Vratné kelímky jsou k vidění na hudebních festivalech i fotbalových stadionech. Zavádějí je i některá města. Výhodou jsou menší náklady na úklid a méně odpadu, nevýhodou často vyšší náklady. Přesto od nich nechtějí ustupovat.
Během pětidenního festivalu Brutal Assault se každoročně dostane do oběhu 450 tisíc vratných kelímků. „Jedná se jak o klasické kelímky na studené nápoje o objemu 0,5 a 0,3 litru, tak o kelímky na nápoje teplé o objemu 0,25 litru,“ popisuje PR manažer festivalu Vojtěch Sedlák.
Hudební festival, který se pravidelně koná v srpnu v prostorách vojenské pevnosti Josefov u Jaroměře, vratné kelímky zavedl už v roce 2011. „Tehdy jsme si na vlastní náklady pořídili první edici, která měla jednoduchý jednobarevný potisk a obsahovala 70 tisíc kusů,“ popisuje Sedlák.
„V prvních ročnících jsme se snažili vše řešit vlastními silami, později jsme v areálu využívali pronajaté průmyslové myčky. Postupem času se však ukázalo, že s rostoucí návštěvností a počtem kelímků je tento model neudržitelný,“ vysvětluje manažer.
Mytí jako servis
Vratné kelímky jsou dnes samozřejmostí na většině jednorázových akcí. Na nedávném Dni dětí na Občanské plovárně v Praze dokonce návštěvníci poprvé kelímky vraceli do automatu, který zálohu rovnou poslal na platební kartu. V tuzemsku to podle společnosti Smart DRS bylo poprvé, kdy se objevilo toto řešení.
Pro organizátory akcí nicméně není hlavní problém problém kelímky zpětně vybírat. „V improvizovaných festivalových podmínkách je velmi složité zajistit optimální chemii vody a následné dosoušení tak, aby výsledek odpovídal tuzemským hygienickým standardům,“ uvádí Sedlák.
Podobnou zkušenost mají provozovatelé barů na pražském cirkusovém festivalu Letní Letná. „Během jednoho ročníku festivalu jsme zkoušeli mýt kelímky rovnou na místě v mobilních myčkách, ale nefungovalo to. Není problém vratné kelímky umýt, ale efektivně je vysušit tak, aby se daly na sebe naskládat a znovu používat,“ popisuje Jan Šrámek, jeden z provozovatelů barů společnosti Letní poloha.
O mytí kelímků se proto ve většině případů starají jejich dodavatelé, kteří tento servis nabízejí. „Kelímky putují do specializovaných průmyslových myček v Praze a v Soběslavi, které jsou na takový objem technologicky vybavené,“ vysvětluje Sedlák.
Organizátoři ovšem musejí důkladně promýšlet logistiku, aby v areálech byl stále dostatek čistého nádobí. „Mezi festivalem a mycími centry se musí otočit zhruba deset souprav nákladních vozidel. Využíváme různé tonáže podle aktuální potřeby, abychom zajistili plynulý návoz i odvoz špinavého nádobí k recyklaci a hygienické očistě,“ dodává Sedlák.
Třetí linka jim nedává smysl
Podobně zásadní je plynulé mytí kelímků pro festival Rock for People, který se každoročně koná v první polovině června u Hradce Králové. „Navezou se kamiony, uskladňuje se to a pak se to vozí na myčku. Byl by obrovský průšvih, kdyby došly kelímky. Byla dokonce doba, kdy jsme uvažovali o vlastní myčce, ale pro entitu, která pořádá několik akcí do roka, by to byla obrovská zátěž navíc. A to jak administrativní a logistická, tak co se týče pracovní síly, protože bychom to museli využívat během celého roku, aby to mělo nějakou návratnost,“ uvedl v podcastu Ekonews Jan Freidinger, který se na Rock for People stará o udržitelnost.
Půjčování vratných kelímků v tuzemsku zajišťují hlavně tři společnosti – Nicknack, Popcup a Cupsystem. Nabízejí mytí i uskladnění po akci. Nicknack za umytí jednoho kelímku účtuje dvě až 2,5 koruny a profesionální myčky má v Praze a Brně.
„Je to industriální mycí linka s předmycí zónou, mycí zónou a sušicími komorami. Je to specializované zařízení vyvinuté zahraničními firmami pouze na mytí vratných plastových obalů. Klíčová je rychlost mytí a sušení. Dneska myjeme miliony kelímků a bez takových strojů by to nebylo možné zvládnout,“ popisuje Martin Hanák, obchodní ředitel společnosti Nicknack.
Dříve měla firma linku také v Ostravě, ale z ekonomických důvodů ji zavřela. Další velkokapacitní mycí linka podle Hanáka v Česku nedává smysl.
„Pro zákazníky, jako jsou festivaly, koncerty, kapely, stadiony a arény nebo města, se o kelímky stará kompletně Nicknack tým a sváží je do svých mycích a logistických center Brno a Praha. Zákazník však má možnost doručit je sám a odvézt čisté zpět. Tím má možnost ušetřit na dopravě,“ popisuje Hanák. Za své patnáctileté působení na českém trhu společnost Nicknack vyrobila 50 milionů vratných kelímků, zhruba 30 procent z nich společnost dodala na zahraniční trh.
