Ve výstavbě hubů pro elektroauta nemůžeme zpomalit, říká šéfka dobíjecí infrastruktury E.ON

Elektromobilita se v tuzemsku rozvíjí a spolu s tím rostou nároky na dobíjecí infrastrukturu. Jak se mění plánování sítí a proč se návratnost pohybuje v řádu desítek let, popisuje Helena Švejdová z E.ON Drive Infrastructure.

Po českých silnicích jezdí více než 60 tisíc elektromobilů a jejich počet poroste. Místo jednotlivých nabíječek proto nyní vznikají velké dobíjecí huby, které mají sloužit jak osobní, tak nákladní dopravě. Jejich výstavbu ale brzdí dlouhé povolovací procesy, náročné připojování i vysoké investiční náklady.

V současnosti je v tuzemsku přes 3700 stanic a zhruba 6500 dobíjecích bodů. Jedním z výrazných investorů do rozvoje sítě je energetická společnost E.ON.

„Vstupujeme do toho s tím, že věříme v budoucnost oboru. Stavíme něco, co tady nebude na rok nebo dva, ale na desítky let, a co bude sloužit zákazníkům na jejich cestách, proto elektromobilitě věříme,“ říká v rozhovoru pro Ekonews výkonná ředitelka společnosti E.ON Drive Infrastructure Helena Švejdová.

„Padesátka byla prostě ‚top‘“

Jak jste se k elektromobilitě před deseti lety dostala, když byla v Česku ještě okrajová? Co vás k ní přitáhlo?

V roce 2017 jsem nastoupila do společnosti E.ON jako projektová a finanční manažerka dotačních projektů spojených s výstavbou dobíjecích stanic. Právě tato práce mě přivedla k elektromobilitě a samotný obor mě postupně úplně pohltil. Je to hlavně tím, že potřebuji vidět výsledky své práce a mít pocit, že se něco opravdu děje a posouvá. A to elektromobilita skvěle plní, její vývoj v posledních letech je neskutečný. Samozřejmě k tomu patří i to, že během cesty narazíte na slepé uličky a zjistíte, že některé kroky nebyly správné a je potřeba věci změnit. Ale právě dynamika, změna a neustálý vývoj mě na tom baví. A doufám, že u toho ještě dlouho zůstanu.

V oboru, který byl dlouho spíš mužskou doménou, vedete klíčovou část infrastruktury pro veřejné dobíjení. Změnilo se postavení žen za dobu, co v e-mobilitě působíte?

Přiznám se, že jsem osobně nikdy rozdíly nevnímala. Samozřejmě je pravda, že energetika a elektromobilita byly a podle mě ještě dlouho budou spíš mužským prostředím. Zároveň ale vidím, že žen v oboru postupně přibývá, a jsem za to ráda. Myslím si, že do něj dokážeme přinést trochu jiný pohled a osvěžení.

Sama jsem se nikdy nesetkala s předsudky nebo s tím, že by se na mě někdo díval skrz prsty jen proto, že jsem žena. Odmala jsem byla vychovávána v prostředí, kde nerozhodovalo, jestli jste muž, nebo žena, ale to, jakou práci odvádíte, jaké máte výsledky a co za vámi stojí. Naopak mám pocit, že si nás, ženy v tomhle prostředí často spíš hýčkají.

Jak se za tu dobu elektromobilita změnila technologicky a společensky?

Když se bavíme o technologiích, ještě před pár lety pro nás byly absolutní špičkou dobíjecí stanice s výkonem 50 kilowattů. V té době jsme si ani moc neuměli představit, že se technologie posunou tak výrazně dál. Padesátka byla prostě „top“. Dnes jsme u stanic se čtyřikrát větším výkonem. Myslím si, že prostor pro další vývoj tu určitě ještě je, i když zároveň asi není potřeba zvyšovat výkony do extrémů, alespoň ne pro osobní auta.

Výrazně se proměnilo také to, jak společnost elektromobilitu vnímá. Už to není téma jen pro nadšence a opadla i prvotní nedůvěra lidí. Na silnicích člověk potkává elektromobilů mnohem víc a e-mobilita se postupně stává běžnou součástí života jak pro firmy, tak pro rodiny. Už to není otázka, jestli se bude rozvíjet, ale jak rychle.

