Zatímco válka na Ukrajině trvá již přes dva měsíce, potravinová krize se zatím tolik neprojevuje. Vzhledem k tomu, že Rusko a Ukrajina produkují zhruba třetinu světové produkce pšenice, měly by se Asie, Afrika i Evropa mít minimálně na pozoru. Jednou z možností, jak zmírnit hrozící potravinovou krizi, může být digitalizace zemědělství.

Od počátku války vzrostla cena pšenice o více než dvacet procent a ve srovnání s loňským rokem dokonce téměř o tři čtvrtiny. Co to znamená pro výše zmíněné kontinenty? A jak se projeví současné vysoké ceny hnojiv či pohonných hmot? Vyhlídky nejsou nijak pozitivní.

Na začátek se sluší zmínit, že katastrofické scénáře se naštěstí nenaplnily. Podle ukrajinské vlády se zhruba na 70 procentech území povedlo zasít, a pokud se v nejbližší době podaří také zbavit min v polích v okolí Černihivu, výsadba by mohla pokrýt zhruba čtyři pětiny každoroční osevní plochy.

Ladem však zůstane velmi úrodná půda v Luhanské oblasti, kterou prozatím ovládají ruské síly a v posledních dnech se tam vedou tuhé boje. Tuto část Ukrajiny je nutné pro letošní rok bohužel odepsat.

Otázkou také je, jak se k nedostatku potravin postaví Rusko, které již nyní omezuje vývoz pšenice a kukuřice. Země Blízkého východu například odebírají zhruba polovinu pšenice právě z Ruska a Ukrajiny, ve válkou a hladem sužovaném Jemenu již Organizace spojených národů podle svých slov musela snížit příděly potravin.

Jídlo z rozvozu ve vratných krabičkách. První je Wolt, možná přibude i Dáme jídlo
Služba na rozvoz jídla Wolt nově nabízí zákazníkům, že si ho mohou objednat ve vratném obalu. Ten poskytuje firma REkrabička. Zákazník si může vybrat, zda si obal na jídlo „půjčí“ za zálohu 80 korun, nebo zvolí jednorázový...

Náklady na hnojiva rostou

Dalším omezeným vývozním artiklem jsou hnojiva, která ve velkém produkuje spolu s Ruskem rovněž Bělorusko – další z válečných agresorů. Jejich cena meziročně poskočila o zhruba trojnásobek.

Česko patří mezi menší „hnojiče“ v rámci Evropské unie. Na hektar připadá zhruba 120 kilogramů hnojiv (z toho zhruba 75 procent dusíkatých), v Evropě se průměr pohybuje kolem 160 kilogramů. Přesto jejich zdražení pro zemědělce znamená velkou finanční ránu. S ohledem na stále se zvyšující ceny pohonných hmot jsou rostoucí ceny hnojiv další ránou pro farmáře po celém světě. Jak z toho ven?

Jednoduchý recept na vyřešení potravinové krize a hrozících lokálních hladomorů ve státech, které nemají vlastní zemědělskou půdu, neexistuje. Ani kdyby dnes skončila válka, tak se dalšímu navyšování cen nevyhneme. Vyšší vstupní náklady se stále více odrážejí ve spotřebitelských cenách, které rostou dvojciferným tempem. Jednou z cest, jak mohou farmáři ulehčit peněžence a zvýšit výnosy, případně ušetřit na nákladech, je digitalizace.

Když se zaléváním také svítí. Startup patentoval technologii získávání energie ze zeminy
Barcelonský startup Bioo vyvinul technologii získávání energie ze zeminy. Nápad proměnil v zemědělský senzor nebo domácí lampy, které člověk rozsvítí dotknutím se listu květiny. Nyní by chtěl takto napájet například...

Senzory a čipy pomohou uspořit desítky procent nákladů

Nedostatek hnojiv a jejich vysoká cena ukazují, že musíme efektivněji hnojit, k čemuž mohou pomoci moderní technologie. Satelitní snímkování a variabilní hnojení může ušetřit více než deset procent hnojiv, což pro velké farmáře ročně představuje několik milionů korun.

Farmáři musí aktuálně tlačit také na vyšší výnosy z půdy. V současné době jde zhruba o 20procentní navýšení, abychom dokázali pokrýt ztráty, které přináší válka. I tomu napomáhá lepší znalost vlastního půdního fondu.

Receptem může být variabilní hnojení s využitím satelitního snímkování s pomocí senzorových tyčí v zemi. Správné využití telematických čipů na pojezdech mechanizace zase může ušetřit stovky až tisíce litrů pohonných hmot ročně. Díky zdánlivým drobnostem může farma ve výsledku ušetřit desítky procent nákladů, které by s konzervativním přístupem bez využití moderních technologií byly nedosažitelné.

Digitalizace je jedním z pilířů současné Jednotné zemědělské politiky v rámci EU i pro tuzemské ministerstvo zemědělství. Není lepší chvíle, kdy moderní technologie implementovat ve velkém, než nyní. Můžeme předejít dalšímu zvyšování cen či aspoň křivku zploštit a snížíme riziko nedostatku potravin. Když ceny pšenice a dalších plodin raketově vzrostly v roce 2010, začaly ve více než 30 zemích Afriky a Asie ozbrojené konflikty, leckde přerostly v občanskou válku. Proto bychom současnou situaci neměli brát na lehkou váhu a měli bychom jednat dřív, než bude pozdě.