Nepouštím se do nesmyslů, abych na sebe upoutal. Chci se i v budoucnu projet na vodě, říká Vavřinec Hradilek

„Celý život se pohybuji kolem vody a chci otevřít debatu o tom, jak je důležité ji v přírodě udržet,“ popisuje bývalý reprezentant Česka ve vodním slalomu Vavřinec Hradilek.

Vavřinec Hradilek sjížděl ty nejdivočejší řeky po celém světě a natáčel na nich videa, u kterých si obyčejný člověk musel říkat, že to nemůže dobře dopadnout. Aby mohl podobné kousky provádět i v budoucnu, musí mít podmínky. A tou zásadní je dostatek vody v řekách.

Již roky se proto věnuje aktivitám, při nichž upozorňuje na její úbytek v přírodě. Zapojil se do projektů Ukliďme Česko a Boj o vodu. Na sjezd pražských Nuselských schodů na kajaku navázal letos v červnu jízdou během vypouštění závodního kanálu v Troji, kde se každoročně pořádají nejvýznamnější slalomové závody. Právě tam, kde v roce 2013 získal zlatou medaili na světovém šampionátu.

Proč to dělá a čeho chce dosáhnout, vysvětluje Vavřinec Hradilek, mistr světa a stříbrný z olympijských her 2012 ve vodním slalomu, v rozhovoru pro Ekonews.

„Na Lovosicku jsme vybudovali biotop“

Podporujete aktivity v oblasti šetření vodních zdrojů, abyste se i za pár let mohl vozit po řekách na lodi?

Nejen proto. Vezměte si, že voda a příroda mě provázejí celý život. Vliv na mé aktivity měl a stále má určitě i můj bratr Václav, který se ekologii věnuje vědecky a zadržování vody v krajině je jeho specializací. Společně s přáteli se už delší dobu staráme o sad na Lovosicku, kde jsme vybudovali biotop a snažíme se vodu aktivně zadržovat. Díky tomu mohu na vlastní oči vidět, jak velký mají tyto aktivity smysl a mnoho nápadů a vychytávek jsem si také sám vyzkoušel.

Takže sad zaléváte dešťovou vodou?

Samozřejmě. A věřím, že takových lidí bude stále více. Proto jsem se rozhodl, že pomohu nejen jim i přírodě a pustil jsem se s pivovarem Radegast do projektu Bojuj o vodu 2030, kdy jsme rozdali 2030 litrových sudů na dešťovku. Je však zatím i něco více.

Co?

Že Radegast do roku 2030 udělá vše proto, aby postupně vrátil do krajiny veškerou vodu, kterou si z ní bere na vaření piva. To mi přijde skvělé, protože to má reálný dopad. Téma vody a krajiny je mi velmi blízké, a proto nás víc musí upozorňovat na problém sucha. Bez vody totiž nemůžeme žít ani jezdit po řekách nebo závodit. Proto ty sudy a také úklid kolem řek, říček i tůní.

Jak s tím souvisela akce v trojském kanále, který jste sjížděl, když takzvaně zavírali vodu?

Vypouštějící se kanál symbolizuje to, co se reálně děje s českou krajinou, voda z ní postupně mizí. Proto jsem na to chtěl touto trochu divočejší akcí upozornit. Věřím, že obraz kanálu, ze kterého během mé jízdy voda mizí, osloví i ty, kteří se o toto téma běžně nezajímají. Celý život se pohybuji kolem vody, je to moje vášeň i profese a chci otevřít debatu o tom, jak důležité je vodu v přírodě udržet a jak k tomu může přispět každý z nás, ať už jako jednotlivec nebo firma.

Vymyslel jste takovou „bláznovinu“ sám? Případně, jak jste reagoval, když jste dostal nabídku?

Vymysleli jsme ji společně s Radegastem a agenturou. Vyhledávám projekty, které mají přesah a jsou něčím speciální, takže moje reakce byla a vždy bude pozitivní.