Změnilo se i to, jak k výstavbě nabíječek přistupuje E.ON?

Určitě, před deseti lety jsme stavěli spíše jednotlivé lokality s jednou dobíjecí stanicí. Postupně jsme se od toho posunuli k velkým dobíjecím hubům, které mají vyšší kapacitu a lepší zázemí pro zákazníky. Proto umisťujeme stanice například u obchodních center, v nákupních zónách a na hlavní dopravnítahy, aby bylo dobíjení co nejpohodlnější – ať už při cestování, nebo během běžného dne.

„Infrastruktura musí být o krok napřed před prodejem“

E.ON Drive dnes provozuje jednu z největších dobíjecích sítí v Česku, máte přes 950 dobíjecích bodů. Je síť už dostatečná?

Vzhledem k současnému počtu registrovaných elektromobilů je. Na druhou stranu ale platí, že všichni hráči na trhu,včetně nás v E.ON Drive Infrastructure, budou ve výstavbě výrazně pokračovat. Nemůžeme si dovolit jakýkoliv výpadek nebo zpomalení, protože infrastruktura musí být vždy o krok napřed před prodejem vozů.U nás to znamená výstavbu vyšších desítek lokalit ročně. Zároveň je ale potřeba říct, že jedna lokalita neznamená jednu stanici, v praxi se tak bavíme o stovkách nových bodů.

Jaký máte plán do budoucna?

Celkové investice se pohybují v miliardách korun. Jenom za roky 2025 až 2029 je to pět miliard korun. Velkou roli hraje i podpora výstavby z dotačních programů. Zároveň platí, že když se mluví o tom, že „se staví z dotací“, je potřeba si uvědomit, že nepokrývají celou cenu, a už vůbec ne následný provoz.Na druhou stranu do toho vstupujeme s tím, že věříme v budoucnost oboru. Stavíme něco, co tady nebude na rok nebo dva, ale na desítky let a co bude sloužit zákazníkům na jejich cestách. Proto elektomobilitě věříme.

Než vznikne nová nabíjecí stanice, co všechno je potřeba zařídit?

Je to velmi administrativně i procesně náročné. Nemluvíme ani tolik o samotné výstavbě, protože když už se dostaneme do fáze, kdy se v lokalitě začne kopat, je to otázka několika týdnů. Předchází tomu ale několikaletá příprava.Navíc přibývají i nové administrativní požadavky a regulace. Proces není sjednocený. Výrazně by nám pomohlo, kdyby existovalo jednodušší a jednotné řízení pro výstavbu dobíjecích stanic. Další zásadní oblastí je samotné připojení k síti, protože nároky na výkon jsou u větších lokalit vysoké. To znamená, že to, co stavíme dnes, jsme v mnoha případech začali plánovat a řešit už před třemi lety.

Co dnes nejvíc rozhoduje o tom, kde novou stanici postavíte?

Výhled výstavby máme naplněný zhruba na tři roky dopředu. Když jsme ale nad plánováním nových lokalit přemýšleli, vždy se to dělilo do dvou základních přístupů. První jsou dobíjecí stanice na hlavních tazích a druhý typ jsou lokality začleněné do každodenního života zákazníků.Výběr míst se řídí v zásadě stejnými kritérii,například intenzitou dopravy nebo možností připojení k síti, jen s jinou váhou.

Jak dnes přemýšlíte o mixu výkonů? Má ještě smysl stavět pomalejší stanice, třeba u obchodních center, nebo se celý trh posouvá k rychlému nabíjení?

V roce 2019 jsme byli mezi prvními, kdo instalovali ultrarychlénabíječky. Tehdy šlo o stanici ve Vystrkově s výkonem 175 kilowattů, což představovalo úplnou špičku. Je to pro mě střed českého dobíjení, protože je na jednom z nejvytíženějších dálničních tahů uprostřed republiky. Od té doby jsme se ale posunuli dál a o pár let později jsme tam instalovali i stanici o výkonu 400 kilowattů, která byla také jednou z prvních v Česku. Chceme přinášet zákazníkům výkonnější a rychlejší stanice.

