Do spotřebních výrobků včetně dětských hraček se kvůli recyklaci dostávají toxické látky. Největší riziko hrozí u černě zbarvených výrobků, ve kterých se vyskytuje recyklovaný elektroodpad. Upozorňuje na to dlouhodobá studie publikovaná ve vědeckém časopisu Environment International.
Testované hračky a další předměty pocházely z 26 zemí Afriky, Asie, Evropy a Ameriky. Byly mezi nimi například různé skládačky, autíčka, dětské imitace zbraní nebo před časem oblíbený antistresový „fidget spinner“. Vysoké hodnoty toxických látek vykázaly i spony do vlasů a příbory s plastovou rukojetí.
Autoři studie z roku 2023 odhalili v hračkách z „černých“ plastů přítomnost bromovaných zpomalovačů hoření (BFR). Ty se vedle elektroniky vyskytují i v čalounění nábytku, autosedačkách nebo stavebních izolacích. Jejich účelem je, jak název napovídá, zvýšení požární bezpečnosti výrobků.
„Naše studie simuluje skutečný dopad výrobků z plastu recyklovaného z elektronického odpadu na lidské buňky analýzou toxických aktivit narušujících hormony. Byli jsme šokováni, když jsme zjistili, že děti mohou být vystaveny značnému množství vysoce toxických látek z recyklovaných plastových hraček,“ řekl doktor Peter Behnisch z amsterdamské laboratoře BioDetection Systems, jeden z hlavních autorů studie.
Ty nejtoxičtější zpomalovače jsou dnes na seznamu Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, což je závazná mezinárodní dohoda, jejímž cílem je eliminace vybraných látek, které se v prostředí velice obtížně rozkládají. Hromadí se v tělech živých organismů a jsou schopné cestovat daleko od místa, kde byly vypuštěny. V této kategorii se jedná třeba o polybromované difenylethery a hexabromcyklododekan.
„Seznam je ale nekompletní, existují výjimky. Proto prosazujeme zpřísnění limitů, protože tím by se vyřešily jak zpomalovače hoření, tak související dioxiny. Ale bude to ještě dlouhá cesta. Ideální by bylo zakázat zpomalovače plošně, nebo alespoň zamezit přidávání recyklátu z elektroniky do hraček,“ říká zástupce spolku Arnika a spoluautor studie Jindřich Petrlík. Nejhorší podle něj je, když se chemikálie dostávají do hraček kvůli recyklaci starých plastů, pro které byly limity ještě benevolentnější než dnes.
Kostka s krtečkem „zvítězila“
Jednou z toxických látek, kterou studie naměřila, je zpomalovač tetrabrombisfenol A (TBBPA). Látka má vliv na fungování hormonů štítné žlázy a je spojována s výskytem rakoviny a poškozením reprodukce. Vysoké hladiny TBBPA byly nalezeny ve většině spotřebních výrobků a hraček z černého plastu, což naznačuje, že by děti mohly s látkou přijít do styku.
Další testovanou látkou v recyklovaných plastových hračkách a dalších produktech byly vysoce toxické bromované dioxiny (PBDD/F, dále jen dioxiny). Ty se vyskytují jako nečistoty při výrobě bromovaných zpomalovačů hoření, vznikají i při recyklaci. Studie zjistila, že průměrná hladina dioxinů nalezená ve 24 hračkách překračuje navrhované bezpečnostní normy EU pro tolerovatelný denní příjem dioxinů a podobných sloučenin. Problém je vážnější u malých dětí, které hračky často vkládají do úst.
Hladiny dioxinů nalezené v některých hračkách a jiných výrobcích byly podobné koncentracím zjištěným v nebezpečných odpadech, včetně vysoce toxického popela ze spalování odpadu. Dioxiny patří k nejtoxičtějším známým látkám a je známo, že jsou škodlivé pro zdraví dětí, mimo jiné tím, že narušují neurologický vývoj a funkci hormonů štítné žlázy.
