Vysadit jeden bilion stromů do roku 2050, to je cíl, který si organizace Plant-for-the-Planet stanovila zhruba před čtyřmi roky. Nigerijec Chiagozie Udeh, bojovník proti dopadům klimatické změny, potvrzuje, že se jedná o ambiciózní cíl, k jehož dosažení může výrazně pomoci štědrost investorů a společností po celém světě. „Pro mnohé naše zaměstnance jsou stromy trochu jako jejich děti, za které cítí odpovědnost,“ slibuje donorům Udeh.

Strom je možné darovat a nechat vysadit ve více než dvě stě lokalitách po celém světě, kde probíhá obnova lesů. V tropických oblastech je to paradoxně levnější.  „I když jsme pořád dost daleko od stanoveného cíle jednoho bilionu stromů, na mnoha frontách jsme hodně pokročili a jsme na správné cestě. Samozřejmě k tomu patří i zklamání, kdy některá vládní opatření přímo či nepřímo podporují odlesňování,” uvedl pro Ekonews Udeh, kterého si mohou návštěvníci naživo poslechnout za pár dní i na konferenci Global Goals Summit.

Těžko si to představit, ale na zemi bylo kdysi zhruba šest bilionů stromů. Lidé ale polovinu pokáceli, zbyly tři biliony. Vrátit vše zpátky na začátek už není možné, lidé potřebují půdu k obdělávání. Proto si Plant-for-the-Planet dala za cíl jeden bilion stromů. Organizace si vypočítala, že jakmile dosáhnou dospělosti, mohly by nově vzniklé lesy pohltit něco mezi 488 a 1012 miliardami tun CO2, což má podle webu platformy odpovídat zhruba čtvrtině až třetině CO2 emisí, které lidstvo doposud vyprodukovalo.  Zároveň tím dojde k záchraně mnohých živočišných druhů, zlepší se kvalita vody a omezí eroze.

Udeh připomíná, že v mexickém státě Yucatán vysadila organizace už přes devět milionů stromů, protože v této oblasti začala už v roce 2015. Nejstarší jedinci jsou prý zhruba ve třetině své cesty k dospělosti. To je velmi důležité hledisko, protože ne každý strom dokáže pohlcovat CO2 se stejnou intenzitou. Liší se jednotlivé druhy, ale rozhoduje i stáří.

Chlapec, který sázel stromy. Šimon Michalčík mobilizuje s Michalem Horáčkem k jejich výsadbě v tropech

Jak zabránit kácení

Mezi největší výzvy, na které organizace naráží, patří například vlastnictví pozemků, na kterých se stromy vysazují. Důležité je to zejména z toho důvodu, aby po určité době nedošlo k jejich pokácení za účelem zisku. „Každý, kdo investuje do výsadby, by si to měl pohlídat. Zároveň je klíčové udělat si jasno v tom, jaké druhy stromů budeme vysazovat a kdy a jak se o ně budeme starat. Komunitní vlastnictví je pro udržitelnost projektů klíčová,“ říká Udeh. Samotná organizace proto vlastní pozemky v Yucatáunu a v africké Ghaně. Ověření vlastnictví vyžaduje od všech zapojených projektů.

„Stromy nevyřeší klimatickou krizi, k tomu jsou potřeba změny a intervence nás všech,“ zdůrazňuje Udeh. Podle něj existuje už řada dobrých příkladů, kdy jedinci i entity zasloužili o zásadní výsadbu. „Jde například o společnost Salesforce. Ze známých osobností je to třeba Leni Klum (dcera topmodelky Heidi Klum, pozn. aut.). Je důležité, aby se zapojili všichni: společnosti, bohatí individuální donoři, veřejnost, neziskový sektor i vlády,“ vypočítává Udeh.

V popularizaci výsadby pomáhá aplikace TreeMapper, která funguje od července 2021. Díky ní může platforma lépe mapovat sazenice a sbírat data o jejich růstu. Její uživatelé, jednotliví dárci nebo zástupci společností, mohou díky ní sledovat konkrétní stromy, a to i v lokalitách mimo dosah internetu. „Díky aplikaci je obnova lesů snazší a pro dárce transparentnější,“ je přesvědčen Udeh s tím, že ač jsou stromy vzdáleny tisíce kilometrů, donoři dostávají elektronické notifikace o lokalitě, času výsadby a zároveň mohou z dálky sledovat, jak jejich strom roste, protože i to aplikace v pravidelných intervalech zachycuje a zobrazuje uživatelům.

