Česko i zbytek světa letos čekají další výzvy týkající se klimatické změny. Ať už se budou týkat mobility, energetiky, omezení plastů či plnění zelených slibů firem i států. Přinášíme přehled toho, co se v jednotlivých oblastech čeká.
Jisté je, že rozjeté trendy budou pokračovat. Jedním z nich je elektromobilita. Stále větší podíly budou v nově prodávaných autech zaujímat elektroauta, jejichž podíl dosáhl v roce 2021 podle BloombergNEF celosvětově deseti procent. Rozvinou se debaty o tom, zda vodíková auta ano či ne. Některé automobilky už je hodily přes palubu, jako Hyundai, jiné jim dávají šanci.
Obnovitelné zdroje
Pokračovat budou investice do obnovitelných zdrojů, i když rychlejší výstavbu například solárních elektráren budou brzdit výpadky v dodávkách a rostoucí ceny komodit. Analýza Mezinárodního měnového fondu ukazuje, že ceny komodit jako jsou lithium, kobalt, měď mohou vzrůst o desítky až stovky procent.
„Solární panely na jednu megawatt hodinu potřebují v některých případech dvakrát až dvaapůlkrát více těchto komodit pro výrobu stejného objemu energie,“ připomíná hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil s tím, že o tomto riziku se sice ví, ale to neznamená okamžité zvýšení těžby. To může v některých případech trvat pět až deset let.
Rozjezd solárních investic je ale jasně viditelný. Před koncem roku byla například uzavřena největší firemní smlouva o nákupu solární elektřiny, a to mezi německou fotovoltaickou společností a finským výrobcem obalů Huhtamaki. Ten má továrnu i v Česku. Rozvoj střešní fotovoltaiky je i prioritou nové ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové.
Nakopnout výstavbu solárních a dalších čistých alternativních zdrojů energie by měly i peníze z Evropské unie, které do Česka míří. Ty mají být určeny mimo jiné právě na tento účel. Jen příští rok má podle dosavadních dat podporu získat na sedmdesát větších solárních projektů.
Peníze budou protékat skrze několik fondů, k těm nejdůležitějším patří Modernizační fond čerpající peníze z emisních povolenek. Na místo původních 150 miliard v něm bude díky stoupající ceně povolenek do roku 2030 podle odhadů pro Česko tři sta až čtyři sta miliard korun. Letos by mělo jít podle odhadů o 25 miliard. „Celkově se investicí méně než pětiny peněz pro nás určených z rozpočtu EU (odhad na šest let byl tisíc miliard) teoreticky dostaneme k novým zhruba osmnácti procentům elektřiny z větru a slunce,“ napsal například nedávno pro Ekonews Luděk Niedermayer.
Zálohy na plast a plech
S obnovenou silou se bude letos v Česku znovu diskutovat o zálohách na plastové láhve a plechovky. V roce 2021 dostala debata nový impuls, kdy se k dlouhodobému propagátoru záloh, společnosti Mattoni 1873, připojili další výrobci jako Prazdroj či Kofola. Zálohy navíc od letošního ledna začínají reálně fungovat na Slovensku, takže Češi budou moci sledovat v přímém přenosu, nakolik se ujaly.
Výrobce v tuzemsku „přesvědčila“ k akci a společnému postupu nynější situace, kdy na trhu je nedostatek recyklovaného PETu a oni mají do roku 2025 zajistit v lahvi jeho 25procentní podíl. Náklady na zavedení zálohovacího systému jsou sice obří, ale poplatky za obaly zároveň postupně zvyšuje i Eko-kom.
Iniciativa zálohování ale nyní bude muset začít vyjednávat nejen se zástupci malých obchodů, které jsou především jako hlavní postižení proti. Ale i s úřady, ať již s ministerstvem životního prostředí, tak s Eko-komem a poslanci. Za minulé vlády obě instituce zaujímaly k zálohám odmítavý postoj.
