Fíkus darovaný od tchýně nesmí uhynout. Farmářky z paneláku zachraňují pokojovky

Sestry Jolana a Elena Šádkovy měly doma odjakživa zelenou džungli. Když začaly rostliny prodávat, zjistily, že lidé stojí i o rady s pěstováním. Dnes mají e-shop, pořádají workshopy a chodí se starat o pokojovky k lidem domů.

Pokojové rostliny má doma každý, ale ani jejich pěstování není bez ekologických dopadů. Těžba rašeliny pro substráty ničí cenná blata, úložiště oxidu uhličitého. Rostliny putují do Česka z tropických oblastí a výroba chemických hnojiv pro pokojové rostliny závisí na fosilních palivech.

Sestry Jolana a Elena Šádkovy se rozhodly pokojovky pěstovat udržitelně. Na svém instagramovém a facebookovém účtu radí, jak dosáhnout toho, aby rostliny byly zdravé a spokojené. Jejich projekt Farmářky z paneláku přitom vznikl úplnou náhodou.

Ze zoo v paneláku se stala botanika

Před sedmi lety si Elena Šádková koupila semínka měsíčních jahod. Z několika gramů vypěstovala tři stovky sazenic. „Trochu mi ujela ruka. Měly jsme jich tolik, že jsme zaplnily postupně celý balkon a potom i naši chalupu,“ vzpomíná.

„Napadlo mě nabídnout je na Facebooku. Pro sestru je totiž vyhodit kytku zločin,“ směje se Jolana. „Překvapilo nás, kolik zájemců si je chtělo vzít. Často to byli sousedé z paneláků okolo. Došlo nám, že tohle je ten správný směr,“ dodává.

Talent na pěstování měly od malička. Mladší Elena si koupila první pokojovku už v deseti letech a nezůstalo jen u rostlin. V pražském Radotíně se staraly i o víc než dvanáct druhů zvířat, mimo jiné o slepice.

Teď mají doma jen kanárky, psa, kočku, pavouka a stínky, maličké suchozemské korýše. „Z naší zoologické zahrady se postupně stala botanická. Už ani nepočítáme, kolik druhů rostlin máme. Přestaly jsme, když jich bylo pětasedmdesát,“ popisuje Jolana Šádková.

„Na internetu je hodně nesmyslů“

Stovek jahod se díky Facebooku zbavily, vzápětí se na ně začalo valit množství otázek, jak se o sazenice starat. Odpovídat po jedné už nešlo, rady tak začaly sepisovat do příspěvků na sociálních sítích.

Sestry chtěly o rostlinách vědět co nejvíc a rozhodly se pro odborné vzdělání. Jolana vystudovala Ekologii a ochranu přírody na Univerzitě Karlově. Elena teď studuje Zahradnictví na České zemědělské univerzitě.

Postupně se jejich nabídka rozrostla i o pokojovky a balkonovky, které doma vypěstovaly. O rok později si založily facebookovou stránku Farmářky z paneláku, kde je dnes sleduje přes deset tisíc lidí, a následně i web s blogem. Tam daly všechny svoje rady dohromady.

„Bylo to lehčí než každému posílat odpověď, jen jsme zkopírovaly odkaz,“ popisuje Jolana. „Chtěly jsme, aby lidé u nás našli pravdivé, ale i praktické informace, protože ohledně péče o pokojové rostliny je na internetu hodně nesmyslů,“ dodává.

Rostliny začaly postupně prodávat v čím dál tím větším množství. Pokojovky „piplaly“ od řízku, všechno byly jejich výpěstky. Klientelu měly ještě malou, takže jim to stačilo. Dnes už část rostlin kupují z velkoprodejů.

„Všechny je ale přesazujeme a máme delší dobu doma, aby se přizpůsobily podmínkám bytu a zachytily jsme škůdce,“ doplňuje Jolana.

Mimo prodej se starají o rostliny klientů přímo doma. „Klasický případ je fíkus darovaný od tchýně, který za žádnou cenu nesmí uhynout. Už jsme ale byly i v bytě, který byl skrz na skrz promořený škůdci. Pomohly jsme jim rostliny zachránit,“ dodává.

„Největší smysl má starat se o rostliny, které už máme doma. Rády bychom se postupně věnovaly hlavně tomu,“ dodává Elena. „Mohou s námi žít klidně i dvacet let. Dnes ale lidem běžně během roku polovina uhyne a pořizují si nové, což rozhodně není udržitelné,“ říká.

Namísto rašeliny kokos

Sestry dnes ukazují, jak se dá dobře farmařit i v paneláku, a to opravdu šetrně. „Nejekologičtější cesta je, že si u babičky ustříhnete řízek a necháte si ho doma zakořenit. Když se vám to povede, vybudujete si k němu vztah a on si zvykne na domácí podmínky, bude daleko odolnější,“ říká Jolana.

