Je mu jednatřicet, vystudoval Vysokou školu ekonomickou, miluje analýzy. Svůj první startup spoluzaložil před šesti lety. Pak se David Petrbok pár let živil marketingem v korporátu. Tam mu ale došlo, že chce dělat něco, co mu dává smysl, nikoli přesvědčovat lidi, aby hromadili věci, které nepotřebují. Líbila se mu udržitelnost a taky myšlenka výměn neboli swap. Loni v říjnu spustil v testovací fázi webové tržiště Leepa.

 

Zaujalo mne, že vás při vymýšlení vaší swapovací platformy inspirovala seznamovací aplikace Tinder.
Je to tak. Před pár lety, když jsem se rozešel s přítelkyní, jsem byl na Tinderu a uchvátil mne jeho mechanismus (na seznamovací platformě Tinder dáváte protějškům, které vás zaujaly, „like“, pokud dá dotyčný „like“ i vám, máte spojení nebo „match“ a můžete si začít psát). Bylo to založené na pozitivní emoci a to se mi líbilo. Napadlo mne, že by se princip „matche“ dal uplatnit i jinde. Tehdy jsme rozjížděli s kamarádem Pavlem Jeřábkem náš první startup, který se zaměřoval na nový druh ekologického guerilla marketingu.

Co to je?
Měli jsme stroj, kterým se reguloval silný vodní paprsek, a k tomu jsme vyráběli ocelové šablony. Ty se položily na chodník a přes šablonu jste pak vyčistila kus špíny na chodníku, čímž vznikl nějaký motiv, třeba logo firmy či navigátor. Tehdy, to bylo v roce 2016, jsme měli kancelář v holešovickém Orcu, což bylo velmi inspirativní komunitní centrum. Všichni si tam mezi sebou hodně pomáhali a mě tehdy napadlo, že by stálo za to vymyslet něco, kde by si lidé mohli věci, ale i třeba dovednosti vyměňovat. Následně jsem zjistil, že takové komunity existují a že výměně se říká swap.

Nakonec ale zůstalo pár let jen u nápadu.
To je pravda. Brzo na to jsem dostal nabídku pracovat v korporátu, v marketingové firmě, a to mě na několik let úplně pohltilo. Guerillla marketing i swapování šlo stranou.

Pak jste ale prý dospěl k tomu, že vás vlastně štve nutit lidem věci, které nepotřebují.
Když zjistíte, jak funguje reklama a digitální svět, je to velké prozření. Jde o hledání té nejlepší strategie, jak upoutat co nejefektivněji pozornost. Třeba přijdete na to, že když láhev s pitím rozhýbete, daleko víc lidí na to klikne, než když by tam láhev jen staticky stála. A do tohoto „objevu“ se pak investují velké peníze. Ještě v korporátu jsme rozjeli s kamarádem Michailem Gladyševem Leepu, protože jsme chtěli dělat něco smysluplného. Leepa je opačná myšlenka než „kup si, co nepotřebuješ“. Nechceme ale zároveň nikoho pranýřovat za to, když si jde do obchodu koupit nové oblečení. Chceme nabídnout ekosystém, který propojuje lidi a podporuje právě rovnováhu mezi konzumem a udržitelností.

Tehdy jste se pustili do analýz. Pochopila jsem správně, že máte analýzy a různé průzkumy hodně rádi?
Je to tak. Věděli jsme, že potřebujeme data. Zjistili jsme, že zejména na Facebooku existuje mnoho skupin, kde se swapuje. Vlastně jsou v každém českém městě. Spočítali jsme si, kolik je ve všech skupinách po celé ČR uživatelů a pak jsme je za tři měsíce spočítali znovu a ukázalo se, že členské základny diametrálně rostou. Zároveň, jak jsou tyto skupiny velké, je tam nabídka často velmi nepřehledná. Byli jsme se pak dívat i na živé swapy a zjišťovali, jak komunita funguje naživo.

A následně jste vymysleli Leepu, která funguje na principu Tinderu. Dávám „like“ tomu, co se mi líbí, a pokud mi ten samý člověk dá „like“ u mých věcí, aplikace nás propojí. Je vlastně trochu s podivem, že ve vaší firmě jsou tři muži a jedna žena. Přitom bych si tipla, že swapují převážně ženy.
Je to tak, žen je devadesát sedm procent. V roce 2019 jsme ale dělali výzkum s pětisty respondendy – studenty. Chceme totiž cílit na generaci Y a Z, které budou mít do roku 2050 největší nákupní sílu na světě. V našem výzkumu jsme si ověřovali, zda mladí lidé hledají alternativy k nákupnímu chování a vyšlo nám, že tam už jsou tomu nakloněni i muži.

Co se nejčastěji swapuje?
Oblečení, rostliny, homedecor a jídlo, třeba zavařeniny nebo doma upečený chleba. Swapování jídla mne osobně hodně překvapilo.

