Ondráš Přibyla

Skleníkový efekt funguje podobně jako deka, která zachytí část tepla odcházejícího z těla.

Ondráš Přibyla je zakladatelem webu Fakta o klimatu, který shromažďuje data o klimatu a klimatické změně a zpracovává z nich grafy a infografiky pro další použití.

Ve většině zemí Evropy emise skleníkových plynů buď stagnují, nebo klesají. V Asii a Africe ale poměrně silně rostou, říká v podcastu Ekonews zakladatel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.

„Je ale potřeba podívat se na to, z jakých čísel. V Africe jsou to jednotky tun na osobu a na rok, na jednoho Čecha připadá zhruba 12 tun na rok,“ vysvětluje. Podle něj jsme tak ještě hodně daleko od toho, aby měl průměrný Čech emise jako průměrný Afričan.

Přibyla v podcastu mimo jiné vysvětluje, jak vzniká skleníkový efekt. Podle něj sedí příměr, že skleníkový efekt funguje podobně jako deka, která část tepla odcházejícího z vašeho těla zachytí. „Podobným způsobem atmosféra, pokud obsahuje skleníkové plyny, je schopna zadržet část záření a vracet ho zpátky na povrch a tedy ohřívat planetu,“ říká Přibyla s tím, že teplotu planet určuje právě rovnováha mezi tím, kolik záření přijímají od Slunce a kolik jsou schopné odvézt do Vesmíru.

Oxid uhličitý, který je nejskloňovanějším skleníkovým plynem, zůstává v atmosféře vysoké stovky let. To, že teď měníme její složení, je proto podle Přibyly akt pro následující desítky generací. Metan se v atmosféře zdrží přibližně dvanáct let, je ale výrazně silnější. Přestože zůstává v atmosféře kratší dobu, má na oteplování planety daleko větší dopad.

Evropská unie si dala cíl být do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Pro dekarbonizaci je podle Přibyly nutné zbavit se spalování fosilních paliv v energetice, dopravě a průmyslu. Dále je potřeba zaměřit se na zemědělství a obecně na to, jak zacházíme s krajinou. Například odlesňování je v některých zemích velmi významný zdroj emisí, stejně tak používání hnojiv.

Epizoda tohoto podcastu vznikla za podpory společnosti Skanska Residential.

 

Veronika Němcová
Veronika Němcová

Veronika se novinářskému řemeslu naučila v plzeňské redakci MF Dnes. V roce 2007 ji profesní cesta zavedla do celostátní ekonomické redakce iDNES.cz, kterou několik let vedla. V roce 2020 založila s Martinou Ekonews.