Zároveň ale kombinujeme různé typy nabíjení. Například u Kauflandu, kde stavíme dobíjecí huby, nabízíme zákazníkům vždy mix výkonůod zhruba 50 až po 300 kilowattů, aby si každý mohl zvolit podle své aktuální potřeby. Je na něm, jestli chce rychle dobít a pokračovat v cestě, nebo si naopak dá delší zastávku během nákupu.

Od 1. dubna jste změnili systém plateb za dobíjení a zjednodušili ceník podle rychlosti. Co vás k tomu vedlo a co to má přinést uživatelům?

Za jeho tvorbou stojí obrovské množství práce s daty, analýza zákaznického chování i celé naší sítě.Chtěli jsme přinést větší transparentnost a jednoduchost. Aby se zákazníci mohli podívat na konkrétní dobíjecí stanici a podle výkonu hned věděli, jaká je tam cena.Zároveň jsme chtěli rozlišit dobíjení podle toho, jak rychle zákazník energii do auta dostane. Jinými slovy, čím rychlejší nabíjení, tím vyšší cena.A zatím vidíme pozitivní ohlasy, za což jsme rádi.

Přibyl i levnější noční režim.

Chtěli jsme zákazníkům nabídnout zvýhodněné dobíjení v době nižšího vytížení sítě. Začíná v osm hodin, většina lokalit u partnerů, jako jsou Kaufland nebo Globus, je navíc otevřená třeba do deseti hodin večer, takže zákazník může pohodlně přijet v rámci běžného nákupu. Byla to jedna z věcí, na kterou se lidé často ptali a snažili jsme se to udělat co nejpraktičtější.

„Z pohledu infrastruktury Česko patří mezi nejvyspělejší trhy“

E.ON Drive nepůsobí jenom u nás, ale po celé Evropě. Jak mohou zákazníci síť využívat?

Aktuálně působíme v dalších jedenácti evropských zemích, někde jsme na začátku, jinde už v pokročilejší fázi. Česko patří mezi nejvyspělejší trhy z pohledu dobíjecí infrastruktury.Napříč všemi zeměmi se snažíme zákazníkům nabízet stejnou nebo podobnou zkušenost. Aby věděli, že když přijedou ke stanici E.ON,budou ji umět ovládat a budou vědět, jak funguje. Stejně tak se snažíme, aby i lokality měly podobný standard, design a celkové provedení.

Mezinárodní propojenost je důležitá také pro nákladní dopravu. Letos jste otevřeli druhou veřejnou stanici pro kamiony. Jak velký potenciál tento segment má v následujících letech?

Aktuálně je klíčové budovat síť dobíjecích lokalit pro kamiony napříč Evropous jasnými vzdálenostmi tak, aby mezi nimivozy mohly plynule přejíždět. Nákladní doprava a její elektrifikace patří mezi největší výzvy infrastruktury, které dnes řešíme. Pokud jsme se u výstavby dobíjecích stanic pro osobní dopravu potýkali s překážkami, tak tady je můžeme násobit deseti. Nároky na výkon, prostor i umístění lokalit pro kamiony jsou totiž mnohonásobně vyšší než u osobní dopravy. Nicméně jsme tu od toho, abychom se s nimi vypořádali.

Jak jste zmínila, dnes už máme v Česku dvě dobíjecí lokality pro kamiony. Ta první vznikla loni v Mořicích a byla vůbec první svého druhu v zemi. Od jejího spuštění vidíme, že zájem o dobíjení v nákladní dopravě i u elektrických autobusů postupně roste. Proto budeme přidávat další lokality a soustředíme se na to, abychom nepokrývali jen jednotlivá místa, ale smysluplně celou Českou republiku.

Kam se posune dobíjecí infrastruktura v příštích pěti letech?

Bude docházet hlavně k výraznému nárůstu stanic. Myslím si, že to budou primárně právě celé huby, které budou sloužit jak pro osobní, tak pro nákladní dopravu. A věřím, že elektromobilita se stane opravdu běžnou a téměř „neviditelnou“ součástí každodenního života.Postupně by měly zmizet i některé mýty a předsudky.Z dobíjení má být rutina, stejně jako dneska přijedete na benzinku, natankujete a jedete dál.

Partnerem tohoto článku je společnost E.ON.