Audio verze článku:

Začal soud, v němž je odpadová společnost AVE CZ obžalována z úmyslného krácení poplatků za ukládání odpadů. Škoda dosáhla podle vyčíslení téměř miliardy korun, státní zástupce navrhuje jako trest pokutu 1,2 až 1,3 miliardy korun. AVE CZ obvinění odmítá.

„Kdybych shrnul obvinění jednou větou, tak obžalovaná (AVE CZ, pozn. aut.) říkala, že skládka není místo pro odkládání odpadu, ale je to stavba, která roste a staví se zejména z odpadu. Byly roky, kdy 94 procent nebezpečného odpadu se stávalo konstrukčním prvkem skládky, což je absurdní,“ uvedl pro Ekonews státní zástupce Zdeněk Matula.

Skládka za městem. Foto: Jakub Novák, městský úřad Čáslav
Toxická vejce. Skládka je nejspíš zdrojem kontaminace vajec doma chovaných slepic, zjistila Arnika

Státní zástupce u soudu v první den líčení přednesl ve zkratce obžalobu, která má celkem 80 stran. Odpadová společnost AVE CZ, v níž má podíl i miliardář Daniel Křetínský, podle ní nevykazovala ukládaný materiál jako odpad, takže za něj neplatila poplatky.

Od nezaplacených poplatků se odvíjí vyčíslená škoda. Peníze měly inkasovat obce, protože právě těm obvykle odpadové společnosti za skládku v jejich katastru platí. V tomto případě jde o skládky AVE CZ u Čáslavi, Benátek nad Jizerou, Mšena a Hořovic. O peníze ale AVE CZ připravila podle žaloby i stát. Větší část poplatků měla plynout Státnímu fondu životního prostředí, který takto přišel o zhruba dvě miliardy korun.

„Od ledna 2013 byla přitom společnost opakovaně upozorňována poplatky platit, a to i za odpady, které byly použity na stavbu skládky,“ uvedl Matula při líčení.

AVE CZ vinu necítí

AVE CZ se vinna být necítí. V přednášení obhajoby, která má přes 150 stran a jejíž čtení trvalo dvě hodiny, právní zástupci odpadové firmy uvedli, že nesouhlasí s popisem skutků. Ty podle nich neodpovídají skutečnému vývoji, a proto také nesouhlasí s tresty. Podle právního zástupce AVE CZ je patrné „jak je obžaloba účelově napsána“ a že je narativ policie i státního zástupce chybný.

„Chceme vyvrátit mýty a domněnky, se kterými pracuje policie a zástupce, chceme předestřít skutečný příběh, který je trochu jiný,“ uvedl právní obhájce AVE CZ. Hlavní argumenty odpadové firmy jsou, že jednala celou dobu pod dohledem státu, úřadů a hlavně České inspekce životního prostředí a konala správně.

Skládka za městem. Foto: Jakub Novák, městský úřad Čáslav
Obyvatelé Čáslavi se postavili proti odpadové firmě AVE CZ. Větší skládku za humny nechtějí

Obhajoba AVE CZ zdůrazňovala hlavně to, že firma jednala způsobem, který byl výslovně povolen integrovanými povoleními. To je rozhodnutí úřadů, které stanovuje podmínky provozu skládky odpadů tak, aby se minimalizovaly její negativní dopady na životní prostředí, zejména na půdu, podzemní a povrchové vody a ovzduší.

„Integrovaná povolení nemluvila nic o tom, zda společnost má nebo nemá vybírat poplatky. Povolení říká, že můžete přijímat odpad i za tím účelem, že si tam vybudujete cestičku. Ale potom podle skutečného naložení s odpadem nastupoval zákon či vyhláška,“ připomíná Matula. Vyhláška z roku 2016 podle něj jasně říká, že využití odpadů neznamená uložit odpady do tělesa skládky, aby nepadala.

111procentní a neuvěřitelné

V probíhajícím trestním řízením je obviněna pouze firma AVE CZ jako právnická osoba, nikoli konkrétní fyzické osoby. To při líčení u soudu zmínili obhájci odpadové firmy jako jeden z argumentů, proč podle jejich názoru je obžaloba vykonstruovaná a účelová.

Státní zástupce k tomu na dotazy novinářů uvedl následující: „Kdybych ji (fyzickou osobu) měl, tak bych to trestní stíhání inicioval a obžaloba podána byla. Ale střední a nejvyšší management odmítl vypovídat a vycházeli jsme z výpovědí lidí na skládce.“

Jinými slovy, policii se nepovedlo identifikovat konkrétní osoby, které systém spočívající ve využívání konstrukčních prvků, z nichž se poplatky neplatí, vymyslely.

