Ministerstvo životního prostředí vyjednalo v Evropské unii výjimku, díky níž budou moci čeští myslivci dál používat jedovaté olověné střely při lovu zvěře. Zákaz olova bude platit jen pro broky používané při lovu menších zvířat, jako jsou bažanti nebo zajíci, ale až po sedmiletém přechodném období.
Myslivci budou moci dál používat olověné střely, přestože jsou toxické a škodí jak životnímu prostředí, tak lidem, kteří zvěř zastřelenou olovem konzumují. Ministerstvo životního prostředí oznámilo výsledky vyjednávání na konci června.
EU po letech jednání schválila omezení olova ve střelivu, kvůli tlaku Česka se ale zákaz nebude týkat kulových střel ani jednotných broků. Regulace se nově vztahuje pouze na hromadné broky používané v brokovnicích, zatímco olověné kulové střely a jednotné broky, takzvané slugy, byly z návrhu vypuštěny. Mohou tedy nadále obsahovat jedovatý kov, který je zvláště škodlivý pro děti, přičemž znečištění prostředí olovem vede podle výzkumů ke zvýšení zdravotních poruch v dospělosti.
„Díky našemu tlaku se podařilo zásadně zúžit rozsah návrhu pouze na hromadné broky, vyjmout kulové střely a jednotné broky, prodloužit přechodné období z původních tří na sedm let a zachovat možnost využití olověných broků na sportovních střelnicích za stanovených podmínek,“ říká vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek.
Srny a divočáci s olovem
Co to v praxi znamená? Myslivci běžně používají jak kulové zbraně, tak brokovnice. Kulové zbraně slouží především k lovu spárkaté zvěře, zatímco brokovnice se používají při lovu drobné zvěře nebo některých druhů pernaté zvěře. Zákaz olova změní jen tu část myslivecké činnosti, při níž se používají brokovnice.
„Brokovnice s hromadnými broky jsou standardním vybavením myslivců při lovu drobné zvěře, například bažantů, kachen nebo holubů,“ vyjmenovává Štěpánka Fišerová, mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty. Zde tedy budou muset myslivci přejít na bezolovnatou variantu střeliva. Nebude to ovšem hned, ministerstvo životního prostředí vyjednalo sedmileté přechodné období.
V oblastech, kde převládá lov spárkaté zvěře, se výrazně častěji používají kulové zbraně. A u těch zákaz olova nebude platit vůbec. „Kulová střela je základním prostředkem pro lov spárkaté zvěře, tedy srnčí, jelení, daňčí, mufloní nebo černé zvěře. Jde o nejčastěji používaný typ střeliva při výkonu myslivosti,“ přibližuje Fišerová.
I přes změkčení zákazu a sedmileté přechodné období ministerstvo životního prostředí zastává názor, že návrh EU české myslivce příliš omezuje. „Přesto se domníváme, že návrh nadále nepřiměřeně zasahuje do myslivosti a sportovní střelby a že nebyly dostatečně zohledněny některé praktické, ekonomické a bezpečnostní aspekty. Česká republika proto finální návrh nepodpořila,“ řekl Turek.
Olovo se v přírodě nerozloží
Evropská unie se snaží omezit olovo u myslivců a rybářů již mnoho let, úplný zákaz olova pro myslivecké účely platí například v Dánsku, Nizozemsku a části Belgie. Olovo je totiž vysoce toxický těžký kov, je nebezpečný jak pro lidi, tak pro volně žijící živočichy. V přírodě se navíc hromadí, nerozkládá se a organismy ho snadno vstřebávají. Proto jej EU v střelách a v návnadách rybářů nechce.
Z prvních striktních návrhů o úplném plošném zákazu olova ve střelivu se postupem let staly kompromisy. Podařilo se prosadit, že se od roku 2023 olověnými broky nesmí střílet v mokřadech, které jsou často těmi nejcennějšími přírodními územími s chráněnými živočichy a kontaminace se vzhledem vodnímu prostředí šíří rychle.
Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické, podotýká, že v uplynulých desetiletích západní společnost přestala používat olovo ve vodovodních trubkách, v barvách či v benzinu kvůli tomu, že je jedovaté i v minimálním množství a neexistuje žádná bezpečná dávka.
„Vyřazení olova z myslivecké munice a rybářských potřeb je dalším logickým krokem, který měl přijít už dávno. Mohli jsme udělat pro zdraví lidí i přírody ještě víc, tedy vyloučit olovo i z loveckých kulek a jednotných střel, ale i aktuální podoba nařízení je krokem vpřed,“ míní Vermouzek.
Zábavu to nezkazí
„Nyní se tedy používání bezolovnatého střeliva rozšiřuje na veškerý lov s broky. Nově se bude týkat hlavně lovu zajíců a bažantů na suchých místech. Myslivecké práce se toto nařízení nedotkne, protože až na opravdové výjimky u nás lov brokovými zbraněmi není prací. Dopad na mysliveckou zábavu očekáváme, po počátečním brblání, minimální. Zkušenosti ze zemí, kde se broky s olovem nepoužívají již desítky let, totiž říkají, že tento krok neměl vliv ani na počet lovců, ani na množství ulovených zvířat,“ dodává Vermouzek.
