Farmaceutický průmysl už mohl být zelenější, kdybychom nenaráželi na staré regulace, říká manažerka Zentivy

Farmaceutická společnost s českými kořeny Zentiva patří od roku 2018 do portfolia amerického investora Advent International, který klade důraz na udržitelnost a ESG. „Firma se zavázala k dosažení uhlíkové neutrality v oblasti svých vlastních emisí do roku 2030,“ uvádí její hlavní manažerka přes udržitelnost Ines Windischová.

Zentiva nedávno přijala ambicióznější strategii pro snižování emisí, kterou potvrdila nezávislá organizace Science Based Targets initiative (SBTi). Nejvíc práce však bude mít farmaceutická firma s dekarbonizací a snižováním emisí v dodavatelském řetězci. Tato oblast totiž tvoří 90 procent uhlíkové stopy podniku.

Zentiva se soustřeďuje hlavně na výrobu generik, tedy léčiv, která se vyrábějí po vypršení patentové ochrany originálního léku. „Mnohdy jsou u daného generika na trhu třeba jen dva výrobci nebo dodavatelé účinných látek. Někdy může být účinná látka dostupná jen v Číně,“ vysvětluje Ines Windischová, Head of Corporate Affairs & Sustainability.

V Zentivě máte na starosti udržitelnost. Co vás teď zaměstnává nejvíce?

V Evropě se odehrává spousta změn, nové regulace, Green Deal, diskuse kolem udržitelnosti. Snažíme se držet tempo s tím, co se v Bruselu děje, a všechny změny podchytit. To už je samo o sobě práce na sedm dní v týdnu. V Evropě máme ale jedinečnou pozici a soustředíme se na ni. Většina konkurence má naopak celosvětový záběr. Mám pod sebou malý tým, ale pracuji s celou komunitou Zentivy a snažím se být ambasadorem udržitelnosti.

Máte také jednu mimoevropskou továrnu v Indii…

Máme celkem čtyři továrny, jednu v Česku, dvě v Rumunsku a jednu v Indii. Na tamní trh ale nedodáváme, továrna vyrábí pro evropský trh. Indická továrna je nezbytná pro naši flexibilitu a má všechny potřebné certifikace. Samozřejmě se snažíme hodně vyrábět i v Praze, kde má Zentiva téměř pětisetletou tradici. Během posledních let bylo na trhu hodně turbulencí, válka, covid, takže musíme brát v úvahu rizika a zajistit dodávky bez výpadků. V našem případě se jedná o 2600 produktů specifických pro dané země. Není to tak lehké jako dříve.

Vypracovali jste plán firemní dekarbonizace. Jak vznikal?

Do roku 2018 byla Zentiva součástí větší korporace Sanofi. Pak nás koupil kapitálový fond Advent International, který se začal zajímat o to, jak přistupujeme k udržitelnosti. První věc, na kterou jsme se zaměřili, byly emise. Začali jsme emisemi, které sami produkujeme, a energie, které nakupujeme zvenčí a používáme pro vlastní provoz, což znamená emise v oblastech Scope 1 a Scope 2.

Včas jsme se zavázali, že v tomto ohledu chceme být uhlíkově neutrální v roce 2030. Pak jsme ale přijali ještě ambicióznější závazky na základě vědecky podložených cílů organizace Science Based Targets initiative, které představují mezinárodně uznávaný standard pro snižování emisí. Nejprve šlo o zefektivnění výroby a následně snížení závislosti na zemním plynu elektrifikací našich procesů. Na papíře to vypadalo celkem jednoduše, ale pak jsme museli za investorem, abychom na to získali prostředky. Každoročně reportujeme a nedávno jsme zveřejnili aktualizovanou Zprávu o udržitelnosti pro rok 2024, která přehledně shrnuje výsledky, kterých jsme dosáhli.

Poprvé jste reportovali za rok 2021?

Ano, Scope 1 a 2 reportujeme od roku 2021. Scope 3, to je jiný příběh, protože závisíte na partnerech. Nějakou chvíli nám trvalo, než jsme tyto emise vůbec spočítali, podařilo se nám je sesbírat až loni. Shromáždit data od partnerů pro nás byla výzva. Dnes už víme, že Scope 3 tvoří více než 90 procent našich emisí. Takže teď se na partnery musíme znovu obrátit, abychom si určili konkrétní cíle. Plánujeme to na červen a léto. V rámci SBTi jsme se zavázali snížit naše emise do roku 2035 na základě konkrétních a vědecky podložených cílů.

