Auta se spalovacími motory by se podle Evropské komise měla přestat prodávat v Unii v roce 2035. Nakolik je tento návrh, který podléhá schválení Evropským parlamentem a zeměmi sedmadvacítky, reálný, se teprve uvidí. „Ale experti a zákazníci by měli mít rozhodovací právo, který alternativní pohon se prosadí,“ říká Kristýna Váchalová, která se podílela na vývoji vodíkových aut v koncernu Daimler.

Má bohaté zkušenosti s vývojem benzinových, dieselových, hybridních a vodíkových pohonů. Osm let působila v německém koncernu ve vývoji sání a výfuků vodíkových osobních aut. Za vývoj systému zachytávání a řízeného vypouštění vody z výfuku získala patent. Váchalová se podílela rovněž na studii proveditelnosti vodíkového autobusu a má za sebou studie proveditelnosti vodíkových systémů pro pět různých nákladních aut.

Jaké vidíte výhody elektromobilů?

Je to především velmi tichý chod. Baterie těchto vozidel se dají nabíjet i doma. To znamená, že člověk nepotřebuje hledat dobíjecí stanice. Vozidla nemají žádné lokální emise. Dle mého názoru jsou bateriová elektrická vozidla (BEV) vhodná hlavně pro městský provoz a velký potenciál vidím v carsharingu.

A co nevýhody?

Tato vozidla nejsou ve skutečnosti bezemisní a v tom vidím zásadní problém. Dalším velkým otazníkem je, kde bychom vzali tolik elektrické energie, kdyby všechna spalovací vozidla byla nahrazena bateriovými? Hlavní složkou pro výrobu baterií jsou vzácné kovy, které se těží v Číně, v Africe nebo v Jižní Americe. Právě těžba těchto vzácných kovů znečišťuje planetu a lidé tam pracují v nevyhovujících podmínkách. Nehledě na to, že vzácných kovů na planetě není neomezené množství.

Co se vozidla samotného týče, velkým minusem je malá dojezdová vzdálenost, délka nabíjení, hmotnost a životnost baterií a také jejich cena. Tyto pohony zatím nemohou adekvátně nahradit benzinové a dieselové pohony ve všech vozidlech.

Nabídnu vám alternativní pohled: při výrobě elektrické energie dochází ke snižování emisí, odstavují se „špinavé“ zdroje energie. Existuje prostor pro energetické úspory. Navíc není cílem nahradit všechna vozidla za bateriová. A vzácné kovy lze recyklovat na rozdíl od ropy a z ní vznikajícího benzinu či nafty…

Ano, ale to stále neřeší otázku, kde vzít tolik energie pro nabíjení baterií. Jaký máme konkrétní koncept na snižování emisí ve výrobě elektrické energie u nás? Staví se větrné, vodní či solární elektrárny, jako je tomu třeba v Argentině? Jak se takto získaná elektrická energie ukládá, aby se mohla použít v případě potřeby? Recyklace navíc úplně neřeší, jak získat vzácné kovy na výrobu baterií.

Jaký je tedy cíl? Z médií slyšíme, že cílem je snižování emisí. Ale tím, že se na trh „protlačí“ bateriová elektrická auta, tohoto cíle nedosáhneme. Dle mého názoru je to udělané naoko a „prodané“ médii. Tento plán není komplexní a není komunikovaný veřejnosti otevřeně. Nikdo neinformuje o obou stránkách věci – výhodách i nevýhodách.

Méně než předloni. Česko je jednou ze dvou zemí v Evropě, kde prodeje nových elektromobilů klesly

Vaší doménou je vodíkový pohon. Kde spatřujete jeho výhody?

Hlavní výhodou je dojezdová vzdálenost, rychlé doplnění vodíku řádově za pár minut tak, jak to známe u benzinu či dieselu. Vozidla jsou bezemisní, pokud do nich tankujeme „zelený vodík“. Životnost vodíkového systému v současné době činí asi 450 tisíc kilometrů.

Velkou předností je možnost použití ve všech vozidlech, která nyní pohánějí benzinové a dieselové motory. Navíc vodík může sloužit jako úložní systém elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Dá se využít v kombinaci s fotovoltaikou přímo doma, takže se z privátních domů stávají energeticky nezávislé nemovitosti po celý rok i v našich podmínkách. A vodík není omezeným zdrojem, co se množství týče.

Myslíte to tak, že lidé budou doma skladovat vodík vyrobený z elektřiny, kterou vyprodukovaly jejich fotovoltaické panely?

Lidé již skladují vodík u svých rodinných domů. Nevím, zda taková domácnost existuje v Česku, ale v Německu jich pár je. Jedna žije třeba v Bavorsku v horách a patřila k prvním, které tento systém za zvýhodněných podmínek testovaly. V roce 2018 a 2019 byla v Bavorsku tuhá a dlouhá zima, napadlo hodně sněhu. Dům byl přesto až do prvního jarního sluníčka stoprocentně soběstačný, co se elektrické energie týče. I já o pořízení systému uvažuji.

