Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR je přesvědčen, že pokud přestaneme postupně orat a půdu budeme celoročně pokrývat meziplodinami, podaří se během několika dekád obnovit její úrodnost.
Předseda představenstva a agronom společnosti DVP Agro Rostislav Mátl říká, že podnik hospodaří regenerativně už na všech polích, která má. Dohromady to je 1550 hektarů. Na tento přístup přechází čím dál více zemědělců.
Na farmě Basařových neuvidíte jen ornou půdu a pasoucí se krávy. Můžete se u nich i ubytovat a nasát atmosféru rodinného statku. Basařovi přešli na regenerativní zemědělství a už po krátké době vidí výhody.
Proč by nemohl „ajťák“ hospodařit na poli, řekl si v roce 2019 David Ježek a začal pozvolna svou profesi dělit mezi IT a farmaření. Pozemky, které má v pachtu, se nacházejí v okolí Prahy. Je to zhruba pět hektarů, ke kterým brzy přibude sedm nově získaných od pražského magistrátu.
Regenerativní zemědělství postrádá přímou oporu v českých zákonech, zájem o ně ale mezi hospodáři roste. Ti by se měli v přechodu vzájemně podporovat, protože právě obavy často brzdí vůli ke změně. Musí se ale smířit s poklesem výnosů v prvních letech.
Statek Vodňanský v osadě Stranné v Blíževedlech na Českolipsku čítající až 500 hektarů leží v členité krajině. Pase se tu masný skot, žlutě bují řepka, pomalu se začíná červenat jetel nachový a zelená se mladý chmel. Takto rozmanitě tady hospodaří cíleně. Vedle výnosů jde rodině Vodňanských i o podporu biodiverzity.
