Společnost Eko-kom, která má v Česku na starosti sběr odpadů, od července výrazně zvedá poplatky za téměř všechny obaly. O zhruba třetinu více zaplatí firmy za plasty, plechovky, dolů jdou naopak poplatky za průhledné bezbarvé PET láhve, které jsou nejlépe recyklovatelné.
Pro představu, na jednu půllitrovou barevnou láhev o váze osmnácti gramů platí dnes výrobce Eko-komu zhruba dvanáct haléřů. Nově to bude téměř šestnáct haléřů. To sice nevyhlíží dramaticky, ale jen v obchodech se podle odhadů prodá ročně skoro čtyři sta miliónů litrů neochucených vod. Jen nápojářské firmy tak zaplatí navíc milióny korun. Samotní výrobci konkrétní dopady nekomentují.
Nové poplatky Eko-komu jsou součástí dlouho očekávaného opatření, tak zvané ekomodulace, pramenící ze směrnice Evropské unie. Jejím cílem je, aby většími poplatky byly zatížené obaly, které se špatně recyklují, a naopak menšími ty dobře recyklovatelné. A výrobci tak byli tlačeni do změny.
„Je to první a ta nejvýznamnější fáze ekomodulace v případě plastů. Další úpravy budou následovat v dalších letech, ale nebudou již tak významné svým rozsahem,“ uvádí mluvčí Eko-kom Lucie Müllerová. Pozvolnější změny v dalších letech budou podle ní kopírovat především rostoucí recyklaci, změny cen druhotných surovin a cen odpadového hospodářství. „Do sazeb jsme nyní promítli jednak zvýšené náklady způsobené složitými podmínkami v loňském a stávajícím roce a u plastů již sazby zahrnují první fázi ekomodulace,“ vysvětluje.
Jak se mění poplatky od července
(údaje za tunu v Kč)
Kompozitní obaly 6 956 11 180 + 61 %
Nápojový kartón 4 908 7 720 + 57 %
PET láhve barevné (na nápoje) 6 410 8 790 + 37 %
Plechovky (hliník) 2 922 3 760 + 29 %
PET láhve transparentní (na nápoje) 6 410 4 070 – 37 %
Zdroj: Eko-kom
Nejvíce od července zdražují kompozitní obaly, tedy takové, které na recyklaci nemají šanci. Většinou jde o směs několika materiálů, které od sebe nejdou oddělit, typickým příkladem jsou sáčky na polévky nebo rozprašovače s plastovým uzávěrem.
„Zvýšení poplatků z důvodů ekomodulace na nás má významný finanční dopad, ať už u kompozitů, nebo měkkých plastů. Ekomodulaci podporujeme, ale musí podnítit oboustranný proces inovace,“ uvádí k dopadům Jana Blecherová, manažerka pro vnější vztahy společnosti Nestlé. Podle ní dlouhodobě probíhá na straně výrobců inovace obalů, ale k inovacím odpadových technologií příliš nedochází. Nestlé má široké portfólio výrobků, velké zastoupení má sklo, plasty u cukrovinek, ale i papír a kompozitní obaly.
Zdražuje i průhledná zelená, barva Mattoni
O více než třetinu zdraží i barevné PET láhve, a to včetně těch průhledných. To se na českém trhu dotkne hlavně společností jako Mattoni či Kofola. Jejich produkty, Mattonka, Poděbradka či Ondrášovka vynikají pestrými barvami.
Největší výrobce Mattoni šel ale v posledních letech už směrem omezení množství barevných odstínů a sjednotil barvy hlavní značky převážně na světle zelenou. I ty ale budou nyní postiženy zdražením.
Vytříděné PETky podle barev. Foto: Martina Patočková
„Překvapilo nás, že právě představená podoba ekomodulace nerozlišuje jednotlivé druhy plastů dostatečně, a to právě z hlediska jejich recyklovatelnosti. Ilustrací je, že výše poplatku za výborně recyklovatelný a materiálově skutečně využívaný transparentní světle modrý či zelený PET, je srovnatelná s výší poplatku za jiné druhy plastů, jejichž míra materiálové využitelnosti je v současné době mizivá,“ poukazuje za Mattoni mluvčí Andrea Brožová.
Největší výrobce vod nicméně i nadále bude pokračovat se sjednocováním barev, které zatím proběhlo u značek Mattoni a Hanácká Kyselka. „Čeká nás Dobrá voda a Poděbradka,“ dodává Andrea Brožová. PET láhve tvoří osmdesát procent jejich obalů, deset procent dělají plechovky a deset procent sklo. Mattoni přitom také patří k největším podporovatelům záloh, zkoumají je však už i pivovary.
PET je obecně velmi dobře recyklovatelný materiál, v Česku jednička z tohoto pohledu. Nyní je ho navíc nedostatek, protože nápojářské firmy jsou tlačeny do jeho opětovného používání evropskou direktivou, která nařizuje od roku 2025 minimálně 25procentní podíl rPETu.
