Případ rodinné bezové Farmy Křížov nedávno upozornil na to, že zákony upřednostňují konvenční zemědělce před ekologickými. Ti ekologičtí totiž nemohou používat všechny své pozemky pro produkci a musí vytvářet ochranné pásy, konvenční ne.
Farma Křížov na Benešovsku už téměř deset let hospodaří v ekologickém režimu. Část letošní úrody bezových květů ale znehodnotily pesticidy, které se do sadu pravděpodobně dostaly kvůli postřiku sousedního pole zemědělského družstva. „Agrodružstvo připouští možnost úletu aplikovaného přípravku, nicméně si není vědomo porušení žádných zákonných povinností, což potvrdila i kontrola ze strany Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského,“ uvedl pro Ekonews Václav Štecher, předseda představenstva Agrodružstva Vyšetice.
Letošní rekordní úrodu bezových květů tak majitelé farmy musí zlikvidovat. Společnost Sonnentor, jeden z hlavních odběratelů bezových květů, v květech objevila fungicid v množství, které je neumožňuje prodat ani bez bio certifikace.
Odpovědnost nesou oba
Farma Křížov má mezi svým sadem a pšeničným polem několikametrový travnatý pás, který splňuje legislativní limity ochranného prostoru mezi konvenčním zemědělcem a tím, který hospodaří v ekologickém režimu. Přesto se fungicid dostal až na úrodu bezových květů.
„Celé roky děláme maximum, abychom udrželi farmu čistou a nabízeli lidem poctivé výrobky z bezu. A pak stačí jeden postřik a celá sklizeň je pryč,“ uvádí Renata Vondráková, majitelka Farmy Křížov. „Není to naše vina, přesto neseme následky. Budujeme jméno a důvěru zákazníků a pak najednou vysvětlujeme, jak je možné, že se v bezovém čaji našel pesticid,“ podotýká Vondráková.
Ministerstvo zemědělství uvádí, že odpovědnost za zamezení kontaminace ekologických ploch ze sousedních konvenčních polí nesou oba zemědělci, jak ekologický, tak konvenční. „Legislativa ekologickému zemědělci ukládá povinnost učinit preventivní opatření vedoucí ke snížení rizika kontaminace z okolních konvenčních pozemků,“ říká mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
K takovým opatřením patří výsadba izolační vegetace, cesta mezi pozemky nebo vynechání okrajových pásů pozemků, jejichž produkce se po sklizni vyjme z ekologické produkce. „Zároveň je nezbytná aktivní komunikace s okolními konvenčními zemědělci za účelem koordinace hospodaření, zejména při aplikaci přípravků na ochranu rostlin,“ dodává Bílý.
„O budoucích opatřeních jsme připraveni jednat se zástupci Farmy Křížov. Z naší strany můžeme například uvést plánovaný nákup nového postřikovače vybaveného zařízením pro precizní zemědělství,“ podotýká Václav Štecher z Agrodružstva Vyšetice.
Pšenice je až k plotu
Konvenčním zemědělcům zákon žádné ochranné pásmo na svém pozemku vytvořit neukládá. „Konvenční zemědělec je při aplikaci přípravků na ochranu rostlin povinen dodržovat pravidla stanovená zákonem o rostlinolékařské péči a souvisejícími předpisy. Uživatel přípravků je povinen je aplikovat tak, aby nepoškozoval okolní porosty, zdraví lidí a zvířat ani životní prostředí, což zahrnuje i povinnost zabránit úletu pesticidů na sousední pozemky. Podmínky aplikace, včetně maximální přípustné rychlosti větru, jsou uvedeny v příbalových informacích jednotlivých přípravků, které musí uživatel dodržovat,“ tvrdí Bílý.
„Konvenční zemědělec může stříkat až centimetr na hranici pozemku, když zaručí, že se postřik nedostane dál. My máme činit preventivní opatření na našem pozemku, kdy si tak ubíráme z produkční plochy,“ diví se Renata Vondráková. Pšenice na sousedním poli agrodružstva přitom sahá až k plotu rozdělujícímu oba pozemky.
K přestřiku bezového sadu fungicidem došlo na začátku června necelý týden před plánovanou sklizní bezových květů. Po přestřiku je běžné, že i konvenční úroda se sklízí až po určité ochranné době. Čeká se na to, až se pesticidy do rostliny vstřebají a jejich koncentrace nebude tak vysoká. Běžně se ochranná lhůta po přestřiku pohybuje okolo 35 dnů. Farma Křížov sklidila bezové květy čtyři dny po použití pesticidů na sousedním poli.