V jaké fázi vývoje se vaše aplikace nyní nachází?
Loni v říjnu jsme spustili prototyp, kde je nyní zaregistrovaných kolem dvou tisíc lidí a uskutečnilo se několik stovek výměn. Skočili jsme do trhu z druhé ruky a to do toho nejtěžšího segmentu, kterým je swap, kde je zároveň velká konkurence v podobě facebookových skupin. Sehnat investora ve fázi nápadu je taky skoro nemožné. Děláme si ale rešerše zahraničních studií a víme, že jdeme správným směrem. Našel jsem jednu studii, kde se psalo, že do roku 2030 v módním průmyslu bude resale market (secondhandový trh) větší než retail (maloobchod). V Česku ale doteď neexistovala platforma, která by mohla konkurovat fast fashion. Naším cílem je udělat něco jako je třeba Glami a  Footshop v jednom, tedy stát se agregátorem prémiových značek na poli second handu.

Jak toho chcete docílit?
Základem je vytvořit opravdu konkurenceschopnou platformu ke klasickým retailovým platformám. Dnes je velmi jednoduché koupit si jakýkoliv fast fashion kousek. Dáte pár klíčových slov do vyhledávače a na tři kliknutí máte koupeno a do tří dnů doma. Taková infrastruktura chybí na poli second hand trhu. Když si chcete něco koupit v sekáči, musíte hodně hledat a zajímat se o tento trh. Nakoupit z více sekáčů a upcycling značek v jednom balíčku není vůbec možné a to je další naše přidaná hodnota, kterou chceme kromě swapování lidem nabídnout. Neméně důležitý prvek je pro nás energie, kterou právě mladí lidé, kteří stojí za sekáči a upcycling značkami, vyzařují.

Jaká energie?
Je to trh, který je postaven na kreativitě a nových řešeních. Všichni mají super vizuální identitu, ale každý je malinko jiný, originální. Naší aspirací je předat tuto energii do širší společnosti a ukázat, že second hand market je sexy a cool. Příkladem jsou třeba holky z Moyyo, které mají sekáč v Praze-Vršovicích. Vizuálně to tam vypadá jak v devadesátkách, hraje tam techno je to ulítlý, drzý. To se nám líbí. (O dalších podnikatelkách na poli swapu jsme psali zde.)

Ještě se vrátím ke swapování. Říkám si, že když swapuju online, není úplně jednoduché najít někoho, kdo chce moji věc a já zároveň chci něco, co nabízí on. Na živém swapu je to snazší, protože já přináším věci, ale pak si vybírám ze všech věcí, které tam doneslo třeba sto návštěvníků. Nezvažujete variantu, která by online swapování ještě nějak vylepšila?
Do budoucna uvažujeme o tom, že bychom udělali celou upcyklaci. To znamená, že vy přinesete třeba sto věcí, které máte doma a už je nechcete. My bychom pak něco dali na swap, něco do sekáče a něco na dobročinnost. Věci, co by se daly do sekáče, z toho byste mohla mít peníze. Něco by šlo do swapu a tam byste mohla swapovat. Ve Spojených státech podobně funguje online obchod thredUP, který je opravdu velký, s čímž se samozřejmě pojí velké logistické náklady.

Co ještě existuje v zahraničí zajímavého, když se budeme bavit o udržitelných platformách?
Třeba Vestiaire collective, což je platforma vyvinutá ve Francii a zaměřuje se na luxusní značky, jako je Channel. Pak je zajímavá značka outdoorového oblečení Patagonia,  jejíž strategií je, že se nechce úplně moc objevovat na Vinted (online portál na výměnu a prodej oblečení) s ostatními značkami, a tak si vytvořili svůj vlastně second hand online market. Velkou inspirací je pro nás i GOAT, který vznikl ve Spojených státech a kde můžete nakupovat nové i použité tenisky, oblečení a doplňky z celého světa.

Mluvíte ve vašem týmu i o tom, že byste zkusili výměnu nejen věcí, ale i služeb?
Tuto možnost už máme v nabídce, ale lidé na to nejsou ještě úplně zvyklí. Během listopadu chceme udělat swapovací event služeb a dovedností na naší alma mater Vysoké škole ekonomické. Chceme vyzkoušet, jak to bude fungovat. Základní myšlenkou Leepa je propojení lidí v digitálním prostředí, zároveň ale chceme, aby se pak lidé sešli v reálném světě a něco si předali. Tohle propojování nás baví.

Prý chcete cílit i na velké korporáty. Jak konkrétně?
Leepa funguje jako veřejné tržiště, ale stejně tak z ní lze udělat i uzavřené prostředí. Můžeme tedy naši platformu nabídnout firmě, ale taky třeba škole nebo komunitě, kdy aplikaci přizpůsobíme jejich konkrétním požadavkům. Když se vrátím k příkladu VŠE, tak tam by mohli mít kategorie jako doučování či učebnice. Ve firmách, které se snaží vytvářet komunitní prostředí a snaží se být udržitelné, by aplikace podle nás taky mohla mít své místo. Nyní s touto nabídkou oslovujeme vytipované firmy.

BOX

David Petrbok (1990)
Vystudoval Fakultu mezinárodních vztahů na Vysoké škole ekonomické, obor Mezinárodní obchod. Titul Ing. získal v roce 2020. První startup, na kterém pracoval, se jmenoval Aquuads a zaměřoval se na ekologický guerilla marekting. Mezi lety 2018-2021 pracoval ve společnosti Publicis Groupe, kde prošel od juniorní pozice mediálního konzultanta a končil u řízení několika klientských týmu. V dubnu 2019 založil společně s kamarádem Michailem Gladyševem webovou platformu Leepa, kde můžete swapovat (vyměňovat) věci i dovednosti.