Z obžaloby, kterou mají Ekonews k dispozici, přitom vyplývá, že policie i státní zástupce měli k dispozici mailovou korespondenci středního managementu. Ten se také podílel na vymýšlení způsobu, jak odpady evidovat a neplatit poplatky.

Policie mimo jiné zachytila maily popisující, jak probíhalo interní plánování, kolik která skládka v následujícím roce vykáže odpadu pod kódem N1 (využitelný odpad, z nějž se neplatily poplatky, pozn. aut.). Jedním z nich byl mail, který si 24. června 2022 v čase 12:29 poslal sám sobě Zdeněk Bočan, ředitel oddělení využívání odpadů AVE CZ.

Veřejné projednání dokumentace pro posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) k plánovanému rozšíření skládky společnosti AVE CZ, 3. dubna 2024, Čáslav. Proti rozšíření skládky se bouří část obyvatel, obávají se nárůstu dopravy a dalších nepříznivých vlivů. Foto: ČTK / Vostárek Josef
Miliardová bitva o skládku. Odpadová společnost AVE CZ odstoupila od smlouvy s Čáslaví

V září roku 2018 poslal Bočan kolegům mail týkající se skládky v Benátkách nad Jizerou: „Ahoj všem, přišel protokol o přezkumu z Benátek. Závěr je ten, že nedošlo k porušení podmínek IPPC! Takže gratuluji. Akorát na straně 10 je uvedeno, že musíme upravit kapitolu 2.1.9. PŘ (provozního řádu – poznámka státního zástupce) 1. fáze, kde je množství přijímaných KP (konstrukčních prvků – poznámka státního zástupce), neboť  nyní je množství 111% :-) Je to neuvěřitelné, ale kraj opravdu neshledal žádné porušení…“

Z uvedeného podle žalobce plyne, že v provozním řádu počítala skládka Benátky nad Jizerou s tím, že na konstrukční prvky skládky použije 111 procent přijatých odpadů, což je nepochybně logický nesmysl, neboť maximálně je možných pouze 100 procent.

Maily k obvinění lidí nestačily

Tyto a další maily podle Zdeňka Matuly k obvinění konkrétních lidí nestačily. „Chtěli jsme zjistit, která osoba zavedla systém do praxe, pak běžel automaticky. Někdo musel kliknout, že se to vykáže jako N1, někdo jako N12 a někdo to musel nastavit. Ze systému se to automaticky propisovalo do hlášení o nakládání s odpadem,“ dodal pro Ekonews.

Z obžaloby vyplývá, že výpověď z důvodu obavy před trestním stíháním odepřeli jak vrcholní manažeři firmy, jimiž jsou jednatelé Aleš Hampl či Roman Mužík, tak osoby na nižších pozicích. Mezi nimi byli zmíněný Zdeněk Bočan nebo zástupce vedoucího skládky Benátky nad Jizerou Michal Kříž, někdejší vedoucí skládky Hořovice Yvona Hříbalová, vedoucí skládky Čáslav Jan Poříz, vedoucí provozu na skládce Čáslav Karel Mikeš, ředitel provozu na skládce Benátky nad Jizerou Radek Kruml, regionální ředitel provozovny Čáslav Radek Doležal, ředitel provozovny Beroun Jan Fadlejevič a další desítky lidí.

Život vedle skládky, to jsou požáry, špinavá voda a boje o peníze, popisuje zastupitel Hořovic

Jedinou výjimkou, pokud jde o odpírání výpovědi, byl svědek Zbyněk Blažek, od prosince 2020 vedoucí provozu skládky provozovny Nasavrky. Ten uvedl, že si nic nepamatuje.

Výpovědi řadových pracovníků na skládce obžalobě mnoho nepomohly. Strojník na skládce v Benátkách například uvedl, že neví, co jsou konstrukční prvky ani co je technické zabezpečení skládky. Zato zná pojmy smradlavý odpad nebo barevné bláto. „Barevné bláto je kontaminovaná hlína. Dávají se do ní nějaké bakterie. Jezdit autem se po ní nedá, protože jak namokne, tak se lepí,“ vypověděl.

I ti, co odmítli odpovídat při vyšetřování, budou znovu předvoláni. Celý soud se tak potáhne, protože předvolaných budou desítky. I když jak uvedla sama soudkyně, změna v jejich přístupu se očekávat nedá. Vypovídat odmítl i zástupce společnosti AVE CZ Miloš Jiřík, který při prvním líčení pouze přečetl dlouhou připravenou řeč o tom, proč se firma necítí vinna. Ten začal ve firmě pracovat až po roce 2020, kdy se konstrukční prvky přestaly používat.

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.