Balíček změn ve směrnici o nefinančním reportingu zvaný omnibus, který navrhla Evropská komise, vyrazil na cestu unijní legislativou. Kdy budou mít firmy trochu jasněji v tom, co se po nich bude chtít?
Nefinanční reporting velkých společností reguluje legislativa, nicméně vývoj regulace je v této době opravdu nepředvídatelný. Důvodem je nejen aktuální iniciativa Evropské komise s názvem omnibus, ale i opožděná implementace evropských předpisů do národní legislativy každé členské země.
Ekonews se v anketě mezi tuzemskými firmami ptají, jaké má jejich podnikání dopad na životní prostředí a jaké mají zkušenosti s vytvářením nefinančních zpráv. Za technologickou společnost ComAp odpovídala ESG Managerka Ivana Pokorná.
Změny ESG legislativy začaly projednávat výbory v Evropském parlamentu. K návrhu Evropské komise zazněly pestré názory od stran na krajní pravici volající po zrušení celé CSRD po hlasy z nejsilnější EPP požadující zvýšení hranice tisíc zaměstnanců rozhodující pro povinný reporting.
Ke schválení konečného návrhu změn ESG legislativy zvaného omnibus vede ještě dlouhá cesta, ale jednání už začala. V následujícím článku shrnujeme, co se událo za poslední týden a jak na návrhy Evropské komise reagují jednotliví zainteresovaní účastníci jednání.
Zprávu o udržitelnosti mělo za letošní rok podle platné směrnice CSRD publikovat téměř dva tisíce firem. Reálně mohlo jít zhruba o tisícovku, protože za řadu z nich by reportovala mateřská společnost. Návrh Evropské komise zvaný omnibus však tyto počty výrazně sníží.
Legislativa nemusí být dobrá, hlavně když je konzistentní. I když se třeba normy a legislativa v oblasti ESG reportingu zlepší, nekonzistence podráží nohy všem. Vytváří nejistotu.
Analýza 32 tisíc rakouských firem ukázala, že snížení počtu firem povinných vydávat nefinanční zprávu může být pro zemi s převahou malých a středních podniků problém. Pokud by byl schválen balíček Evropské komise, směrnice CSRD by se v Rakousku dotkla nanejvýš 250 společností.
Poslanci rozhodli o návrhu Evropské komise, kterému se v kuloárech říká stop the clock. Týká se firem spadajících podle CSRD do takzvané druhé a třetí vlny, které měly zveřejňovat povinně své nefinanční zprávy v letech 2026 a 2027.
Pokud poslanci Evropského parlamentu na apríla odhlasují zrychlenou proceduru. O odložení nefinančního reportingu pro většinu firem o dva roky by mohli rozhodnout už 3. dubna.