Květy se sbírají z různých částí sadu a postupně se suší. Zhruba za čtrnáct dnů již míří k velkoodběratelům. „Běžně končíme se zpracováním květů na konci června. Tou dobou máme plný sklad zboží připraveného k odeslání a ještě děláme výluhy květů, ze kterých pak vaříme celou zimu sirupy,“ popisuje Vondráková.
Pesticid, který zůstal v půdě
Květy z letošní sklizně po testování na přítomnost pesticidů Farmě Křížov vrátil jejich největší odběratel, společnost Sonnentor. Účinné látky Prothioconazole a Tebuconazole obsažené ve fungicidní přípravku, kterým se ošetřovalo sousední pole, se v bezových květech objevily ve množství, které překročilo i limit pro konvenční potraviny.
„V akreditované laboratoři, se kterou Sonnentor dlouhodobě spolupracuje, byly ve vzorku detekovány fungicidy Prothioconazole a Tebuconazole. U fungicidu Prothioconazole došlo k šestinásobnému překročení limitu pro konvenci a k třicetinásobnému překročení limitu pro biopotravinu. Tebuconazole překračoval limit pro bio, ale limit pro konvenci byl dodržen,“ uvádí Miroslava Kubáčková, quality manager ve společnosti Sonnentor.
Společnost Sonnentor naráží u svých dodavatelů na podobný problém téměř každý rok. „Naše pěstitele, u kterých rozbory prokázaly rezidua pesticidů, jsme na tuto skutečnost pokaždé upozornili. Vždy se zatím jednalo o výsledky, které sice nesplňovaly limity pro biopotravinu, ale splňovaly limity pro potravinu konvenční. Každý pěstitel měl tedy možnost bylinu prodat jinde, ale pouze jako konvenční a bohužel také za nižší cenu,“ dodává Kubáčková.
Nemusí se přitom jednat o neúmyslný přestřik od sousedního konvenčního zemědělce. „Loni i letos se na výsledkovém protokolu objevil například metabolit pesticidu, který se již v EU nepoužívá, ale metabolit dlouhodobě přetrvává v půdě. Právě takové zkušenosti nám potvrzují, jak nebezpečné je používání chemických látek v přírodní a zemědělské krajině – jejich odbourání trvá desítky let,“ popisuje Kubáčková.
Ruská ruleta s čajem
Ministerstvo zemědělství tvrdí, že k takovým případům dochází ojediněle. „Případů, kdy dojde k prokazatelnému zasažení ekologické produkce při dodržení všech preventivních opatření a je zároveň prokázáno zavinění konvenčního souseda, jsou v Česku maximálně jednotky ročně,“ tvrdí Bílý.
„V některých regionech v Česku k přestřikům dochází častěji. Jde zejména o ty, kde hospodaří podniky většího charakteru s velkým počtem zaměstnanců, kteří se moc nezajímají o to, zda k přestřiku dojde, či nikoliv. Naštěstí k tomu nedochází na denní bázi, ale na druhou stranu pokud k těmto situacím v ekologickém zemědělství v Česku dochází, tak je to špatně,“ popisuje Kateřina Urbánková, manažerka Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO.
Renata a Radek Vondrákovi na svoje náklady následně nechali analyzovat úrodu v laboratoři na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Testy podle majitelky dopadly podstatně lépe, přičemž tyto květy by splňovaly i standardy požadované ekologickým zemědělstvím. Také obsahovaly Prothioconazole, ale v mnohem menší koncentraci.
Výsledek těchto testů podle Vondrákové ale pouze dokazuje, že sad byl zasažen fungicidem v různém rozsahu a každý sáček bezu obsahuje jinou dávku. „Vytáhnout si sáček s čajem je ruská ruleta. S jistotou nemůžeme vědět, zda tento konkrétní splňuje limity, nebo je tam dávka fungicidu, která může mít závažné dopady na zdraví. V každém sáčku bude totiž květ z jiné části sadu, ale většinou maximálně jednoho nebo dvou vedle sousedících keřů,“ vysvětluje Vondráková.
Kontaminovanou úrodu museli farmáři vyřadit z prodeje. Farma Křížov hospodaří na 5,33 hektaru ekologických sadů a úrodu sbírá z přibližně 3200 stromů bezu černého. Ročně sklidí přibližně tunu květu bezu a zhruba deset tun bobulí.
Škoda se odhaduje na 1,5 milionu
Škodu manželé Vondrákovi v tuto chvíli vyčíslili na 1,5 milionu korun. Přesný rozsah se zatím nedá odhadnout, ale farma bude ztrátu nejspíš pociťovat několik let. „O úrodu přijdete okamžitě, ale finanční dopad se ještě sčítá. Nemáme jistotu, že se k nám zákazníci vrátí, i když jsme se pro vysvětlení celé situace snažili udělat maximum,“ uvádí farmářka.