Vrátili se k jednorázovým
Festival Colours of Ostrava vratné nádobí používal, ale vrátil se k jednorázovému. Jedním z důvodů byla vzdálenost profesionální myčky. Organizátoři si nechali vypracovat analýzu životního cyklu kelímků a výsledky rozhodly ve prospěch jednorázových.
Výsledek nejvíc ovlivnily podmínky v areálu. „Ten nedisponuje dostatečným připojením na vodu v rozsahu potřebném pro splnění hygienických norem a podmínek pro mytí kelímků. Vratné kelímky navíc vyžadují speciální mycí linky, které nejsou v místě k dispozici. Pro Colours byla jedinou možností kapacita v Brně. To se ukázalo jako neefektivní jak z ekologického, tak ekonomického hlediska,“ popisuje Petra Řezníčková, výkonná ředitelka Colours of Ostrava.
Do mycího centra v Brně denně dojížděly dva kamiony s kelímky pro zajištění plynulého provozu. „K tomu je nutné připočítat i logistiku před začátkem a po skončení festivalu. Právě náročná doprava byla jedním z klíčových faktorů, proč se tento model v našich podmínkách ukázal jako nevhodný,“ uvádí Řezníčková.
Mobilní myčky podle organizátorů zajistit nešlo. „Umístění mobilních myček v areálu není reálně možné. Limitem je především infrastruktura – kapacita přípojek, přívod vody i odvod odpadů. Tyto zdroje jsou již nyní výrazně zatíženy zajištěním sociálního zázemí festivalu, v tomto ohledu jsme na hranici kapacitních možností areálu,“ popisuje Řezníčková.
Jihlava a Lisabon
Vratné kelímky nepoužívají pouze pořadatelé akcí. Už od roku 2015 má svůj systém třeba Jihlava. K jeho zavedení se město odhodlalo po jedné akci, při níž se při rozlévání nápojů do plastových jednorázových kelímků vytvořil ve městě nepořádek a vzniklo obrovské množství odpadků.
„Vratné kelímky máme prakticky na všech akcích města a akcích pořádaných našimi organizacemi a městskými firmami. Kelímky používají Horácká multifunkční aréna, příspěvková organizace města pro kulturu a cestovní ruch Brána Jihlavy a další městské organizace. Ty vratné kelímky případně půjčují dalším organizátorům, kteří nedisponují vlastními kelímky,“ uvádí Radovan Daněk, tiskový mluvčí jihlavského magistrátu.
Ve většině případů si město kelímky myje samo. Během velkých akcí je pak vozí do profesionální myčky v Soběslavi. Pro město není provoz systému vratných kelímků nákladný.
„Není to finančně náročné, nejdražší je prvotní investice do nákupu a potisku nových kelímků. Náklady na mytí se přenášejí na stánkaře, kteří prodávají nápoje. Šetří to náklady na úklid a odvoz použitých jednorázových plastových odpadků na skládku, takže z dlouhodobého hlediska se na systému vratných kelímků určitě ušetří. A nejenom životní prostředí,“ popisuje Daněk.
První evropskou metropolí, která zakázala používání jednorázových plastových kelímků, se stal loni v říjnu Lisabon. Hlavní město Portugalska spustilo celoměstský systém vratných kelímků, který má pomoci se snížením množství plastového odpadu. Před vyhláškou město vyprodukovalo až 25 tisíc jednorázových plastových kelímků za večer. Záloha na kelímky činí 0,60 eura a lidé je mohou vracet v automatech společnosti Tomra po celém městě.
Optikou účetních tabulek
Systémy vratných kelímků fungují rovněž na fotbalových stadionech. Používá je třeba Fortuna Arena v pražských Vršovicích. Vratné kelímky na studené i horké nápoje myje jejich dodavatel, během jednoho fotbalového zápasu se jich použije třicet až čtyřicet tisíc.
„Nákupní cena vratného kelímku je zhruba dvacetinásobná oproti nákupní ceně jednorázového. Náklady na umytí jednoho kelímku jsou dvě koruny bez DPH,“ uvádí Jana Kaufnerová, specialistka marketingu SK Slavia Praha.
K používání vratných kelímků ve Fortuna Aréně přistoupili hlavně kvůli tomu, aby bylo na stadionu čisto a klub méně zatěžoval životní prostředí. „Prostředí akce je daleko kulturnější, než když se po zemi válí tisíce špinavých kelímků,“ dodává Kaufnerová.
Sedlák z Brutal Assault nepovažuje systém vratných kelímků za finančně výhodnější. „Pokud bychom se na to dívali čistě skrze optiku účetních tabulek, je to diskutabilní. Ekonomika celého systému závisí na nastavení výše záloh a také na tom, kolik návštěvníků si kelímek odnese domů jako suvenýr. Pokud ale pojem ‚vyplatí se‘ zasadíme do širšího kontextu udržitelnosti a zodpovědnosti, pak není o čem diskutovat. Pro nás je nepřijatelné produkovat tuny těžko využitelného plastového odpadu. Srovnání je přitom neúprosné: za cenu jednoho vratného kelímku bychom pořídili zhruba deset jednorázových,“ popisuje Sedlák.
Upouštět od vratných kelímků festival ale v plánu nemá a jejich systém a nabídku spíše rozšiřuje. „Předloni jsme eliminovali jednorázové kelímky na teplé nápoje, loni jsme zavedli vratné ‚panákovky‘. Investice do ekologie je pro nás investicí do budoucnosti festivalu,“ dodává Sedlák.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