Zpráva o stavu lesů ve světě: za třicet let jich zmizela desetina

Respekt k původním druhům

Co se týče druhů vysazovaných stromů, je podle Udeha vždy dobré držet se těch, které jsou pro lokalitu typické. Je velmi důležité vyhnout se invazivním druhům nebo vysadit takové, které naruší genetické složky půdy. „V oblastech chudých na vodní zdroje logicky nelze nevysadit na zalévání náročné druhy. Zároveň je důležité mluvit s místními, dovědět se něco z historie nebo analyzovat takzvané referenční lesy,” radí expert. Dodává, že v letošní sezoně se po celém světě vysázelo 36 druhů stromů.

Podle něj i v případě letošního požáru v Českém Švýcarsku neexistuje jednoduchá rada, co by se mělo s lokalitou z pohledu výsadby udělat. „Obecně vzato bychom měli obnovovat to, co za nás dříve udělala příroda. Tedy v lokalitách, kde dříve byly lesy, vysazovat rozličné ekosystémy nativních druhů, protože jedině ty budou dost silné, aby odolaly nastávajícím změnám,” říká Udeh s tím, že i v případě Česka je potřeba vzít v úvahu lokální kontext a vědecké poznatky.

Když strom bojuje o slunce s trávou

Strom je „živá bytost“, je přesvědčen expert, a je proto potřeba věnovat mu velkou péči, podobnou té, kterou věnujeme sami sobě, abychom přežili. „Rozhodně to není nic jednoduchého, proto úspěšné projekty musejí mít školené a dedikované odborníky, kteří jim potřebnou péči zajistí. Staráme se také o to, aby měli důstojné finanční ohodnocení. Pro mnohé naše zaměstnance jsou stromy trochu jako jejich děti, za které cítí odpovědnost,“ líčí Udeh.

Příroda přichází rychle o rozmanitost. Na vině je intenzivní zemědělství, pesticidy i klimatická změna

Například v mexické lokalitě probíhá výsadba v sezoně dešťů, zhruba od července do prosince, protože mladé rostliny mají v tu dobu nejlepší šanci na přežití. „I prvních několika měsících je nezbytné držet trávu v jejich okolí nízkou. Roste totiž velmi rychle, až do dvou metrů, a soupeří se sazenicemi o světlo, vodu a živiny. Jeden z důkazů, že se nám naše úsilí daří je návrat divoké zvěře. Naši lidé už spatřili v námi obnovených lesích třeba jaguáry,“ pochvaluje si expert.

Sám však připouští, že mohou existovat i důvody pro kácení. Například když se jedná o podpoření udržitelných projektů a využití některých nezastupitelných přírodních zdrojů, například vzácných nerostů a minerálů pro výrobu baterií do elektromobilů.

„Tyto minerály rozhodně potřebujeme. Ale jejich těžba nesmí rezignovat na udržitelné postupy, musí být zaručeno, aby komunity a okolní příroda nebyly nenávratně poškozeny. Když jsou z těchto pohnutek stromy káceny, musíme také disponovat udržitelným plánem, jak je nahradit, a mít souhlas místní komunity. Pro udržitelné lesnictví je klíčové, aby takové stromy byly nahrazeny rychleji, než jsou káceny či ničeny,“ apeluje na soukromý sektor a vlády Udeh.

Foto: Chiagozie Udeh

Chiagozie Udeh

Nigerijský klimatický aktivista, který se podílel na celosvětovém zapojení mládeže do mezinárodních procesů a jednání o změně klimatu, a to především v rámci UNFCCC a dalších prostorů v rámci OSN i mimo ni. Od roku 2015 je programovým koordinátorem pro Plant-for-the-Planet v Nigérii. V roce 2019 byl zvolen předsedou výkonné globální rady Plant-for-the-Planet, a to po zahájení kampaně Trillion Trees, vlajkového programu organizace, jehož cílem je vysadit jeden bilion stromů do roku 2030 a snížit emise uhlíku o 25 procent prostřednictvím mobilní aplikace.