Když už si rostlinu lidé kupují, měli by si najít, co je pro ni vhodné. „Kapradině se dařit v obývacím pokoji nikdy nebude,“ doplňuje Elena. Důležité je sledovat potřebnou vlhkost vzduchu i světelné podmínky.

Základem je podle Farmářek z paneláku kvalitní substrát. Rostliny z obchodu by lidé měli po přinesení domů přesadit. „V rašelině, do které ji dávají v hobbymarketech, mají živiny jenom na převoz. Po čase se také lehce přeleje,“ popisuje Elena.

Těžba rašeliny navíc znamená zátěž pro životní prostředí. „Lidé o tom nemají ani tušení. Všichni víme, proč máme chránit deštné pralesy. Rašeliniště unikají naší pozornosti. Přitom jsou to ještě vzácnější ekosystémy,“ říká Jolana.

Samy rašelinu v substrátech, kterých namíchají stovky litrů ročně, nepoužívají. Jejich mixy se skládají z mnoha složek. Kokosové vlákno doplňují vermikompostem, piniovou kůrou a perlitem. „Důležité je, aby byl substrát dostatečně vzdušný a ustál i nepravidelnou zálivku,“ přibližuje Jolana.

Vyhnout se chemii není problém

Ke kvalitním substrátům farmářky začaly nabízet i šetrnější náhradu klasických plastových a terakotových květináčů. Vlastní výpěstky sázejí do neobvyklých kokosových nádob. Ty jsou vyrobené z odpadního materiálu, který by jinak skončil v koši.

Mají i další výhody. „Vždycky v nich víte, kdy je pokojovku potřeba zalít,“ dodává Jolana. Když květináč rostlina přeroste, tak se jen vloží do nového, většího. Po čase se v něm sám rozloží, takže doma nezůstává další zbytečný plast.

Při pěstování se navíc vyhýbají chemii. „Děláme to nejen kvůli ekologickým dopadům, ale i proto, že prodáváme na terarijních burzách. Rostliny musí být zcela netoxické pro zvířata,“ říká.

Pokojovky během sezony nepřihnojují. „Když přidáte vermikompost, už to není nutné. Živiny z něj bohatě stačí,“ doplňuje Elena. Mimo něj do substrátu přidávají hmyzí trus Black Frass z české farmy poblíž Plzně.

Na rozdíl od klasického hnoje nezapáchá a mimo základní prvky obsahuje i další mikroprvky, jako jsou hořčík nebo vápník. Navíc jde o odpad, vedlejší produkt, který vzniká při pěstování hmyzu jako krmiva pro terarijní zvířata.

„Z naší zkušenosti má repelentní účinky. Hledaly jsme to v zahraničních odborných článcích, které nám naši teorii potvrdily. Obsahuje totiž chinin. Když pak kolem letí třásněnka, pozná, že tady umírají hmyzáci a rostlině se vyhne,“ popisuje Jolana.

Přejí si zelenou komunitu

V boji se škůdci doporučují Farmářky z paneláku přírodní cestu, která podle nich funguje mnohdy lépe než průmyslová chemie. „S nimbovým olejem si vystačíte u všech běžných parazitů. Důležité je být důsledný a postřik po dvou týdnech zopakovat,“ zdůrazňuje Jolana.

Nimbový olej se vyrábí z plodů a semen stromu Nim. Je bohatý na mastné kyseliny a působí proti mikrobům, houbám i hmyzu. Mimo něj farmářky využívají biologickou ochranu v podobě parazitických hlístic.

Jako první pomoc stačí i obyčejný řepkový olej smíchaný s vodou a jarem. „Na listech se vytvoří vrstva, která škůdce udusí. Při krizi si s tím vystačíte. Důležité je to nastříkat pořádně do všech záhybů a pod listy. Nebojte se postříkat i zeminu,“ popisuje Elena.

Před rokem spustily sestry vlastní e-shop, do té doby prodávaly rostliny přes sociální sítě a na různých akcích. Postupně začaly pořádat také workshopy a firemní teambuildingy, kde učí, jak se o pokojovky starat.

Doma si zaplnily rostlinami všechna volná místa u oken. Loni si proto udělaly vlastní regály a doplnily je umělým osvětlením. „Teď už se k nám víc rostlin nevejde. Chtěly bychom si kvůli tomu pořídit ateliér,“ říká Jolana.

Do budoucna by se rády více zaměřily na budování komunity. Tu by chtěly postupně přesunout ze sociálních sítí do reálného světa. „Rády bychom se nad kytkami potkávali s lidmi u kávy právě u nás v ateliéru, tak uvidíme,“ usmívá se Jolana.