Na chmel má velký dopad klimatická změna. Někdy je ho hodně jako letos, jindy málo. Chceme, abychom mohli pít pivo z chmele i za desítky let,“ shrnul stručně na tiskové konferenci jejich cíl Ivan Tučník, který má v Prazdroji projekt Pro chmel na starosti. Kromě uvedených firem se projektu budou účastnit pěstitelé chmele z nejvýznamnější žatecké oblasti.

Pro názornou demonstraci, kam až by situace mohla zajít, Prazdroj u této příležitosti uvařil hektolitr piva bez použití chmele. Na rozdíl od klasického piva tento ležák postrádal jakoukoli hořkost, v chuti byl sladký až karamelový. Většina ochutnávajících dala přednost tradičnímu pivu.

Hlavní problém při pěstování chmele je v posledních letech nedostatek vody, které bude podle expertů na Žatecku méně a méně. Chmel je přitom na vodě bytostně závislý. Když je jí hodně, jako letos, dokáže dorůst během dvou měsíců do výšky sedmi metrů. Když je jí málo, strádá. Což poté vede k menší sklizni. Čísla tyto výkyvy dokumentují jasně. Například v roce 2012 české chmelnice vyprodukovaly jen 4,3 tisíce tun, zatímco o čtyři roky později přes 7,7 tisíce tun. Letos by díky deštivému počasí mohla úroda dosáhnout více než osmi tisíc tun. Ani obří úroda ale není pro pěstitele ideální, nestíhají sklízet a nemají, kde chmel skladovat.

Rozdíly v úrodě i obsahu látek, které jsou pro pivo klíčové

„Letošní počasí je zase extrém. Sice pozitivní, ale ze zkušenosti posledních deseti patnácti let víme, že za rok to může být opět o desítky procent horší právě kvůli výkyvům počasí,“ uvádí Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství družstva Žatec. Pro chmelaře je podle něj nejdůležitější vyrovnanost úrody.

„Jsem v chmelařství už třicet let. Zatímco v  90. letech se výnosy pohybovaly kolem průměru, posledních deset let při více méně konstatní ploše obrovsky oscilují,“ popisuje také Jiří Smetana ze společnosti Arix, jednoho z největších pěstitelů chmele. V dobrých letech je podle něj produkce chmele dvakrát vyšší než v těch špatných a ještě větší jsou rozdíly v obsahu hořkých látek, které chmel obsahuje, a jež jsou pro pivo klíčové.

„Nejsou zdroje vody na závlahy pro všechny chmelnice,“ dodává Smetana. Někteří pěstitelé museli určitá pole chmele kvůli nedostatku vody dokonce i zrušit. „Když je dlouhé suché období, jako to bylo v roce 2015, tak chmel dostane takový šok, že už se neobnoví a musí se v přístím roce znovu přesázet, tedy vysadit nové rostlinky,“ popisuje Smetana.

Ani závlahy podle něj tuto situaci nevyřeší. Navíc i závlahové systémy mohou narážet na nedostatek vody. Konkrétně společnost Arix bere vodu z řeky Ohře a z menších rybníků v okolí. Snažil se i o vybudování dalších rybníků a nádrží, ale to je podle Smetana obtížné. „Udělat vodoprávní řízení to je ještě horší než stavební řízení. Je to na čtyři roky a oběhnout tisíce úřadů,“ uvádí.

Aplikace pomůže s pěstováním chmele

V rámci projektu Pro chmel proto chtějí experti mapovat srážky, vlhkost a obsah živin v půdě i v rámci jednotlivé chmelnice. Na základě dat by měl vzniknout software, aplikace, která farmářům poradí optimální podmínky pro pěstování chmele. „Potřebujeme software, který farmáři řekne, kdy má zalévat, hnojit, jak rostlinu ošetřovat,“ uvádí Tučník.

Senzory budou na šesti farmách, které se nyní projektu účastní, instalovány od letošního listopadu. Do půdy budou instalovány senzory na vhlkost, měřit se bude teplota u rostlin, na jednotlivé rostliny přijdou senzory, které budou měřit, nakolik je ve stresu a jak ji ovlivňují podmínky kolem ní.

„Jde o takové chmelové EKG, které poskytne informace o tom, co český chmel potřebuje. Dále budeme dělat časosběrné fotky, které ukáží, jak se rostliny v průběhu času vyvíjí,“ popsal Henry Gordon Smith za společnost Agritecture, která se specializuje na chytrá technologická řešení pro zemědělskou výrobu. Ta vyvíjí software spolu s Microsoftem.

Řešení by poté mělo být aplikovatelné pro všechny pěstitele chmele v Česku. Nebude to ale hned, data se budou sbírat během celého růstového cyklu až do sklizně v roce 2022. První výsledky lze očekávat za rok a podle nich se uvidí, jakým směrem bude projekt pokračovat dál. Financování má nicméně zajištěno. Microsoft poskytl grant ve výši 190 tisíc dolarů z programu AI for Earth a obdobnou částkou se podílí i Prazdroj s mateřskou firmou Asahi.

„V dalším kroku bychom chtěli pěstitelům nabídnout nástroj, který by dokázal blížící se změny počasí v mikroregionech predikovat a v předstihu chmelařům říkat, kde nezalévat a kde naopak vláhu přidat,“ doplnil Alex Mitro ze společnosti Microsoft.

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina se věnuje ekonomické novinařině už déle než dvacet let. Začínala v ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. V červnu roku 2020 založila s Veronikou web Ekonews.