Pandemii a zvyšující se náklady na provoz nepřežily mnohé prodejny nabízející zboží bez obalů. Letos už se jich zavřely téměř dvě desítky.

Nejvíce bezobalových prodejen bylo v tuzemsku loni. V tomto roce se zatím jejich počet snížil ze 118 na 105 prodejen, uvádí Spolek bezobalových obchodů, který sleduje trh od roku 2014. Devatenáct letos vzdalo podnikání, naopak šest nových prodejen se otevřelo zákazníkům.

Nízké číslo trochu mate. Do statistiky totiž nejsou zahrnuty všechny obchody nabízející zboží bez obalu, pouze ty specializované. Česko přitom patří k evropským bezobalovým „velmocem“. Z pohledu počtu prodejen na milion obyvatel má podle ředitele prodejen Bezobalu Jiřího Sedláka po Španělsku a Lotyšsku třetí nejrozvinutější trh v Evropě. Například v Německu, které má více než 80 milionů obyvatel, je 500 bezobalových prodejen, přičemž polovina má existenční problémy.

„Bezobalovým obchodům klesly tržby v rámci celé Evropy, v Česku hlásí obchodníci pokles o 30 až 50 procent. Zákazníci se obávají o budoucnost, takže šetří. Malé bezobalové prodejny se zaměřují na kvalitní potraviny a ty lidé teď hodně škrtají,“ říká Sedlák.

„Vidím obrovský vzestup solidarity. Když se o problémech začne mluvit, lidé se zase vracejí. Proto věřím, že v dlouhodobém horizontu ty poslední dva roky budou v grafech vypadat jako malý zub. Potřebujeme, aby se ekonomika uklidnila, a pak se to zlepší,“ věří Sedlák. Prodejny Bezobalu, které nabízejí hlavně potraviny, drogerii a kosmetiku, se zatím nezavírají, ale musely přistoupit k úsporným opatřením.

Malý kritizuje velké

Obchodní manažer drogerie Tierra Verde Luděk Hartman registruje v bezobalových prodejnách 20procentní pokles tržeb. „V poslední době lidé čelí zásadnějším skutečnostem, jako je například skokové navyšování cen energií či inflace. Kvůli tomu i téma ekologie ustupuje do pozadí, zejména v masmédiích nemá takový prostor,“ říká Hartman.

„Pomoci by mohlo zavedení vratných obalů v co největší míře, které by se vztahovalo na PET lahve a plechovky. To je věc, která by opět mohla podpořit budování povědomí o ekologičnosti provozu našich domácností,“ domnívá se Hartman. Tierra Verde má vedle malých prodejen aktuálně stáčírny i v dm drogeriích a v potravinových řetězcích Albert a Globus.

Albert instaloval „bezobalovou stěnu“ ve své prodejně v pražském nákupním centru Chodov loni v říjnu. Letos v červnu systém zavedl i v ostravském Albertu v Nové Karolině, kde nabízí zhruba pět desítek produktů. Jako dodavatelé jsou do projektu zapojeny značky Emco či Grizly, Tierra Verde dodává drogerii. V nabídce je také privátní značka Albertu Nature´s Promise. „Můžeme prozradit, že na podzim chystáme rozšíření o ještě jeden hypermarket. Ale detail si necháme zatím pro sebe,“ tvrdí Albert.

Ve srovnání s tradičně baleným sortimentem tvoří prodeje zboží bez obalu zlomek, Alberta ale zájem zákazníků těší. „Zákazníci, kteří stěně chvilku věnují, prohlédnou si ji a vyzkouší ji, jsou nadšeni jak myšlenkou na bezobalový prodej, tak samotnou inovací a novou cestou, jak je možné suché plody a třeba i detergenty nakupovat,“ uvádí.

Sedlák z Bezobalu se nicméně k projektům tohoto typu staví kriticky. „Konvenční řetězce musely ustoupit tlaku společnosti, udělat změny směrem k ekologickým konceptům. Jsou to ale drobné kroky, jedná se spíše o greenwashing, v bezobalu vidí hlavně marketingovou příležitost,“ je přesvědčen.

Třídění není vždy ekologické. A obal má někdy větší environmentální zátěž než výrobek

Zboží se musí hodně točit

Technologické řešení zajišťuje společnost Miwa, která s konceptem znovupoužitelných kapslí uspěla i v zahraničí. Aktuálně se její systém začal využívat v pořadí třetím obchodě nizozemského řetězce supermarketů Albert Heijn. Další desítky obchodů jsou v plánu. Podle vedení společnosti přes Miwu měsíčně „proteče“ zhruba tuna výrobků. V Česku kromě Albertu Miwa spolupracuje s Biopekárnou Zemanka nebo obchody Country Life.