ESG a uhlíková neutralita
Letošní rok bude rovněž znamenat posun ve snažení firem dostát svým zeleným slibům. Velkou roli v přechodu na udržitelnější ekonomiku budou hrát banky a finanční instituce. Právě ty rozhodují, jaké projekty nebo firmy dostanou peníze na rozvoj svého byznysu. Už od letošního roku musí banky dopad projektů na životní prostředí prověřovat a zároveň informovat o tom, jak údaje o těchto dopadech zohledňují.
Jak zároveň připomíná prestižní magazín The Economist ve svém speciálu k roku 2022 The world ahead, spousta společností už přišla s cíli, kdy dosáhne „čisté nuly“, „uhlíkové neutrality“ či dokonce kdy bude uhlíkově negativní. Bez ohledu na zmatek v těchto pojmech, málokdo uvedl, jak toho dosáhne, a proto panují obavy, jaké více či méně důvěryhodné offsety plánují firmy využívat. Právě větší regulace by ale v tomto ohledu mohla už letos pomoci.
Kromě Evropské unie totiž pomáhá vyvíjet standardy, jak by měly firmy zalistované na burze publikovat ke klimatu vztažená rizika ze svých operací, i londýnská IFRS Foundation. Zveřejněny by měly být v půlce roku. Rovněž regulátoři v Americe a Singapuru mají letos přijít s podobnými standardy, napsal The Economist.
Sliby a jejich plnění
Nejen společnosti přitom loni hýřily svými sliby. Podobně se činily i celé země hlavně na podzim během klimatického summitu v Glasgow. Téměř dvě stovky zemí se zde poprvé shodly na nutnosti ukončení těžby uhlí, protože jeho spalování patří k zásadním přispěvatelům k oteplování klimatu. Jak ale naznačuje i případ Česka, ne všechny země budou spěchat. I novou českou vládu čeká rozhodnutí, kdy uhelné zdroje energie opustit a hlavně, jak českou energetiku transformovat.
Aktuálním problémem, který průmysl i politici řeší, je, aby bylo na seznam tak zvaných zelených zdrojů zařazeno jádro, na něž v Česku jede třetina ekonomiky, a plyn. Evropská komise se v prvním návrhu kloní k tomu, aby oba tyto zdroje mezi udržitelné patřily, ale pouze na přechodnou dobu a jen s určitými podmínkami.
V Glasgow padly i další sliby, ale i kdyby všechny byly naplněny, na omezení globálního oteplování na žádoucí 1,5 stupně Celsia z Pařížské dohody to stačit nebude. Podstatné tak nyní bude, nakolik budou dohody naplňovány.
Rok 2022 přitom bude důležitý z hlediska dalších mezinárodních jednání o klimatu. Kromě očekávaného klimatického summitu v Egyptě COP27 by se měla uskutečnit rovněž odložená konference v Kunmingu věnovaná destrukci ekosystémů po celém světě a hlavně tomu, jak nepříznivý trend v biodiverzitě zvrátit.
Už v lednu roku 2021 byl předložen výborem OSN pro biodiverzitu návrh dohody, která by zavazovala podepsané země k ochraně třiceti procent planety, ke kontrole invazivních druhů či k omezení plastového znečištění. Vlády ale musí o konečném návrhu dohody ještě jednat, připomíná Guardian.
Novinky z EU
Agenda Evropské unie pojímající klimatickou změnu je rozjetá a letos by se měly mnohé návrhy zpřesnit. Jako první by podle webu Euroactiv.cz mělo přijít omezení používání pesticidů. Ty se mají již podle odsouhlasené evropské strategie nazvané z Farmy na vidličku do roku 2030 snížit na polovinu.
Prvních konkrétních limitů se dočkají mikroplasty, kde dosud nebyla stanovena žádná hranice pro jejich omezení. Mikroplasty jsou přitom dnes jedním z největších problémů, uvolňují se z plastů do vody i půdy a postupně končí v potravním řetězci.
Součástí Zelené dohody pro Evropu (tak zvaného Green Dealu) jsou také snahy omezit produkci odpadu, napsal dále Euroactiv. Dlouhodobým cílem proto je motivovat a přimět výrobce k tomu, aby jejich produkty vydržely déle a šly snadno opravit. Což je problém především u elektroniky. Legislativu k tomuto problému by měla Komise představit na podzim.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