Ideálním řešením je podle něj jednoznačné vyloučení olova z jakéhokoli používání, včetně loveckých kulek a jednotných střel. „Takový krok povede především ke zdravější zvěřině, kterou pak jíme my lidé i ze které se vyrábí krmivo pro domácí psy a kočky. Součástí ideálního řešení je i zákaz prodeje střeliva s olovem, což se mnohem snáz kontroluje a vymáhá, než jen prostý zákaz používání,“ připomíná Vermouzek.
Někteří myslivci jsou proti olovu
Česká společnost ornitologická, která se tématu lovu s olovem dlouhodobě věnuje, o odmítavém postoji mysliveckých organizací, zejména Českomoravské myslivecké jednoty, ví. Žádná jednání ale mezi nimi neprobíhají, společnou řeč se jim najít nedaří.
„Současně ale víme, že postoj Českomoravské myslivecké jednoty nezastávají ani zdaleka všichni myslivci. Docela často se, zvlášť v osobních rozhovorech, setkáváme s opačným názorem, tedy že když se bezolovnaté střelivo používá v zahraničí, proč by to nešlo u nás. Alespoň část myslivců, zřejmě těch mladších a vzdělanějších, si uvědomuje, že olovem kontaminovaná zvěřina je problémem především pro ně samotné a jejich rodiny,“ říká Vermouzek.
Prodloužení přechodného období na sedm let podle Vermouzka rozhodně není dobrá věc. I z nedávné české historie zná podobnou situaci, kdy zákon o myslivosti zavedl zákaz používání olověných broků k lovu vodních ptáků už v roce 2001, ovšem s platností odloženou o deset let.
„A těch deset let využila Českomoravská myslivecká jednota ne k osvětě mezi členy a k přezbrojení na bezolovnaté broky, ale k lobbyingu, takže nakonec byl zákaz těsně před začátkem platnosti v roce 2011 výrazně oslaben, prakticky se stal nevymahatelným. Reálnou změnu tak přineslo až evropské nařízení v roce 2023,“ říká Vermouzek.
Prodloužení přechodného období vnímá ornitolog jako kompromisní ústupek. „Prakticky znamená, že ještě sedm let se reálná situace nijak nezmění. Sedm let se budou labutě, kachny i dravci postupně trávit olovem a kontaminované maso se bude dostávat i do potravinářských a krmivářských řetězců. I přesto návrh nařízení přináší světlo, které již na konci tohoto prodlouženého tunelu vidíme,“ doufá Vermouzek.
„Má myslivost něco společného s ochranou přírody?“
Proti olovu v mysliveckém střelivu dlouhodobě brojí rovněž orhganizace Justice for Nature. Jan Suchý, který se věnuje monitoringu a ochraně šelem ve volné přírodě, říká, že okleštění zákazu olova je názorná ukázka toho, jak česká myslivost lobbuje na politické úrovni za své vlastní ekonomické zájmy.
„Očividně je staví v žebříčku hodnot nad ochranu přírody. Dlouhodobě můžeme nejen u nás, ale třeba i na Slovensku sledovat, že myslivci při prosazování svých zájmů často ignorují vědecká data. V tomto případě zcela vědomě ignorují fakt, že se jejich vinou dostává do přírody obrovské množství olova.“ uvádí Suchý.
„Hovoří se až o 40 tisících tunách olova za rok v celé Evropě a většinu toho má na svědomí právě myslivost,“ upozorňuje s tím, že hlavní důvod je, olověné střelivo je levnější. „A to je to jediné, o co myslivcům jde. Myslím si, že tato vyjednaná výjimka pro myslivce otevírá pro naši společnost jednoduchou otázku: Má vůbec myslivost něco společného s ochranou přírody?“ ptá se Suchý.
Štěpánka Fišerová z Českomoravské myslivecké jednoty říká, že myslivci si jsou vědomi, že olovo představuje environmentální zátěž. A právě proto již řadu let respektují zákaz jeho používání v mokřadech. „Ochrana přírody je ostatně jedním ze základních principů myslivosti,“ tvrdí Fišerová.
Podotýká, že myslivci nejsou principiálně proti novým technologiím ani alternativním materiálům. Jejich hlavním požadavkem je, aby nové střelivo bylo bezpečné, účinné, cenově dostupné a použitelné ve stávajících zbraních. „Olověné broky mají dlouhodobě ověřené balistické vlastnosti, vysokou účinnost a nezatěžují starší zbraně. Ocelové broky jsou lehčí a tvrdší, což může ovlivnit jejich účinnost i bezpečnost použití ve starších brokovnicích. Proto je důležité, aby přechod probíhal postupně a byl technicky i ekonomicky zvládnutelný,“ říká Fišerová.
Rybáři děkují Turkovi
Jiná je situace v omezení olova v rybářském náčiní. Členské státy nakonec schválily postupný zákaz prodeje i používání olověných závaží, nástrah a rybářských drátů, pokud tyto výrobky obsahují olovo v koncentraci jednoho hmotnostního procenta a více. I zde se však podařilo prosadit, že používání olova v rekreačním rybolovu zůstává povoleno.
Otázka ovšem je, zda si rekreační rybáři budou mít kde olověné náčiní zakoupit, na evropském trhu se totiž nebude smět prodávat. „Rybáři tedy mohou olovo používat, omezeno bude jeho uvádění na trh v rámci EU. Za podporu a aktivní přístup při projednávání návrhu na evropské úrovni bychom rádi poděkovali zejména vládnímu zmocněnci pro klimatickou změnu a Green Deal Filipu Turkovi,“ stojí v prohlášení Českého rybářského svazu.
Zuzana Keményová
Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
