Spotřebitelské chování má větší vliv na dosažení klimatických cílů, než se zdá. Tvůrci politik ale skutečné behaviorální faktory málokdy zohledňují a automaticky chápou člověka jako racionálního tvora pečlivě zvažujícího “pro a proti”. Opak je ale pravdou.
V letních horkých dnech je ve městech často k nevydržení. Přispívá k tomu jev nazývaný tepelný ostrov měst, kdy je teplota v zastavěném území až o několik stupňů Celsia vyšší než v okolní krajině. Tmavé povrchy dosahují až 70 ° Celsia. Řešením jsou modrozelená řešení propojující fungování vody a zeleně.
Na rozvoj drobných fotovoltaik s bateriovým úložištěm stát poskytuje štědré dotace. Návratnost pořízení bohatě dotované fotovoltaiky s baterií je přitom teoreticky jen o něco lepší než té levnější bez úložiště, ale s efektivním využitím přetoků do sítě.
Je glokalizace jen další buzzword, nebo funkční přístup k řešení klimatické krize? A co vlastně konkrétně znamená?
Možnost získat finance z programů na podporu obnovy krajiny se letos výrazně ztížila. České úřady ale zareagovaly překvapivě rychle a situaci napravily. Další kroky, které snad ušetří daně při budování remízků, jsou navíc plánovány od příštího roku.
V New Yorku v sídle OSN byla formálně přijata dlouho očekávaná Dohoda o biodiverzitě volného moře. Ač se dohoda jeví z pohledu Česka jako vnitrozemského státu nevýznamná, opak je pravdou. Týká se mezinárodních prostorů, v nichž mají všechny státy světa stejná práva.
S nákupem na úvěr, a tedy i s úroky má v Česku zkušenost 59 procent lidí. Úroky jsou také klíčovým prvkem národního i globálního hospodářství – brzdí, nebo naopak startují ekonomickou aktivitu. Jak ale souvisejí s nutností dalšího růstu a stavem naší planety?
V Evropském parlamentu mám dva kolegy, kteří řešili otázku zda „mít či nemít“ fotovoltaickou elektrárnu. Ani jeden nehodlal využít dotaci a nakonec jen jeden si elektrárnu pořídil. I proto jsem se rozhodl propočítat, jak je to s návratností takové investice. Zásadní roli hrají štědré dotace a možnost sdílet elektřinu.
Stále silnější důraz na to, aby podnikání bylo udržitelné, může v souvislosti s koktejlem problémů, kterým firmy čelí, působit dost nepatřičně. Není se co divit – copak má smysl zatěžovat firmy s ekologií v době, kdy jejich existenci ohrožuje vysoká cena energií, inflace či pokles utrácení domácností?
Zemní plyn v Česku využívá zhruba 2,7 milionu domácností a máme v rámci Evropy pravděpodobně nejrozvinutější plynárenskou síť. Bylo by škoda tuto výhodu zahodit, píše Walter Sodomka, ředitel Asociace pro optimalizaci komínů a spalování.
