Maso, mléčné výrobky, slazené nápoje a průmyslově zpracované potraviny jsou hlavními tahouny emisí v lidském jídelníčku. Mezinárodní dlouholetý výzkum pod vedením Univerzity v Birminghamu odhalil, že nejvíc těchto potravin zkonzumují mladí lidé od jedenácti do třiceti let.
Předmětem výzkumu bylo stravování více než dvou desítek věkových skupin ve 149 zemích. Experti v letech 2000 až 2019 zkoumali, nakolik jejich jídelníčky obsahují 141 běžně konzumovaných potravin. A výsledky, které autoři publikovali v odborném časopise Nature Food, zčásti překvapily.
Největší uhlíkovou stopu měly jídelníčky dvou skupin – a to dospívajících ve věku jedenácti až devatenácti let a mladých lidí od dvaceti do devětadvaceti let. Právě rozdělení spotřeby podle věku odlišuje výzkum od předchozích prací zaměřených na klimatické dopady stravování, jak upozornil nezávislý web Anthropocene Magazine.
Vyšší spotřebu masa a mléčných výrobků u mladší populace výzkumníci částečně připisují vyšší energetické potřebě mladých lidí. Výsledky však podle nich zároveň odrážejí celosvětově rostoucí spotřebu potravin živočišného původu. „Naše zjištění zpochybňují převládající představu, že starší populace patří mezi spotřebitele s nejvyšší uhlíkovou náročností,“ uvedl hlavní autor výzkumu Yuli Shan.
Největší roli hraje maso
Osoby starší 60 produkují nejvíc emisí skleníkových plynů ze všech věkových skupin. Ve sledovaném období dvou dekád vzrostly emise spojené se stravováním o 2,1 gigatuny ekvivalentu oxidu uhličitého, přičemž staří se na nárůstu podíleli ze čtvrtiny, přesně ze 25,4 procenta. To bylo nejvíc ze všech sledovaných věkových skupin.
Příčina je ale prostá a spočívá v tom, že starých lidí je víc a přibývají. Výzkum navíc probíhal převážně ve vysoko- a středněpříjmových zemích, kde populace stárne rychleji.
V regionech s vysokými příjmy starší lidé produkují největší podíl emisí souvisejících se stravováním. V USA, západní Evropě nebo Japonsku na ně podle studie připadá 22 až 29 procent národních emisí ze stravování.
Rostoucí spotřeba červeného masa je podle výzkumníků vůbec největším jednotlivým faktorem růstu emisí ze stravování na světě. Výzkumníci ji zároveň spojují se zhoršující se nutriční kvalitou jídelníčku.
Situace se však výrazně liší podle ekonomické úrovně jednotlivých zemí. Zjednodušeně řečeno, čím bohatší země, tím větší zastoupení mají v jídelníčku masné a mléčné výrobky. „V rozvíjejících se ekonomikách vede růst příjmů ke zvýšené spotřebě živočišných produktů, což prudce zvyšuje emise u mladších skupin obyvatel. Pro tvůrce opatření to představuje stále větší dilema, jak snižovat emise, aniž by se tím zhoršila výživa,“ uvádí Shan.
Stejné opatření nefunguje pro všechny
Autoři výzkumu proto upozorňují, že při snaze o snižování klimatických dopadů stravování nefungují stejná opatření pro všechny. Strategie by podle nich měly zohledňovat věk populace i ekonomickou situaci jednotlivých zemí.
U mladých lidí se odborníci doporučují zaměřit na osvětu a změny stravovacího chování, například ve školách a na dalších místech, kde mladí lidé běžně konzumují potraviny. V zemích s vysokými příjmy by měla opatření počítat se stárnutím populace a soustředit se na jídelníček seniorů, který by měl kombinovat dostatečnou výživovou hodnotu s nízkými emisemi.
V zemích s nízkými a středními příjmy je naopak nutné zajistit dostatečnou výživu a zároveň dosáhnout snižování emisí. Jednou z možností je nabídka pestré škály potravin bohatých na živiny, aby maso a mléčné výrobky nebyly hlavním zdrojem výživy.
Současný potravinový systém vytváří přibližně třetinu světových emisí skleníkových plynů. Vedle toho, co lidé jedí, proto bude stále důležitější demografické složení společnosti.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
