Pro většinu obyvatel Česka jsou negativní dopady módního průmyslu na životní prostředí důležitým tématem, při nákupu to ale nezohledňují. Nové oblečení nejčastěji nakupují v módních řetězcích a pořizují ho víc než před čtyřmi lety.
Češi při nákupu oblečení deklarují zájem o férové výrobní podmínky i dopady módy na životní prostředí. Jakmile však vybírají nový kus do šatníku, rozhoduje kromě vzhledu hlavně cena. Navíc přibylo lidí, kteří kupují výhradně nové oblečení. Vyplývá to z výzkumu Trendy: Česká veřejnost a móda analytického ústavu STEM, do kterého se letos v dubnu zapojilo 1315 lidí starších osmnácti let.
Pouze nové oblečení nyní podle výzkumu pořizuje 52 procent lidí. Před čtyřmi lety to bylo 45 procent. Výzkumníci STEM změnu přisuzují mimo jiné rozmachu asijských internetových tržišť zaměřených na ultra fast fashion, kvůli nimž mají zákazníci přístup k levnějšímu zboží. Posun se ale nedá považovat za změnu nákupního chování, jak upozorňují autoři výzkumu, protože rozdíl je příliš malý.
Nakupování nového oblečení kombinuje s nákupy z druhé ruky 39 procent dotázaných, což je o deset procent méně než před čtyřmi lety. Výhradně v secondhandech pak pořizují šatstvo čtyři procenta lidí oproti třem procentům v roce 2022.
Pět procent respondentů uvedlo, že oblečení nekupují vůbec a nové kousky do šatníku získávají výměnou, darem nebo si ho sami vyrábějí. Před čtyřmi lety ošacení tímto způsobem získávala tři procenta respondentů.
Čím starší, tím méně nakupují
Nejčastějším místem, kde Češi oblečení nakupují, jsou klasické módní řetězce. Běžně v nich nakupuje 51 procent dotazovaných, a to jak v kamenných prodejnách, tak v e-shopech. Výrazně častěji je využívají lidé ve věku od 18 do 29 let, z nichž v módních řetězcích nakupují zhruba tři čtvrtiny. Mezi lidmi nad 60 let je za běžné místo nákupu označilo 29 procent dotazovaných.
Na online platformách ultra fast fashion, jako jsou Shein a Temu, nakupuje 22 procent lidí. Častěji je k nákupům využívají ženy a lidé z průměrné či špatně zajištěných domácností.
Přibližně pětina lidí nakupuje v kamenných secondhandech a online oblečení z druhé ruky pořizuje 17 procent respondentů. Specializované butiky, obchody s udržitelnou módou nebo swapy zůstávají podle výzkumu okrajovou záležitostí.
Většina dotazovaných uvádí, že oblečení nenakupuje příliš často. Jednou za měsíc si nový kousek pořídí pětina dotazovaných, přibližně dvakrát za měsíc pět procent a každý týden jedno procento. Více než polovina nakupuje zhruba jednou za půl roku. Dalších 21 procent ještě méně často nebo vůbec. Nejčastěji nakupují lidé od 18 do 29 let, s rostoucím věkem frekvence nákupů klesá.
Hlavním impulzem k pořízení oblečení je konkrétní potřeba, jak uvedlo 78 procent účastníků průzkumu. Druhým nejčastějším důvodem je podle 43 procent respondentů snaha ušetřit při sezonních výprodejích. Spontánní nákupy jsou podle výzkumu typičtější pro mladší a lépe ekonomicky zajištěné lidi.
Ekologická teorie naráží na realitu
Cenovka na oblečení je pro drtivou většinu respondentů rozhodujícím faktorem. Cenu jako klíčový faktor při výběru oblečení označilo 81 procent lidí. Vzhled oblečení je důležitý pro 59 procent lidí a přibližně polovina kupujících přihlíží ke kvalitě, materiálu a funkčnosti.
Ekologické a etické aspekty výroby jsou při konkrétním nákupu podle výzkumu pro většinu dotazovaných nedůležité. Dopad na životní prostředí patří mezi rozhodující kritéria pro tři procenta lidí a etická výroby pro pouhé dvě procenta dotazovaných.
Výsledky výzkumu ukazují na rozdíl mezi tím, jak lidé o zodpovědném nakupování přemýšlejí a podle čeho nakonec oblečení vybírají. Až 64 procent respondentů se přiklání k názoru, že kvůli změně klimatu je nutné zásadně změnit přístup ke spotřebě a nákupům. Převládá také názor, že je lepší za oblečení zaplatit více, pokud bylo vyrobeno za férových podmínek, bez dětské práce a za odpovídající mzdu.
Certifikace? Co to je?
Povědomí o udržitelné módě navíc podle výzkumu není příliš vysoké. Alespoň základní přehled o udržitelné módě a o tom, co se s oblečením děje po vyhození, má přibližně pětina respondentů. Velmi dobrou orientaci v problematice mají ale podle odpovědí pouze dvě až tři procenta lidí. Čím konkrétnější jsou jednotlivé nástroje udržitelnosti, tím méně je lidé znají. Například o cirkulární ekonomice dle svého tvrzení nikdy neslyšelo 46 procent dotázaných a o evropském digitálním pasu výrobku 69 procent.
Nízké je také povědomí o certifikacích. Více než polovina respondentů nevěděla, že oblečení může být certifikováno. Konkrétní certifikát udržitelného textilu si spontánně vybavila pouze dvě procenta dotázaných. Nejčastěji respondenti uváděli Oeko-Tex – šlo o jedno procento dotazovaných – ostatní certifikace textilu dohromady uvedlo méně než jedno procento lidí.
Češi se ale podle výzkumu chovají šetrně v některých oblastech, aniž by je nutně spojovali s udržitelností. Většinu oblečení běžně nosí opakovaně několik sezon a používají ho, dokud je funkční. Část lidí poškozené kusy opravuje nebo nechává opravit, menší část oblečení dokonce přešívá nebo upravuje jinými způsoby. Naopak půjčování oblečení mezi blízkými není populární a služby půjčoven oblečení běžně nevyužívá téměř nikdo.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