Ve Scope 2 jste podle vaší zprávy na nule už teď. Platí to?

V Evropě ano, tady už máme nulové emise. V Indii je vládní restrikce, která omezuje využívání obnovitelných zdrojů energie a brání nám v tom, abychom i tam využívali 100 procent obnovitelných zdrojů. Teď jsme proto v Indii na 72 procentech obnovitelných zdrojů.

Důvod k odchodu z Indie to není?

V Indii vyrábíme velké množství výrobků ve velkých objemech, jejich přesun do Evropy není možný. Vyrábíme tam generika převážně pro německý trh, kde jsme co do objemu lídry. Abychom mohli odejít z Indie, museli bychom postavit novou továrnu. To by zabralo několik let, především na procesu certifikace. Přes noc továrnu ve farmaceutickém průmyslu nepostavíte.

Samozřejmě hledáme další kapacity, ale nebude to rychlé. Poptávka po generických lécích roste spolu s tím, jak se zvyšuje populace a zároveň stárne, což činí navýšení kapacity nezbytným. Navíc každá firma neustojí nové evropské regulace, malé a stření firmy se z evropského trhu stahují a někdo bude jejich produkci muset převzít. To není vždy jednoduché a přispívá to k výpadkům dodávek léků.

Kolik máte dodavatelů?

Je jich určitě více než 300, ale jen zhruba pět až šest desítek jich má relevantní dopad na uhlíkovou stopu v rámci Scope 3. Data máme od více než 95 procent z nich, těch pět procent připadá na nové dodavatele, což je v souladu s metodikou SBTi.

Kdo z nich má největší uhlíkovou stopu?

Jsou to jednoznačně výrobci a dodavatelé účinných a pomocných látek. Mnohdy je u daného generika na trhu třeba jen jeden či dva. Někdy může být látka dostupná jen v Číně. V Číně i Indii mají ale dnes poměrně moderní závody, kde využívají obnovitelnou energii. A samozřejmě nás v tomto kontextu zajímá i kvalita vody, se kterou pracují. Důležité je také plánování dopravy, což děláme z Prahy. Jde třeba o použití vlakové dopravy namísto letecké, kdykoli je to možné, abychom dále snížili svou environmentální stopu.

Používáte offsety, abyste si dopomohli k uhlíkové neutralitě? (uhlíkové offsety umožňují firmám prostřednictvím financí kompenzovat uhlíkovou stopu, kterou už nedokážou snížit jiným způsobem, pozn. aut.)

Pro mě nejsou offsety opravdová dekarbonizace, nedávají smysl. Navíc hrozí dvojí započítávání. Podle pravidel SBTi není nutné dosáhnout uhlíkové neutrality 100procentní redukcí emisí. Máte tam malé procento rezervy, proto my offsety odmítáme používat, i když nejsme schopni někde emise odbourat zcela. Například při zatavování skleněných ampulí je potřeba specifická teplota a té nedosáhnete jinak než s použitím zemního plynu. Bioplyn ani vodík jej zatím nemohou nahradit se stejným výsledkem. Hledáme technické inovace, které nám pomohou posunout se dál.

Jak přistupujete k nefinančnímu reportování, které teď na evropské úrovni prochází změnami v rámci balíčku omnibus?

Řídíme se pravidly GRI (Global Reporting Initiative) a budeme v tom pokračovat. Reportujeme od roku 2021, ale samozřejmě dnes je kvalita našich zpráv o hodně lepší. Máme daleko více dat, mnohá jsme zatím ani nepublikovali. Vidím konkurenční výhodu v tom, že jsme začali brzo. Máme hodně co dočinění s veřejnými organizacemi, nemocnicemi, britskou National Health Service, účastníme se tendrů. Všichni se dnes zabývají zelenými cíli, zejména severské země. Jediný způsob, jak s nimi můžeme spolupracovat, je, když jim ukážeme svou nefinanční zprávu s naším posunem v oblasti udržitelnosti.

V Británii probíhá diskuse o tom, že na každém léku by měla být jeho uhlíková stopa. To vás asi netěší?