„Pro peníze to rozhodně nedělám“

Nebál jste se, že spíš sklidíte kritiku? Že to děláte jen pro peníze, nebo že příliš riskujete?

Nebál, i když jsme přirozeně dopředu nemohli tušit, jak to celé dopadne. A jen pro peníze to rozhodně nedělám. Ale výsledek celého natáčení mi přijde vizuálně silný a jako dostatečně provokativní moment, a proto má sílu vzbudit zájem. Ale podstatné je, že za ním je reálný závazek a konkrétní činy. A risk? Po tom, co už jsem zažil na řekách různě po světě, jsem zvyklý na ledacos. Ale přiznám, že v Troji to nebylo jednoduché ani běžné. Vypouštění kanálu výrazně mění podmínky pro pádlování a jeho sjíždění.

Bylo to pokračování loňského sjezdu Nuselských schodů na kajaku?

Jistě, protože jde o stejnou kampaň. Prosím, neberte to tak, že se pouštím do nesmyslných věcí, abych na sebe upoutal. To doopravdy nemám zapotřebí. Jde mi fakt o tu vodu, ke které mám letitý vztah. Chci, abych se na ní i v budoucnu mohl projet, abych na ni jednou mohl vzít své dcery, až vyrostou. S podobnými akcemi mám přece jen zkušenosti a snažím se jimi pomáhat. Z těch netradičních sjezdů si vybavím například skluzavku v pavilonu tuleňů, kterou jsem sjížděl v rámci dobročinné akce pro pražskou zoo.

Co na dovádění bez vody říká váš kajak?

Kajak, na kterém tyto sjezdy jezdím, je na náročné tratě přímo určený. Je velmi odolný, jde o loď do skutečně divoké vody, na které se například do řeky sjíždí ze skály nebo se občas najíždí na kamenité dno a podobně. Nemělo by se mu tedy nic stát a ani nestalo.

Dovolíte si říct, kolik jste za akci v Troji dostal peněz?

Nezlobte se, ale co se týká finančních detailů, tak jsme se dohodli, že konkrétní podmínky spolupráce nebudeme zveřejňovat. Pro mě je zásadní, že se mohu podílet na projektu, který má smysl a dopad. Jako člověk, který se kolem vody pohybuje celý život, je pro mě její dostatek naprosto zásadní. Velmi dobře si uvědomuji, co by se mohlo stát, kdyby začala skutečně docházet. Proto podobným aktivitám fandím.

Když zůstaneme o financí, nemyslíte, že by bylo lepší dát peníze za pronájem kanálu a vaši odměnu na více projektů, které by přímo zadržely vodu v přírodě?

Aby se o tom všem vědělo, musí se ty informace a detaily o projektech dostat nějakou zajímavou formou k obyčejným lidem, kteří pak mohou pomoci například při úklidu okolí řek. A toto je jedna z cest. Přímo na vodě ukázat, jak vody ubývá, jak může chybět. Pokud vím, tak Radegast investoval do projektů na zadržování vody v krajině v posledních letech více než deset milionů korun. Další desítky milionů jdou do technologií, které mu pomáhají šetřit přírodní zdroje přímo v pivovaru.

V čem se snažíte ještě chovat ekologicky a ekonomicky?

Běžný život se snažím žít tak, abych se nemusel sám za sebe stydět ani v ekologickém ohledu. Vychováváme děti tak, aby chápaly, že odpadky v přírodě nejsou správně, a učíme se s nimi třídit, recyklovat a neplýtvat. Chodíme do lesa a snažíme se všechny hračky a oblečení předávat nějakým způsobem dál a nevyhazovat.

Lyžaři se obávají, že za několik let závodů ubyde, nebo budou soutěžit na umělém sněhu. Řeší se podobné problémy i mezi vodáky?

Ano, řeší se to, ale bohužel ne koncepčně. Nemám však pocit, že bychom byli až v takové situaci jako lyžaři.