Jakmile udeří mrazy, v médiích se vyrojí příspěvky o tom, jak složité je cestování elektromobilem. K hlavním výtkám patří potíže s „nedostatečným dojezdem“ elektroauta a s nutností častěji ho dobíjet. Některé zmiňují, že elektromobilisté mrznou, aby ušetřili energii, ba co víc – údajně si kvůli tomu ani nepustí rádio.

V uplynulém roce jsme uskutečnili dvě cesty kolem republiky. Jednu v únoru za teplot pod bodem mrazu, druhou v parném červenci. Obě jsem absolvoval v elektromobilu Hyundai Ioniq Electric s kapacitou akumulátorů 28 kWh, který má v zimě reálný dojezd na plné nabití kolem 200 kilometrů a v létě zhruba 250 kilometrů. Naplánovaná trasa měřila třináct set kilometrů.

Nejkratší nabití za 16 minut

Vypadá jako šílenství vzít na takovou cestu elektromobil s dojezdem dvě stě kilometrů. Hlavní obavu jsme měli z přejezdu Jeseníků. Jednak kvůli řidšímu pokrytí nabíječkami a také kvůli tomu, že dle plánu trasy jsme měli přejíždět toto pohoří v noci a nevěděli jsme, co udělají hodně nízké teploty se spotřebou a délkou nabíjení. I proto jsme cestu pečlivě naplánovali.

Je potřeba podotknout, že vůbec nešlo o standardní cestování. Nejeli jsme na spotřebu, nejeli jsme ani na čas. Cílem bylo vyzkoušet rychlost dobíjení během delší zátěže, zjistit spotřebu při jízdě v horách s velkým převýšením a porovnat vliv mrazivých teplot na rychlost dobíjení a spotřebu. Vše děláme nadšenecky, chceme přiblížit elektromobilitu veřejnosti a ukázat její pohodu i úskalí.

Důležitou informací pro mnoho řidičů elektromobilu na dlouhé trase je to, jak dlouho trvá nabít auto na dalších sto kilometrů jízdy. Tento čas totiž určuje rychlost cestování. V zimě se na rychlodobíjecích stanicích pohyboval mezi 16 a 28 minutami. Pro přesnost je třeba říct, že šestnáct minut nabíjení trvalo na ultrarychlé stanici E.ON ve Vystrkově. Jenom tam jsme mohli využít maximální rychlost nabíjení, kterou auto povolilo (asi 69 kW). Zbylá dobíjení proběhla na 50kilowattových stanicích za 20 až 28 minut. Vliv nízké venkovní teploty byl zanedbatelný.

Na topení a rádiu nezáleží

Mnohem větší vliv na dobu nabíjení na následujících sto kilometrů má procentuální rozsah nabíjení, tedy v kolika procentech kapacity baterie nabíjení začne a v kolika skončí. Ioniq totiž zhruba od 73 procent kapacity zpomaluje nabíjení kvůli ochraně baterie, a tudíž se nad tuto hranici nabíjí pomaleji. U aut s malou baterií je to dobré mít na paměti.

Celou cestu jsme topili. Největším „tepelným“ nepohodlím bylo to, když jsme přijeli k nabíjecí stanici, museli vylézt z vyhřátého auta, zapojit konektor a spustit nabíjení. V autě plus 21 stupňů, venku minus 15 (v Rychnově nad Kněžnou). Během cesty displej ukazoval spotřebu energie na topení kolem 0,6 kW, což se rovná zhruba čtyřem kilometrům úbytku dojezdu na 100 kilometrech trasy. Je to nepodstatná hodnota.

Spotřeba rádia je ještě zanedbatelnější položka. Zdaleka největší vliv na dojezd má totiž způsob jízdy řidiče. Stylem jízdy se dá hodně ztratit i získat a platí to jak pro elektromobily, tak pro auta se spalovacími motory.

Kilometr za korunu patnáct

Během červencové „Elektrojízdy kolem republiky“ jsme zaznamenali nejvyšší teplotu 27 stupňů v Trmicích u Ústí nad Labem. Klimatizaci jsme měli nastavenou na 21 až 22 ⁰C, tedy na tutéž teplotu, na kterou jsme měli během zimní cesty nastavené topení. Nabíjecí zastávky jsme měli záměrně takřka identické se zastávkami v zimě, a to kvůli co nejpřesnějšímu porovnání spotřeby a doby nabíjení.

Zatímco v zimě jsme ujeli 1305 kilometrů za něco přes 21 hodin, v létě tatáž trasa měřila 1283 kilometrů a zvládli jsme ji téměř o hodinu rychleji. Průměrná rychlost v zimě činila 61,6 km/h, v létě 63,2 km/h. Celková doba nabíjení však v zimě trvala téměř dvakrát tolik času co v létě, bez deseti minut šest hodin.

Spotřeba v zimě byla v porovnání s létem o cca 40 procent vyšší, což je dané mimo jiné stylem jízdy. V zimě jsme museli jet mnohem opatrněji kvůli navátému sněhu, zmrazkům nebo mrznoucí mlze. Tím pádem jsme jeli méně plynule. Zimní cestování kvůli tomu vyšlo v nákladech na palivo o polovinu dráž, tedy na 1500 korun.

Rozdíl v době nabíjení na dalších sto kilometrů mě ovšem překvapil. Během tří let používání elektromobilu jsem vnímal odlišnosti v době nabíjení v závislosti na venkovní teplotě, ale až přesné měření mi ukázalo, že v létě je nabíjení mnohem rychlejší – čtrnáct minut versus zimních 22 minut.

Hlavní nicméně je, že baterie auta zvládly obě dlouhé cesty bez problémů a nikdy nevznikla situace, v níž by měl elektromobil problém. A to včetně přejezdu zasněžených mrazivých Jeseníků.

Čtěte také Niedermayer: Zákaz spalovacích motorů se zdá jako radikální krok. Ale má své důvody

Hyundai Ioniq Electric v zimě versus v létě
zima léto
ujetá vzdálenost 1305 km 1283 km
doba jízdy 21 hod. 12 min. 20 hod. 19 min.
doba nabíjení na dalších 100 km 22 min. 14 min.
celková doba nabíjení 5 hod. 50 min. 3 hod. 5 min.
celkové náklady 1500 Kč 1002 Kč
náklady na kilometr 1,15 Kč 0,78 Kč