Průměrná pračka vypustí do vodních toků půl kilogramu plastových mikrovláken ročně. Nejnovější filtr, který funguje na stejném principu jako rybí žábry, jich zachytí až 99 procent. Vyvinuli ho v Německu a nyní čeká na patent.
Mezinárodní organizace pro normalizaci zavedla první globální normu ISO, která pomáhá organizacím měřit biodiverzitu a podle toho reagovat. Vypracovali ji odborníci z více než šedesáti zemí zemí a je v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN.
K lakování skutečnosti na zeleno se firmy uchylují v souvislosti s biodiverzitou mnohem častěji než dříve, vyplývá z aktuálního vydání Greenwashing Report 2025. Ten zveřejnila mezinárodní platforma RepRisk. Z odvětví jsou nejčastějšími dlouhodobými „natěrači“ reality aerolinky.
Chtějí-li se podniky k biodiverzitě stavět zodpovědně, nestačí jim excelová tabulka s jedním ukazatelem. Potřebují odborníky, kteří data správně interpretují a zasadí do širšího ekologického kontextu. Jen tak nebudou škodit, ale pomáhat.
Přes 600 společností se již zavázalo předkládat finanční zprávy v souladu s pokyny mezinárodní Pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací ve vztahu k přírodě. To je nárůst o více než 50 procent za dva roky.
Závislost farmaceutického průmyslu na biodiverzitě neozřejmuje v současnosti žádný jiný živočich tak jako ostrorep. Bez něj by lidé nezjistili, jestli léky, vakcíny nebo zdravotní pomůcky přicházející do styku s krví neobsahují bakteriální infekci.
Téma biodiverzity je pro byznys energetického koncernu ČEZ významné. „Pro nás je důležité, jak fungujeme v přírodě a jak nás příroda ovlivňuje, a proto je to pro nás materiální téma a musíme se mu věnovat,“ vysvětluje Michaela Chaloupková, členka představenstva Skupiny ČEZ a její ESG officer.
Jedenáct procent z 252 léků, které jsou pro lidstvo podle Světové zdravotnické organizace základní, je výhradně rostlinného původu. To znamená, že bez přírodních zdrojů by o ně lidstvo přišlo. Vyrobit je totiž neumí.
Celosvětový úbytek mrchožroutů, jako jsou hyeny a supi, ohrožuje nejen ekosystémy, ale také lidské zdraví. Aktuální studie vědců ze Stanfordovy univerzity odhalila nové souvislosti.
Organizace spojených národů uvádí, že čelíme takzvané trojité planetární krizi. Označuje tímto termínem současně probíhající a vzájemně propojené jevy: změnu klimatu, ztrátu biologické rozmanitosti a nárůst znečištění.