Ten barevný, který výrobci rádi používají z marketingových důvodů pro odlišení a upoutání pozornosti, je ale recyklovatelný mnohem hůře. Hlavně pokud jde o minoritní barvy jako jsou růžová, fialová či oranžová, a tmavé barvy, za které zpracovatelé platí nejméně. Největší zájem je, a proto jsou také nejdražší, o průhledné a bezbarvé PETky, u nichž také jako u jediných jdou poplatky Eko-komu dolů.
„Nápojový PET je dobře tříditelný i prodejný, díky tomu se málo podílí na nákladech spojených s energetickým využitím výmětu a náklady jeho třídění jsou částečně kompenzovány prodejem. Rozdíl v prodejní ceně mezi čirým, bezbarvým PET a barevnými lahvemi se odráží v rozdílném nastavení sazeb pro tyto obaly,“ vysvětluje za Eko-kom Lucie Müllerová.
Dražší bude hliník i železo
Zvedají se i poplatky za plechovky, jejichž výroba je hodně náročná, ale jsou velmi dobře recyklovatelné, a díky magnetům také snadno oddělitelné od zbytku odpadu. Poplatky se u těch hliníkových zvedají o 29 procent, u železných o dvacet dva procent.
U plechovek je dlouhodobě problém s nižším sběrem, ten začal později a popelnic na ně je stále málo, i když přibývají. Výrobci naopak plechovky využívají čím dál raději, jako obal jsou atraktivnější než plast, chrání lépe před světlem a dobře se chladí. Některé pivovary, jako Prazdroj, také od plastů ustupují a přechází mimo jiné k plechovkám.
Jak připomíná mluvčí Eko-komu, zmíněná ekomodulace a nastavení motivace používat lépe recyklovatelné obaly se zatím odehrála jen u plastu. „Pro další krok v zavádění ekomodulačních principů do poplatků je nutné shromáždit velké množství dalších dat a informací z odpadových procesů. Některá z těchto dat pro nás dosud nebyla potřebná, a proto jimi zatím nedisponujeme,“ vysvětluje Müllerová s tím, že data budou postupně doplňovat a poté ekomodulaci zavádět i na další materiály a materiálové podskupiny.
Zvýšení poplatků u ostatních materiálů tak Eko-kom odůvodňuje hlavně rostoucím tlakem na větší recyklaci. Dosavadní úsilí totiž přestává stačit, loni navíc klesla účinnost vytřídění na třídících linkách. Procento recyklace se bude nově podle standardů Evropské unie měřit až v bodě výstupu z recyklace (a nikoli na začátku jako dosud, pozn. aut.), čímž se české výsledky zhorší. Od počátku roku zároveň nesmí jít na skládky většina výmětů z třídiček a ty tak řeší, kam s nimi.
„Další změnou jsou nové cíle recyklace, zejména celkový cíl recyklace obalů, ale také náročné cíle recyklace zejména plastů a skla. Tyto změny vyžadují výrazné navýšení financí do procesu recyklace tak, aby došlo k recyklaci i toho odpadu, s jehož využitím jsou spojeny poměrně vysoké náklady na úpravu nebo i samotnou recyklaci,“ odůvodňuje Lucie Müllerová.
Připomíná přitom, že naposledy Ekokom zdražoval v roce 2018, přičemž loni se dostal Eko-kom kvůli rostoucím nákladům do ztráty skoro stovky milionu korun. Letos v prvním pololetí očekávají ztrátu téměř dvou set milionů korun. „Proto muselo dojít k přenesení těchto nákladů na výrobce. Celkově lze říct, že výrobci zaplatí více, ale také za to dostanou více procent recyklace i využití obalů,“ shrnuje Müllerová.
Eko-kom z vybraných poplatků zajišťuje sběr odpadu pomocí sítě popelnic, na což jde nejvíce peněz. Nyní ale musí pod tlakem cílů recyklace, které ČR neplní, posílat více peněz i na podporu třídících linek (aby třídily i hůře prodejné materiály) a recyklaci. Akcionáři Eko-komu je deset společností, mezi nimi například Hamé, Coca Cola, Opavia, Tetra Pak či Unilever.
Firmy stojící mimo si často stěžují na to, že jsou opatření Eko-komu neprůhledná a ony nevědí, kam jejich peníze přesně jdou. „Zkoušeli jsme to několikrát a nikdy jsme se nedostali k informacím, jak je přesně s penězi naloženo,“ říká šéf jedné velké české firmy.
Výrobci přitom upozorňují, že je třeba, aby prostředky šly právě na lepší technologie. „Naše navýšené náklady musí mít za výsledek, že naprostá většina obalů bude recyklovatelná nejen technicky, ale i prakticky,“ podotýká Jana Blecherová za Nestlé.
To je dnes velký problém, že výrobci mění obaly na tak zvaně recyklovatelné, ale v praxi k jejich využití nedochází. Z různých důvodů. Sebrat a vytřídit jeden materiál je drahé anebo prakticky neproveditelné, nejsou recyklační kapacity na daný materiál a ty podle lidí z oboru nejsou zase proto, že nemají jistý přísun vysbíraného materiálu a zajištěný odbyt.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