Výroba „zeleného vodíku“ však také potřebuje energii…

Ano, je to tak. Ale pokud hovoříme o vodíku, který se získává z obnovitelných zdrojů, tak i elektrická energie pro jeho výrobu se získává stejně. Výhodou vodíku je, že se dá dlouho skladovat prakticky bez ztrát a dá se využít na jiném místě a v jiný čas.

I tady jde však vývoj rychle dopředu. Třeba firma SunHydrogen vyvíjí nízkonákladovou technologii pro výrobu obnovitelného vodíku pomocí slunečního záření a jakéhokoli vodního zdroje, včetně mořské a odpadní vody. Australská firma Hysata vyvinula elektrolyzér, který má účinnost 95 procent v porovnání se 75 procenty nebo méně u stávajících technologií elektrolyzérů. Ten by měl být na trhu v roce 2025.

Test: Elektromobil v zimě spotřeboval o 40 procent víc než v létě, pomaleji se dobíjel

Jaké nevýhody má vodíkový pohon?

Dlouho jsem nad tím přemýšlela, ale moc jsem jich nenašla. V podstatě jen dvě: vodíkové systémy jsou složité, a tím pádem i drahé.

Není skutečnost, že vodíkové systémy jsou zatím drahé, důvodem k tomu, že se tato technologie více neujala v osobní dopravě?

Ne, tím to není. Před několika roky se rozhodlo, že bateriové pohony budou to pravé pro snížení CO2. Většina automobilek tedy začala podporovat vývoj BEV a vývoj vodíkových pohonů pozastavila. Výjimkou jsou asijské automobilky, které nadále vyvíjely alternativní pohony paralelně a dnes mají náskok. Díky nim jsou na trhu vodíkové osobní vozy.

O vodíkovém pohonu se říká, že je nebezpečný. Je tomu opravdu tak?

Vodík není tak hořlavý, jak jeho pověst tvrdí. Třaskavý efekt nastává pouze za velmi zvláštních podmínek. To vyžaduje směs vzduchu a vodíku nejméně 18 procent a jiskru nebo okolní teplotu vyšší než 560 °C. Jelikož je však vodík extrémně těkavý a v havarijní situaci okamžitě uniká směrem nahoru, koncentrace vodíku obvykle zůstává v nekritickém rozmezí. Benzin je daleko nebezpečnější – snáze se vznítí a zůstane déle na výstupu.

Výhodou bezpečnosti použití vodíku je i jeho nízká hustota. Při proražení nádrže rychle stoupá, proto se neakumuluje v blízkosti nehody. Všechna paliva obsahující vysokou koncentraci energie navíc mohou být za určitých podmínek nebezpečná. Vodík lze však považovat za podobně bezpečný jako každé jiné palivo, nebo dokonce bezpečnější.

Vodíkové nádrže se testují kromě standardních crashtestů také tak, aby odolaly střelbě z pušky. Dokážou odolat dvojnásobnému tlaku, než jaký je za standardních podmínek. Podobně bezpečné jsou plnicí stanice. Výroba vodíku probíhá již desítky let a nedochází při ní prakticky k žádným mimořádným tragédiím. A vodík není zdraví škodlivý, takže se nemusíte bát jeho úniku.

Jak vnímáte současnou situaci ohledně přechodu na alternativní pohony?

Jsem toho názoru, že přechod na alternativní pohony se vzal za špatný konec. V podstatě bylo řečeno, co se má do kdy dodržet a za co budou sankce. Ale jak se toho má dosáhnout – to už nikdo neřekl. Chybí komplexní plán. My dnes známe termín, do kdy se mají snížit emise vozidel a na jaké hodnoty. Tento termín se již několikrát posunul a dle mého názoru to stále není finální termín.

Jaký postup považujete za správný?

Napřed by se měl plně vyvinout produkt, tedy alternativní pohony. To znamená, že budou plně a spolehlivě funkční ve všech typech vozidel, která v současné době pohánějí benzinové či dieselové motory. Také by měly být vystavěny čerpací či dobíjecí stanice v dostatečné hustotě, aby byl možný jejich bezproblémový provoz.

Vývoj všech alternativních pohonů je v současné době na začátku. Myslím, že čas teprve ukáže, který alternativní pohon bude ten nejvhodnější. Ani nevylučuji, že by to mohla být nějaká kombinace pohonů. Stále by ale experti a zákazníci měli mít rozhodovací právo, který pohon či pohony se prosadí, a tím udávat i směr vývoje.

Rozhovor byl v plné verzi publikován na webu www.autonabíječka.cz, kde je možno nalézt další informace k tématu elektromobilita.