„Naše mise určitě zahrnuje malé i velké obchody. V této fázi se ale zatím prioritně soustředíme na velké prodejny,“ říká zakladatel společnosti Petr Báča. Pro Miwu je klíčové hlídání kvality prostřednictvím chytrých dat uložených v čipech každé kapsle. „Víme přesně, kdy a kým bylo zboží zabaleno. Zmíněná data také umožňují uchovávat údaje o samotném materiálu kapsle, abychom jej pak mohli na konci životnosti co nejefektivněji recyklovat. Platí, že jedna kapsle Miwa během svého životního cyklu ušetří téměř dva tisíce kusů jednorázových obalů,“ tvrdí Báča.

Problémem se zabývají i menší obchodníci. „I v našem prodeji vedeme na toto téma debaty. Vidíme ale, že o bezobal je zájem, a proto ho v sortimentu necháváme. Je důležité, aby se zboží hodně točilo, aby třeba ořechy třeba nestály v dózách dlouho a nežlukly. A u artiklů, které se tolik neprodávají, je potřeba dbát na zvýšenou frekvenci výměny obsahu,“ říká jeden z menších provozovatelů obchodu, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Těstoviny či čočka z kapslí. Český systém MIWA je v prvním obchodním řetězci ve Francii

Prodej v drogeriích zvolna roste

O bezobalový prodej začíná být zájem i mezi zavedenými výrobci. Nabízí jej například Biopekárna Zemanka, která nedávno otevřela svou první prodejnu v pražském OD Kotva. „Několik let už prodáváme sušenky v zálohovaných boxech přes e-shop a letos naplno rozvíjíme spolupráci se společností Miwa. V našem novém obchodě proto nesmí chybět možnost nakoupit si bez obalu,“ říká majitel Jan Zeman s tím, že sušenky se musely zmenšit, aby se dostaly přes hrdlo výdejníku. Zákazníci si je tak místo ke kávě dávají třeba do jogurtu.

I česká kosmetická firma Manufaktura v několika svých prodejnách v červenci spustila pilotní projekt prodeje stáčené kosmetiky. Reaguje prý na přání svých věrných zákazníků, kteří po stáčeném sortimentu volali. Vedle úspory obalového materiálu má být výhodou i nižší cena zatím dvou stáčených produktů.

Dm drogerie nabízí od roku 2019 stáčenou drogerii od Tierra Verde, ale aktuálně zvažuje i testování bezobalového prodeje v sortimentu potravin. Plnicími stanicemi je nyní vybaveno 21 prodejen, od letošního října do září příštího roku je má přibýt pět nových lokalit. Zákazníci mají zatím na výběr ze čtyř produktů.

„Od začátku roku 2022 si naši zákazníci stočili více než devět tisíc litrů těchto prostředků, od zavedení plnicích stanic pak více než 42 tisíc litrů. V meziročním srovnání vzrostl obrat stáčené ekodrogerie za období leden až srpen o více než sedm procent,“ sdělil Jiří Peroutka, manažer komunikace dm drogerie.

Zdroje nebyly a nejsou na jedno použití. Musíme je opětovně používat, stejně jako v minulosti

Kompostovatelné pytlíky místo opakovaného používání

Zboží bez obalu není doménou pouze kamenných prodejen. Internetový obchod Košík.cz v současnosti nabízí skoro 140 druhů potravin v recyklovaných papírových sáčcích, které lze kompostovat. Svážet prázdné obaly zpátky by prý nebylo nejekologičtější řešení.

„Strávili jsme tři roky hledáním obalu, který by bylo možné opakovaně využívat. Nakonec se ukázalo, že pokud si nechceme na ekologii jen hrát, nemáme šanci ho najít,“ říká obchodní ředitel Košíku Tomáš Jeřábek s tím, že emise aut, které musí vozit těžké skleněné dózy na vymytí, každý litr vody a saponátu, který je potřeba k čištění, to všechno původní myšlenku znehodnocuje.

Naráží tak nejspíše na způsob, jakým se snaží o opakované používání obalů například konkurenční Rohlík. Ten ve vratném skle, pod značkou Otoč obal, nabízí nejrůznější suché potraviny jako rýži či kuskus, ale i třeba vybrané jogurty. Kromě toho využívá vratné obaly od české společnosti Tierra Verde. „Do Tierra Verde se vratné obaly dostávají zpětným svozem ve chvíli, kdy zavážíme sklad Rohlíku poté, co jsme obdrželi novou objednávku. Obal neváží téměř nic, proto by cesta dopravce proběhla stejným způsobem, i kdyby se vracel zpět s prázdným autem,“ uvádí k tomu mluvčí Rohlíku Lutfia Volfová. Využívat obaly vícekrát je podle studií, ze kterých čerpali, uvádí, méně náročné na energii a vodu, než když je obal klasicky recyklován.

 

Irena Buřívalová
Irena Buřívalová

Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.