Představme si dopravu v „metropoli budoucnosti“. Většinu věcí obstaráme v docházkové či dojezdové vzdálenosti na kole do patnácti minut. Když už vyrazíme autem, tak buď sdíleným, nebo elektrickým. Ulice jsou plné zeleně a ovzduší čisté. Takový plán má hlavní město Praha.
Spotřební koš pro školní jídelny se má po třiceti letech změnit. Nejdříve ale až od ledna příštího roku. Neziskové organizace si stěžují na „šnečí“ tempo. Jídla, která neodpovídají nárokům na moderní stravování, přitom konzumuje 1,8 milionu žákyň a žáků v 8500 jídelnách.
Plastové sáčky s kečupem, miniaturní hotelové šampony a sprchové gely nebo jednorázové plasty na ovoce a zeleninu budou od roku 2030 v Evropské unii nejspíše zakázány. Zmizí i plastové fólie na zavazadla na letištích a mikrotenové sáčky. Vyplývá to z předběžné dohody o revizi „obalové směrnice“.
Holubi jsou ve městech převážně vnímáni jako škůdci. Jejich trus ničí památky a kolují mýty o tom, že přenášejí různé nemoci. Mnohá města se proto snaží o jejich hubení, velmi často plynem. Ornitologové však namítají, že je to neefektivní metoda.
Bytové domy jsou v Česku vesměs nezateplené a energeticky náročné, což je dané jejich stářím. Dotační program Nová zelená úsporám pro ně od loňského podzimu nabízí lepší podmínky. I tak se ale některé domy do akce kvůli vysokým nákladům nehrnou.
V papíru se točí neuvěřitelné peníze, uvádí šéf společnosti Thimm Obaly Martin Hejl. Ze zavádění principů ESG přitom podle něj mohou firmy hlavně těžit. „Čím více jdete kvůli ESG do detailů, tak zjišťujete, že potřebujete data,“ vysvětluje.
Známá česká scénáristka a režisérka Alice Nellis se snaží v domácnosti chovat tak, aby dopad na životní prostředí byl co nejmenší, ať už jde o odpady či spotřebu energií.
Nová optická třídička odpadu Pražských služeb v Chrášťanech u Prahy, která měla být zprovozněna už téměř před rokem a půl, zatím stále nefunguje. Její spuštění je navíc v nedohlednu. Odpadky se dál třídí manuálně.
Česko hodlá přispět k tomu, aby se Evropská unie stala do roku 2050 uhlíkově neutrální. Tento cíl ale nesplní bez podstatných změn ve stavebnictví. Jakých? To popisuje Antonín Lupíšek, odborník na udržitelnost budov z ČVUT.
Školy a další veřejné i soukromé budovy čeká díky evropská směrnici o energetické náročnosti budov řada renovací. To může zlepšit i vnitřní prostředí, zejména z pohledu vlhkosti a plísní. Někteří odborníci se ale obávají, že budovy naopak nebudou „dýchat“.
