Na ploše jízdárny Ondřeje Nágra nad Mariánskými Lázněmi se prohánějí výstavní hnědáci, žlutého odstínu písku na pár místech si nevšímají. Jde o recyklát z tenisových míčků, který zde už pár měsíců úspěšně testují.
Proč „žlutý mech“, jak materiálu z povrchu míčků přezdívají, využívat zrovna v jízdárnách, vysvětluje Vít Gloser, bývalý bankéř a zakladatel projektu dropp na recyklaci tenisáků: „Melton neboli žlutá plyš dobře pohlcuje vlhkost a nadrcená pryž vytváří pro kopyta koní pružný povrch. Do písku se dá recyklát z tenisáků dobře přidávat místo geotextilie.“ Tento materiál už mnoho let podobně slouží v USA, Německu nebo v Británii.
„Koňáci“ si jej zatím pochvalují. „Testování dopadlo dobře, materiál drží vlhkost, konzistence je dobrá, pro vnitřní jízdárny je to ideální doplněk k písku,“ říká majitel jízdárny Nágr. Právě vlhkost je klíčová. Jízdárny totiž mají velkou spotřebu vody a zkoumají, jak ji snížit. Zatímco v zimě běžně kropí podle Ondřeje Nágra jednou týdně, v létě každý den.
Gloser, který pochází z Mariánských Lázní, se s Nágrem seznámil, když byl ve městě na návštěvě, šel se projít a náhodou navštívil jeho jízdárnu se zhruba stovkou koní. Stala se tak tou úplně první, kam dropp žlutý mech navezl. Dnes už ho pilotně zkoušejí další, například hřebčín Stanislava Hošáka u Nového Jičína či přední český parkurový jezdec, který má velký areál nedaleko Prahy.
Dropp letos do jízdáren navezl pět až šest tun materiálu, což představuje 80 až 95 tisíc tenisáků. Celkem jich zatím letos vysbíral z tenisových klubů 150 tisíc. Do konce roku jich podle jeho odhadu bude 160 tisíc, což dělá zhruba deset tun materiálu.
Přes dva miliony tenisáků ročně
Život tenisového míčku se počítá na hodiny. To náruživému tenistovi Gloserovi vadilo natolik, že se pustil do bádání, jak mu ho prodloužit. Po třech letech fungování droppu v jízdárnách přemýšlí o dalším využití. Rýsuje se třeba možnost přidávat ho do podrážek bot či z něj vytvářet povrchy dětských hřišť.
Tenisák vydrží na kurtu od dvou do dvaceti hodin podle toho, jestli jde o profesionálního, nebo rekreačního hráče. V Česku se míčků ročně prodá zhruba dva a čtvrt milionu a tvoří je dva materiály – pryž a zmíněný melton. Dosud končily na skládce, kde se budou rozkládat asi 400 let.
V Česku je přibližně 1200 tenisových klubů, sběrné boxy na míčky má dnes dropp ve 260 z nich. Příští rok se Gloser chce dostat na tři stovky, další cíl je pět set. Zaměřuje se přitom hlavně na kluby s pěti a více kurty, aby se svoz vyplatil.
Vít Gloser a jeho manželka Pavla, která mu s projektem pomáhá, dlouho nosili v hlavě, že by pryž z tenisových míčků šla využít do podrážek bot. Inspirací jim byl podobný projekt ve Španělsku. Dlouho však trvalo, než v Česku objevili výrobce, který by do toho šel. A hlavně aby si vyráběl vlastní podrážky a nenakupoval je jinde.
Dnes testují přidávání recyklátu z tenisáků se dvěma výrobci z Česka a ze Slovenska, rýsuje se i spolupráce s firmou, která vyrábí podrážky a dodává je řadě odběratelů také do Německa. Poptávka po výrobcích s recyklátem je obecně na vzstupu. Firmy jednak chtějí být udržitelné a chlubit se tím a zároveň si tímto způsobem mohou snižovat uhlíkovou stopu.
-
- Ondřej Nágr, majitel jízdárny, a Vít Gloser, zakladatel projektu dropp (v pozadí). Foto: Kateřina Hefler
-
- Foto: Kateřina Hefler
-
- Vít Gloser, zakladatel dropp. Foto: Kateřina Hefler
Jak dostat z míčků žlutý mech
Využití tenisáků přitom může být ještě širší, myslí si Gloser. V hlavě nosí další nápady, co s nimi, a některé z nich už i testuje. A zároveň zkoumá, jak vylepšit zpracování míčků. Dnes má v Česku nasmlouvaná tři místa, kde míčky dovedou rozdrtit a dostat z nich žlutý mech.
„Ale už jsme našli i lepší technologie: drticí stroj, který umí separovat oba materiály. Melton odsaje, odfoukne a zbyde pryž,“ popisuje Gloser. Stroj byl přitom původně určen na drcení elektrických kabelů. Stojí tři čtvrtě milionu korun a dropp by ho rád koupil.
„Až seženeme peníze,“ dodává zakladatel projektu a dostává se k ekonomické udržitelnosti. Materiál už sice dropp do jízdáren prodává, takže nějaké příjmy firma má, ale na pokrytí nákladů to zatím nestačí.
Dropp nicméně zatím podle Glosera podporují materiálově i finančně partneři a sponzoři, jako je podnikatel a investor David Kašper z Brna, společnosti DS Smith a Ave CZ odpadové hospodářství. „Výhledově bychom chtěli být částečně ekonomicky soběstační,“ zdůrazňuje.
V příštím roce hodlá rozšířit myšlenku „čistého“ tenisu, která stála na počátku projektu na sběr a recyklaci míčků, i na ohrané struny z raket. V Evropě už existuje technologie na znovuvyužití strun, konkrétně se je daří zpracovávat na vlákna a použít při výrobě triček. „Uvažujeme, že bychom sbírali také struny, a tím rozšířili sortiment,“ uvádí Vít Gloser.
Zároveň by chtěl sběrem míčků v tenisových klubech pokrýt také více Slovensko. Tam je dropp nyní v devíti velkých klubech, dva kluby sváží také z Rakouska. Kromě toho rozšiřuje sběr ohraných míčků z padelových klubů, které hrají také s tenisáky.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
