Zakladatel značky Probio Martin Hutař za 33 let rozjel tolik aktivit na poli ekologického hospodaření, že je složité je dostat do jedné věty. Vedle produkce biopotravin v „ptáčkových obalech“ je jedním z jeho hlavních projektů ekofarma, která slouží jako laboratoř pro ty, kteří chtějí hospodařit šetrně.
Kousek od Uherského Brodu se rozkládají pozemky rodinné farmy Šobáňových. Nachází se v třítisícovém Vlčnově a nabízí jak mléčné výrobky, tak maso. Postupem času tady navíc přecházejí na regenerativní zemědělství.
Na trhu je nepřeberné množství mouk, od klasických až po alternativní, jako jsou špaldová či pohanková. Většina pochází z konvenčního hospodaření, dostupné jsou ale i mouky v bio kvalitě. Liší se nějak při pečení?
Zlepšování kvality půdy regenerativním zemědělstvím se v Česku postupně ujímá. Na trh nyní vstupuje společnost Klim, která chce velkým producentům potravin a řetězcům pomoci shánět dodavatele ochotné začít takto hospodařit. Farmářům slibuje přivýdělek, těm druhým nižší emise.
Zhruba třetina obilí, z něhož vyrábí mouku Mlýn Perner pochází z regenerativního zemědělství, které je k půdě šetrnější. Jak uvádí jednatel Daniel Perner, dělá to kvůli klíčovým zákazníkům, což jsou obchodníci a potravinářské firmy. Řada z nich ale v posledním roce couvla.
Speciální „motýlí osivo“ pomáhá chránit vinice před erozí. Směs žlutě kvetoucích jetelovin, která původně vytvářela útočiště pro opylovače na jihomoravských loukách, odolává silným dešťům i suchu.
Farmáři na Ukrajině hledají cestu k obnově nejúrodnějších polí světa, která jsou vyčerpaná intenzivním zemědělstvím. Mykhailo Voitovyk a Mykhailo Drahančuk se rozhodli odložit pluh a půdu nechat pracovat za ně.
Bez orby a s meziplodinami se v Česku hospodaří na procentu půdy. Regenerativní zemědělství přesto láká velké firmy i malé farmáře. Problémem je, že chybí závazná definice a pravidla.
Místo boje s přírodou se snaží porozumět půdě a smířit se s počasím, které stejně neovlivní. „Regenerativní zemědělství pro mě znamená dívat se na přírodu a ptát se, jak by problém sama vyřešila,“ uvádí Wenzel Lobkowicz.
Na drahenických pastvinách se krávy přesouvají každý den tak, aby tráva měla čas dorůst a půda regenerovat. Taková pastva pomáhá krajině a farmářům šetří peníze. Přesto ji zatím v tuzemsku zkouší málokdo.
