Blíží se období, kdy mohou vlastníci změnit podmínky, za jakých se hospodaří na jejich půdě. Konec tak zvaného pachtovního roku je příležitost dohodnout se na šetrnějším způsobu hospodaření se zemědělcem, který si jejich pozemek pronajímá. Nebo mu vypovědět smlouvu. Tím mohou vlastníci půdy ovlivnit stav půdy, která často trpí v důsledku intenzivního zemědělství, potažmo i kvality vody, která je kontaminovaná dusičnany a pesticidy.

Jak se domluvit se zemědělcem na šetrném hospodaření a v jaké podobě uzavřít férovou pachtovní smlouvu, radí vlastníkům půdy zdarma projekt Živá půda, za kterým stojí environmentální Nadace Partnerství. Ta upozorňuje na to, že řada vlastníků neví, v jakém stavu jejich půda vlastně je a jak se na ní hospodaří. Důsledkem je znehodnocená půda, která je méně úrodná, trpí erozí, nedokáže zadržet vodu a živiny. Problém je, že většina zemědělců v Česku půdu nevlastní a tudíž jim zhoršování stavu nemusí tolik vadit.

Co je pachtovní rok a pachtovní smlouva

U zemědělského pachtu trvá pachtovní rok podle zákona od 1. října do 30. září následujícího roku. Konec pachtovního roku připadá na období po sklizni, kdy se ještě zpravidla nezačalo s pracemi pro další období. Pronájem zemědělské půdy, pastvin nebo třeba lesů se řeší takzvanou pachtovní smlouvou. Rozdíl mezi klasickou nájemní a pachtovní smlouvou je v tom, že v prvním případě máte právo pronajatou nemovitost užívat, ve druhém se o pronajatou nemovitost staráte a náleží vám výnosy z pronájmu (tedy například plodiny).

„(Pachtovní) smlouvy se uzavírají na dobu určitou, ty nelze jednoduše ukončit předčasně, pokud zemědělec nebude souhlasit. Nebo na dobu neurčitou se zákonnou roční nebo jinou sjednanou výpovědní lhůtou. Tyto smlouvy lze vypovědět a skončí uplynutím výpovědní lhůty. Výpověď je nutné doručit do 30. září, kdy končí pachtovní rok, pokud nemají smlouvu výslovně uzavřenou na kalendářní rok, tedy od ledna do prosince,“ říká Martin Smetana z projektu Živá půda.

Podle něj většina vlastníků, kteří o možnosti vypovědět pacht uvažují, váhá především kvůli nejistotě. „Myslí si, že budou muset okamžitě najít nového zemědělce a situaci vyřešit, ale realita je taková, že na dohodu se stávajícím pachtýřem nebo nalezení nového mají většinou nejméně rok,” vysvětluje Smetana, který se sám snaží šetrným hospodařením o obnovu krajiny na Zálúčí u Blatničky v Bílých Karpatech.

Podle něj není vždy nutné ukončovat starou pachtovní smlouvu. „Pokud vlastník zajde za zemědělcem s návrhem na zlepšení péče o pozemky, často mu zemědělec vyhoví, poskytne informace z polního deníku nebo mu vysvětlí, jak a proč hospodaří, a bez problému se domluví. Pokud vlastník vidí, že se zemědělcem není možná rozumná domluva, pak nezbývá než pachtovní smlouvu vypovědět a začít hledat nového pachtýře,“ vysvětluje dále Smetana.

Speciální formulář propojuje vlastníky a udržitelně hospodařící farmáře

Pokud dojde na výpověď smlouvy, vlastníci půdy mohou využít speciální formulář, který propojuje vlastníky s udržitelně hospodařícími zemědělci.

Projekt Živá půda poskytuje poradenství, vlastníky půdy však nezastupuje. Ti se sami musejí spojit se svým pachtýřem, s Živou půdou pak mohou průběh jednání se zemědělci konzultovat. „Stává se nám, že nový návrh hospodaření zemědělce zaujme, a pak si sám zjišťuje další informace, případně se zemědělec obrátí s žádostí o konzultace ohledně změny hospodaření na nás a my mu také poradíme,“ doplňuje Smetana.

V Česku vlastní zemědělskou půdu přibližně tři miliony lidí. Kdyby se alespoň desetina z nich rozhodla dohlédnout na to, aby se na jejich pozemcích hospodařilo šetrněji, kvalita půdy v Česku by se podle Smetany výrazně zlepšila. „Každoročně v Česku přijdeme o 21 milionů tun ornice v hodnotě 4,2 miliardy korun. Pokud nechceme, aby se toto číslo zvyšovalo, musíme zásadně změnit přístup k půdě a hospodařit udržitelně,“ varuje.

Velkozemědělství kontaminuje pitnou vody pesticidy

Nešetrné hospodaření na polích nemá neblahý dopad jen na půdu samotnou. Velkoplošné průmyslové zemědělství patří spolu s obcemi ke dvěma největším znečišťovatelům vody. Z polí se do ní dostávají dusičnany a pesticidy, které ničí vodní ekosystémy.

Pesticidy a další organické látky představují problém také pro všechny zdroje pitné vody včetně Želivky, která je největší úpravnou pitné vody pro Prahu a Středočeský kraj a je jednou z největších v Evropě. Bez potřebné technologie neumějí čistírny vodu od těchto látek vyčistit s dostatečnou účinností. Úpravna vody Želivka proto v rámci modernizace vybudovala speciální filtry s aktivním uhlím, které dokáže z protékající vody nežádoucí látky odstranit.

Masivní státní investice neřeší příčiny znečištění

Přestože stát investuje kvůli znečištění vody nežádoucími látkami do nových technologií úpravy vody miliardy, neřeší to základní problém, a to příčinu znečištění vody. Na to nedávno upozornil ve své kontrolní zprávě také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten v rámci kontroly výdajů států na udržitelnou jakost vody zjistil, že za posledních osm let šlo ze státního rozpočtu a z fondů Evropské unie přes 2,7 miliardy korun na monitoring kvality vody a na modernizaci technologií v úpravnách vody, kvalita povrchových ani podzemních vod se však za tuto dobu nezlepšila. Naopak. Výskyt pesticidů a dusíkatých látek se v některých místech dokonce zvyšoval.

Kontroloři přitom poukázali na to, že do zemědělství v uplynulých letech plyne ročně přes třicet miliard korun na dotacích, které však nemotivují velkozemědělce, aby využívání pesticidů snížili. Zpráva NKÚ tak poukazuje na opak toho, co dlouhá léta tvrdí velkozemědělci. Ti zdůrazňují hlavně to, že množství používaných pesticidů klesá. Podle kontrolorů však stát nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství skutečná spotřeba pesticidů a hnojiv.

Veronika Němcová
Veronika Němcová

Veronika se novinářskému řemeslu naučila v plzeňské redakci MF Dnes. V roce 2007 ji profesní cesta zavedla do celostátní ekonomické redakce iDNES.cz, kterou několik let vedla. V roce 2020 založila s Martinou Ekonews.