Zatímco v celé Evropě prodeje elektromobilů rostou, Česko je jednou ze dvou zemí, kde tomu bylo loni naopak. V tuzemsku se podle Asociace evropských výrobců automobilů v roce 2021 prodalo 2701 čistokrevných elektroaut, o 18 procent méně než předloni.

Tou druhou zemí je Nizozemsko. Jenomže to hraje v jiné kategorii. Tamní prodeje sice klesly o 12 procent, ale na 64 tisíc elektromobilů. Tolik se v Česku neprodalo aut na elektřinu za uplynulých deset let, a to ani když se do výsledku započítají plug-in hybridy, tedy auta, která mají kromě baterií a elektromotoru také klasický spalovací motor.

Jak je to možné? V Česku dosud neexistovala pořádná podpora. Každý majitel elektromobilu má pouze nárok na speciální registrační značku začínající písmeny EL, která umožňuje bezplatné stání v pražských zpoplatněných zónách. Elektromobily navíc mohou jezdit po dálnicích bez dálniční známky. Firmy pak za elektromobily nemusí platit silniční daň. A to je vše.

Do osmi let chtějí pětinásobek

Například Dánsko má zhruba poloviční počet obyvatel a elektromobilů se tam loni prodalo 25 tisíc. Oproti předloňsku to byl skok o 75 procent, takže i tam se za jediný rok prodalo více elektroaut než v Česku za celou dobu jejich existence.

Dánský elektromobilový boom pohánějí spíše restrikce než zvýhodnění. Země má totiž jeden z nejvyšších registračních poplatků na automobily na celém světě, uvedla korespondentka litevského rádia LRT Radio Aistė Pileckytė-Hoffbecková. Plán z roku 2020 počítá s tím, že v roce 2030 bude v Dánsku jezdit nejméně 775 tisíc elektrických nebo hybridních aut. Koncem loňského roku jich tam bylo asi 150 tisíc.

„Doufáme, že v příštích 15 letech přibydou v Dánsku dva miliony hybridních a elektrických vozů,“ říká Hoffbecková. Vysokou registrační daň země zavedla v roce 2006 a odvíjí jak od hodnoty vozidla, tak od jeho „ekologičnosti“.

Elektromobily byly od této daně až do konce roku 2015 zcela osvobozeny, předloni majitel nového elektroauta zaplatil pouze 20 procent plné daně. V příštím roce se však registrační daň elektroaut vyrovná dani za běžné auto. Přesto pořízení elektromobilu zůstane kvůli zmíněnému započítání „ekologičnosti“ výhodnější.

Podporují domácí nabíječky

Nastavení daně tak motivuje Dány k co nejrychlejšímu nákupu elektroauta. Elektromobilů se v zemi loni prodalo zmíněných 25 tisíc, plug-in hybridních vozů dokonce přes 40 tisíc. „Majitelé elektromobilů jsou navíc osvobozeni od několika dalších daní, a proto je prodej těchto vozidel v Dánsku na vzestupu,“ zdůrazňuje Hoffbecková.

„Jednou z nich je takzvaná zelená daň z vozidla. Každý majitel automobilu platí daň podle spotřeby paliva. Majitelé elektrických a hybridních vozidel díky tomu platí minimální částky,“ dodává. Mimo to v Dánsku občané platí také dodatečné daně v závislosti na tom, kolik oxidu uhličitého jejich vozidla vypouštějí. Elektromobily jsou z tohoto poplatku vyjmuty.

Čtěte také Elektromobil v zimě spotřeboval o 40 procent víc než v létě, pomaleji se dobíjel

„Ceny elektromobilů jsou v Dánsku poměrně vysoké a ne každý si je může dovolit. Protože je však registrační daň nižší, lze získat podobně výkonné auto poháněné elektřinou za téměř stejnou cenu jako auto běžné,“ uvedla Dalia Valiulėová pro LRT Radio.

„Vybudování dobíjecí stanice doma stojí mnoho peněz, ale stát finančně podporuje i jejich instalaci,“ dodává. Rodina Valiulėové utratí za elektřinu pro dobíjecí stanici 100 eur měsíčně (asi 2430 Kč).

V Česku zatím výraznější motivace k nákupu elektromobilu neexistuje, ale letos by se situace měla změnit. Ministerstvo průmyslu a obchodu chystá pro podnikatele dotační výzvu na pořízení elektromobilů, vodíkových vozidel nebo cargo kol.

Jedním z důvodů může kromě nové vlády být, že pravidla týkající se životního prostředí v Evropské unii přitvrzují. Plány unie počítají s tím, že členské státy budou do roku 2050 uhlíkově neutrální. Podle balíčku Fit for 55 nebude od roku 2035 možné prodávat osobní automobily nebo lehká užitková auta se spalovacím motorem.

Karolína Chlumecká
Karolína Chlumecká

Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.