Pro generické produkty je to nesmysl. Pokud jde o posouzení životního cyklu (Life Cycle Assessment), napříč geografickou Evropou se používají různé metodiky a nepanuje ani shoda na tom, jak stopu počítat. Existuje francouzský standard, britský standard a také normy ISO. Ale jak bychom měli vyrábět léky v Evropě, kdybychom měli pracovat s několika různými metodologiemi?

Máme 2600 produktů, které jsou specifické pro dané země a jejichž uhlíkovou stopu bychom museli přepočítávat, jakmile by se změnil jediný dodavatel. To je nereálné. Působíme v objemovém průmyslu orientovaném na generika, naše cena na trhu je fixní, takže takový náklad bychom museli absorbovat. Neměli bychom se soustředit na počítání jednotlivých produktů, ale spíše se zaměřit na strategii dekarbonizace společnosti a jejích dodavatelů.

Mohlo by to vyústit v extrémním případě v to, že byste evropský trh opustili?

To nemůžeme udělat, naše produkty zachraňují životy, takže máme určitou zodpovědnost. Ale pravda je, že čelíme velkým výzvám. Další je třeba směrnice o čištění městských odpadních vod (Urban Wastewater Treatment Directive), kterou také řeším. Znamenala by velkou zátěž – nemůžeme platit na dani více, než vyděláme. Takže teď diskutujeme s Evropskou komisí. Je to další příklad toho, že někdy je záměr dobrý, ale implementace špatná.

Chcete, aby odpovědnost neslo více sektorů?

Ano, protože třeba kosmetický průmysl může cenu produktů zvýšit, já to v regulovaném generickém prostředí farmaceutických produktů udělat nemohu. Nějakých čtrnáct společností, včetně Zentivy, a také polská vláda už podnikají právní kroky proti tomuto nařízení. A samozřejmě vedeme diskusi s Evropskou komisí o tom, jak zajistit čistou vodu a přístup ke zdravotní péči.

Když opomeneme tuto směrnici, co děláte pro ochranu vody a životního prostředí obecně?

Máme čistírny odpadních vod v továrnách. Také bychom byli rádi, aby se změnily regulace, protože jsme připraveni upravit složení léků, aby byly šetrnější k přírodě, efektivnější. Ale to v tuto chvíli nelze. My nevyrábíme originál, generika jsou kopie originálů, které byly vynalezeny třeba před dvaceti lety. Jako producent generika ale musím pořád opakovat totéž, i když mezitím proběhlo dvacet let inovací. Brzdou nejsou technologie, ale regulatorní rámec, který je 35 let starý a s udržitelností nepočítá.

Některé změny se přesto dějí?

Jsem v asociaci výrobců generik, otevřeli jsme dialog s vládami a s Evropskou unií. Lidé začínají chápat, že udržitelnost nikam nezmizí, ale stále je dost skeptiků. Stačí se podívat na to, co říká a dělá ve Spojených státech prezident Donald Trump.

Když budu konkrétní, tak náš průmysl je například připraven na digitální příbalový leták, ale zatím musíme pokračovat s papírovým, protože to legislativa žádá. Všechny dobré kroky, třeba nařízení o kriticky důležitých léčivech, jehož cílem je posílit stabilitu a bezpečnost dodávek kriticky důležitých léčivých přípravků v rámci EU, jsou dobré kroky vpřed, ale jejich implementace jde pomalu nebo jsou nedostatečné. Například tento se týká pouze 270 molekul, přičemž jich na trhu máme podstatně více. Je to ale dobrý začátek.

Jak to vypadá v Zentivě s cirkularitou, věnujete se obalům?

V Česku jsme díky našim partnerům již druhým rokem dosáhli nulového skládkování. Digitální odpadní tržiště Cyrkl nás podporuje a jdou tam všechny obaly, které nejsou kontaminované a můžeme je přeprodat. Ty kontaminované musí jít do spalovny. A pak jsou tu pacienti, kteří se musí chovat zodpovědně a recyklovat odpad správným způsobem. Snažíme se dělat kampaně, ale je to na lidech. Někteří ani léky nevracejí do lékárny, ale vyhodí je do směsného odpadu nebo do záchodu. Bohužel jako producent ztrácíme kontrolu nad recyklací léků v momentu prodeje. To vyřeší pouze edukace, ideálně kampaň na úrovni státu, která by tomu mohla pomoci.