Sonnentor s farmou nicméně nadále počítá. „Pokud si farma udrží bio certifikát, není tato kauza důvodem k ukončení naší spolupráce. Pro nás by to pouze v rámci vyhodnocení rizik znamenalo zvýšený požadavek na testování vstupní suroviny,“ uvádí Kubáčková.
A vzniklou škodu pravděpodobně uhradí pojistka Agrodružstva Vyšetice. „Co se týče náhrady škody, k této záležitosti se nebudeme vyjadřovat, a to zejména s ohledem na výzvu od paní Vondrákové k mlčenlivosti v této oblasti. Můžeme však sdělit, že Agrodružstvo je pro takové a podobné případy pojištěno. Veškeré podklady k dané události již byly předány pojišťovně, která ji v současnosti aktivně řeší,“ uvedl na dotaz Ekonews Václav Štecher.
Pojišťovna již vyplatila zálohu
Pojišťovna Generali, která událost šetří, o případu zatím nemůže sdělovat žádné konkrétní informace. Nicméně Vondráková potvrdila, že od pojišťovny dostala finanční zálohu k řešení škody.
„Pojišťovna nemá obecnou zákonnou povinnost poskytnout zálohu na pojistné plnění. Nicméně pokud o to poškozený požádá a je zřejmý právní základ nároku na pojistné plnění, snažíme se mu vyjít vstříc a zálohové plnění poskytnout, aby mohl pokrýt akutní ztráty,“ uvádí Monika Majerčíková, tisková mluvčí pojišťovny Generali.
Jak velká kompenzace ze strany pojišťovny bude, zatím není úplně jasné. „Náhrada škody zahrnuje celou majetkovou újmu poškozeného, kterou v důsledku škodní události utrpěl, tedy jak skutečnou škodu, tak ušlý zisk, pokud je prokázán. Dlouhodobé dopady, jako je ztráta zákazníků nebo pověsti, jsou však obtížně vyčíslitelné a jejich uznání závisí na konkrétních okolnostech a důkazech,“ dodává Majerčíková. Podobné případy poškození úrody ekologické farmy v důsledku kontaminace pesticidy z konvenčního hospodářství Pojišťovna Generali neeviduje.
Každý případ je individuální, manuál neexistuje
Majitelé Farmy Křížov dlouhou dobu nevěděli, co s nimi bude. A nyní mají pocit, že současný systém nechává malé ekologické farmy bez ochrany. „Pro podobné případy není manuál. Byli jsme hozeni do situace, kterou jsme sami nezpůsobili, a všechny informace jsme si museli zjišťovat sami,“ uvádí Vondráková.
Podle Kateřiny Urbánkové z PRO-BIO doporučený postup pro takové situace nelze vypracovat. „Metodologický postup neexistuje, protože každý případ je naprosto individuální. Vždy je to o dohodě s kontrolní organizací,“ vysvětluje.
Problémem jsou však dlouhé čekací lhůty na výsledky kontrol. Zatímco se řešilo, zda Farma Křížov přijde o certifikaci bio a kdo uhradí škodu, manželé ani netušili, zda mohou sbírat dozrávající bobule. Běžně z nich totiž vyrábějí bio mošt nebo koncentrát na bezovou šťávu.
Testování provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který testování na žádost ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) urychlil. Ustav vyhodnotil, že bobule kontaminované nejsou a mohou se sklízet. Následně kontrolu provedla certifikační společnost Biokont a rozhodla, že Farma Křížov o bio certifikaci nepřijde.
Stát podle Vondrákové sice podporuje ekologické hospodaření, ale v praxi chybějí účinné mechanismy, jak ho chránit. „Bio hospodaření se v Česku propaguje, ale když dojde na podobné situace, je to jen na nás. Neseme veškeré riziko, ale žádnou ochranu ze zákona,“ tvrdí.
Kateřina Urbánková se domnívá, že by se měl do řešení zapojit i pojišťovací sektor. „Nastal čas, aby pojišťovací sektor přitlačil na konvenční subjekty, aby dělali bezpečnostní opatření. Existují spousty dotačních titulů na budování remízků, mezí a jiných krajivotvorných prvků, které by prospěly i přírodě a krajině a zároveň by to byla přesně ta plocha mezi poli, která by dokázala zachytit rezidua pesticidů,“ popisuje Urbánková.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