Do studie byly zařazeny také tři vzorky hraček prodávané v Česku. Hrací kostka s obrázkem populárního krtečka měla nejvyšší dioxinovou aktivitu. Kostka spolu s rukojetí vidličky měly hladiny bromovaných dioxinů nad 1000 pg TEQ/g. Jen vkládáním analyzované hračky do úst by roční dítě několikanásobně překročilo tolerovatelný denní příjem dioxinů (0,25 pg WHO-TEQ/kg tělesné hmotnosti). Z testovaných hraček byla ta česká nejtoxičtější.
Hračkářství na pozoru
O toxických látkách v recyklovaných plastových výrobcích se diskutuje v rámci celé Evropy. Látky, které se do plastů přidávají, totiž podle mnoha studií dělají z plastů materiál neslučitelný s principy oběhového hospodářství.
Zjištění studie jsou zásadní pro návrh nové mezinárodní úmluvy o plastech. Petrlík zdůrazňuje, že by bylo dobré se v nové globální úmluvě o plastech vyhnout formulaci, která se zaměří pouze na objem vyprodukovaného plastového odpadu.
Podle Kristýny Křížové, zakladatelky prodejny Agátin svět, která se specializuje na kreativní hračky, není v silách obchodu kontrolovat, z čeho přesně jsou hry a hračky dodavatelů vyrobeny. „Diskutujeme však s nimi na tato témata, včetně hledání rovnováhy mezi obecnou podporou recyklace a nejasnostmi z hlediska kvality či bezpečnosti u některých recyklovaných materiálů. Klíčové je to zejména u hraček pro nejmenší děti, které je strkají do pusinky,“ říká Křížová. Prodejna si podle ní vybírá takové dodavatele, kterým může věřit, že „hrají fér“ a že jejich zaměření na kvalitu a udržitelnost je poctivé.
„Sledujeme, jak mění obaly či vnitřní výztuhy, aby obsahovaly méně plastu a ideálně papír z FSC zdrojů. Někteří přesouvají svou výrobu do Evropy, jiní využívají pro převoz výrobků do Evropy lodě s ekologicky neutrálním palivem a podobně. Další zase přicházejí s novými řadami z biologicky rozložitelného plastu,“ líčí posuny u dodavatelů.
Materiály původem z Evropy jsou na tom lépe
Zakladatelka prodejny s hračkami Hugo chodí bos Adéla H. Kantůrková tvrdí, že se specializuje na bezpečné, ryze české hračky, které zákazníkům vydrží po generace. „Mají jistotu, že když nakoupí u nás, tak žádné zpomalovače hoření hračka obsahovat nebude. Všechny dodavatele, kterých máme více než 150, znám osobně. Jezdíme za nimi, kontrolujeme je,“ uvádí Kantůrková.
„Bohužel zatím je to obecně strašně špatně hlídané. V Česku vyrobené hračky se opravdu přísně certifikují, ale ty čínské, u nich certifikátu prodejci jen slepě důvěřují,“ dodává. „Také se rozmohl nešvar, že prodejci začínají do plastů přimíchávat směsi z cukrové třtiny. Tyto bioplasty pak nelze vhodit do žlutého kontejneru, protože se jedná o směs materiálů,“ říká Kantůrková.
S plastem z elektroniky obchoduje v Česku mimo jiné platforma Cyrkl. „Na Cyrkl se obchoduje obrovské množství plastu, včetně plastů z elektroodpadu, které mají často nějakou technickou dokumentaci, aby se mohly recyklovat. Ta odhalí další látky, například zpomalovače hoření. V tom případě se ale jedná v podstatě o neprodejný materiál,“ říká zakladatel tržiště Cyril Klepek.
Materiál, který má svůj původ v Evropě, podle něj tolik zatížen není. „Pokud se tedy vyskytují bromované zpomalovače hoření v nadměrném množství v hračkách a jiných předmětech běžné spotřeby, byly patrně zhotoveny mimo EU z nějakého plastu, který pochází třeba z Číny,“ uvádí.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
