Voděodolnosti většiny dětských outdoorových bund dosahují výrobci použitím „věčných chemikálií“ neboli perfluorovaných a polyfluorovaných látek. Byly odhaleny v osmi z deseti výrobků testovaných spolkem Arnika.

„Věčné chemikálie“ neboli perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) jsou spojovány s poškozením jater, různými variantami rakoviny, dopady na reprodukční systém, vývojovými vadami, onemocněním štítné žlázy nebo vyššími hladinami cholesterolu. V testu propadl hlavně vzorek značky NordBlanc s násobně vyšším množstvím chemikálií než u jiných výrobců. Nejlépe si naopak vedla bunda české společnosti Alpine Pro.

Alespoň jeden z 58 zástupců sledovaných chemikálií byl zjištěn v devíti z deseti testovaných dětských bund. „Koncentrace PFAS v bundách nasvědčují tomu, že osm z deseti dětských bund bylo výrobcem záměrně ošetřeno věčnými chemikáliemi PFAS pro zajištění voděodolnosti textilie, jedna bunda mohla být kontaminována při výrobě. Tato kontaminace ukazuje na všudypřítomnost věčných chemikálií ve výrobních procesech. Čistá bunda bez PFAS naopak dokazuje, že alternativy existují a výrobci je používají,“ vysvětluje výsledky autorka studie Jitka Straková z Arniky.

Zákazníci chtějí funkčnost, chemikálie neřeší

Arnika o výsledcích průzkumu informovala všechny výrobce dva týdny před zveřejněním výsledků. Zareagovalo pět z devíti. Společnost Woox napsala, že od roku 2020 používá na své oblečení úpravu bez PFAS a že do testu se dostala starší bunda z kolekce 2019. Společnost Kilpi se vyjádřila v obecné rovině, že hledá a vyhodnocuje alternativy. Progress postupně nahrazuje tyto látky dostupnými alternativami. Značka Northfinder podle reakce zaslané Arnice už pět let vyrábí oblečení bez PFAS. Společnost NordBlanc se k testu Arniky nevyjádřila.

Alpine Pro uvedla na trh kolekci bez „věčných chemikálií“ už v roce 2018. Vzhledem k nespokojenosti některých zákazníků s promokavostí bund ošetřených náhradami PFAS se ale nakonec rozhodla používat povrchovou úpravu bund s obsahem PFAS u deseti procent bund pro dospělé.

„Když jsme přestali látky v bundách používat, tak nám lidé volali a psali rozhořčené e-maily. Například na túře v Tatrách jim prý bunda nasákla a po pěti minutách deště vážila dvě kila. Proto jsme v dalších sezonách změnili část používaných materiálů z ‚PFC free‘ na ‚PFC  C6‘, aby byla funkčnost alespoň částečně zachována. Nicméně pokud bude lepší alternativa, rozhodně jsme připraveni stávající řešení nahradit i u menší části sortimentu,“ sdělil Ekonews Václav Hrbek, majitel a zakladatel značky, jejíž vzorek dopadl v testu dětských bund nejlépe. Testy v něm „věčné chemikálie“ neodhalily.

„Věčné chemikálie“ jsou v pánvích, obalech od jídla i bundách. Nevládní organizace chtějí jejich plošný zákaz

Kampaně nezabraly

„Použití jedněch z nejtoxičtějších látek otravujících pitnou vodu je v případě dětského oblečení zbytečné. Vodoodpudivá vrstva na povrchu bundy po několika vypráních téměř mizí, čímž se tyto látky dostávají do vody a dále do životního prostředí. Přitom většina zákazníků takto dokonalou funkčnost bundy při každodenním nošení ani nevyužije,“ komentuje situaci vedoucí spotřebitelských kampaní Arnika Karolína Brabcová.

„My jsme tehdy do informační kampaně na našich trzích investovali stovky tisíc korun a zákazníci stejně pořád funkčnost oblečení získanou chemickou úpravou vyžadují,“ uvádí Hrbek.

Výrobcům by mohla život usnadnit plošná legislativní opatření. Například americký stát Kalifornie letos v září přijal zákon zakazující použití a prodej textilních výrobků ošetřených PFAS, a to celé skupiny. Od začátku roku 2025 nesmějí výrobci a prodejci uvádět na trh textilní výrobky s obsahem organického fluoru vyšším než 100 mg/kg.

Zdroj: Ústav pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
Musíme plošně zakázat „věčné chemikálie“. Jinak na to vymřeme, varuje expert na chemii

Co jsou „věčné chemikálie“

Látkám PFAS se říká „věčné chemikálie“, protože se nerozkládají. Alarmující nálezy PFAS v krvi evropských teenagerů ukázal nedávný biomonitoring HBM4EU – 14 procent vzorků krve přesáhlo doporučený zdravotní limit dle Evropské agentury pro bezpečnost potravin. „Nejexponovanější“ jsou teenageři, kteří častěji konzumují vejce a ryby. Výsledky ukazují na značné zatížení prostředí a vody látkami PFAS.

V současné době se PFAS používají v široké škále výrobků – v outdoorovém oblečení zajišťují voděodolnost, v obalech na fastfoodové občerstvení brání prosáknutí oleje, ale jsou také v hasicích pěnách. Člověk je vystaven „věčným chemikáliím“ ze stravy a pitné vody, důležitým zdrojem je i domácí prach a vnitřní prostředí, výrobky osobní péče a další spotřební zboží.

Významný dopad na zdraví a životní prostředí je jedním z mnoha důvodů, proč jsou konkrétní látky ze skupiny věčných chemikálií PFAS zakázány celosvětově Stockholmskou úmluvou. V Evropské unii se v současnosti jedná o omezení celé rozsáhlé skupiny těchto látek.