Bez orby a s meziplodinami se v Česku hospodaří na procentu půdy. Regenerativní zemědělství přesto láká velké firmy i malé farmáře. Problémem je, že chybí závazná definice a pravidla.
Místo boje s přírodou se snaží porozumět půdě a smířit se s počasím, které stejně neovlivní. „Regenerativní zemědělství pro mě znamená dívat se na přírodu a ptát se, jak by problém sama vyřešila,“ uvádí Wenzel Lobkowicz.
Na drahenických pastvinách se krávy přesouvají každý den tak, aby tráva měla čas dorůst a půda regenerovat. Taková pastva pomáhá krajině a farmářům šetří peníze. Přesto ji zatím v tuzemsku zkouší málokdo.
Ve středočeských Milošovicích na Kutnohorsku stojí Farma Cihlář, kde se selská tradice snoubí s regenerativními postupy. Rodinný podnik se snaží rozvíjet poctivé zemědělství a vyrábí mléčné produkty s respektem k přírodě i zvířatům.
Na Farmě Markových na Znojemsku se pěstuje na dvacet druhů různých plodin. Vedle tradičních obilovin se jedná o olejniny, jako je mák modrý, len olejný a další. Za studena lisují na devět druhů olejů z vlastních semen a poslední tři roky hospodaří na celé výměře regenerativně.
Allianz pojišťovna stejně jako celý pojišťovací trh čelí nárůstu přírodních katastrof vlivem klimatické změny. Více se proto věnuje preventivním opatřením – ať již edukaci klientů či vylepšování systémů včasného varování, říká expertka Allianz pojišťovny.
Omezení obdělávání půdy a větší pěstování krycích plodin vede k lepší funkci půdy. A to jak na ekologických, tak na konvenčních farmách. Naopak na způsobu hospodaření záleží méně, ukazuje studie nizozemských vědců publikovaná v časopisu Science.
Zvýšit podíl surovin z regenerativního zemědělství je jeden z cílů potravinářské společnosti Nestlé. Získat takového dodavatele i v Česku je plán na letošní rok. Martina Šilhánová, ESG manažerka společnosti Nestlé, věří, že se to podaří.
Farmář Karel Kalný ze statku Mitrov na Vysočině před pěti lety vyzkoušel se svým skotem regenerativní pastvu, a nemohl už jinak. Pochopil, že tím pomáhá půdě a půdním mikroorganismům, zadržuje vodu v krajině a zároveň jsou jeho zvířata zdravější.
Orba po staletí dominuje zemědělským postupům. Zemědělci jí zapravují hnůj, bojují proti plevelům a hrabošům, nebo se snaží půdu kypřit. Nejnovější poznatky vědců ale ukazují, že ve skutečnosti orba půdu spíše utužuje, než kypří.
