Vědci nacházejí v běžkařských stopách vysoké koncentrace takzvaných věčných chemikálií. Dostávají se do nich z vosků na běžecké lyže. Sportovní organizace a firmy se problémem zabývají, ale rekreační sportovci o škodlivosti své stopy často nevědí.

Běžkaři se rádi vydávají na hory užívat si čerstvého vzduchu. Mnozí z nich si ale neuvědomují, že za nimi v přírodě zůstává víc než jen vyjetá stopa a něco tepla ze spálených kalorií. Lyžařské vosky totiž obvykle obsahují takzvané „věčné chemikálie“ nebo per- a polyfluoroalkylované syntetické látky (PFAS). Přezdívá se jim tak kvůli tomu, že jejich chemická vazba mezi uhlíkem a fluorem je natolik silná, že se samy v přírodě nerozloží.

„Používání vosků s obsahem PFAS může způsobovat kontaminaci i odlehlých, vysokohorských zdrojů pitné vody, které se často nacházejí v národních parcích či chráněných krajinných oblastech,“ říká Jaroslav Semerád z Mikrobiologického ústavu AV ČR. „Námi naměřené koncentrace PFAS ve sněhu odebraného z běžkařských stop dosahují přibližně 20krát větších hodnot, než lze pozorovat ve Vltavě v centru Prahy,“ dodává Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí.

Ke kontaminaci povrchových vod látkami ze skupiny PFAS dochází především tím, jak se přečištěná odpadní voda z domácností a průmyslových aktivit dostává do povodí. I když se vosky na celkovém poškozování životního prostředí PFAS nepodílejí dramaticky, podle vědců si jimi zbytečně zanášíme zachovalou přírodu ve vyšších polohách a následně i vodu.

Projekt, který může leccos osvětlit

Ústav pro životní prostředí proto ve spolupráci s Mikrobiologickým ústavem AV ČR a s podporou ministerstva životního prostředí navrhl projekt, který má téma blíže prozkoumat. Ve vybrané reprezentativní lokalitě CHKO Jizerské hory by mohli vědci detailně zkoumat běžkařské trasy i jejich okolí a zajímat se o koncentrace PFAS nejen ve sněhu, ale i ve vodě a v dalších živých i neživých složkách životního prostředí.

„Vznikne velký set dat, jedinečný i na celosvětové úrovni, který by nám umožnil pochopit šíření kontaminace, zhodnocení rizika a přiblížit tuto problematiku nejen lyžařské veřejnosti,“ vysvětluje Semerád. Projektu vyslovili podporu i zástupci CHKO Jizerské hory, NP Krkonoše či Povodí Labe.

„Pokud by výzkum přinesl nějaká výrazně negativní data, tak bychom samozřejmě téma využili i v komunikaci na běžkaře a návštěvníky hor, i když si nemyslím, že to komunitou nějak výrazně zahýbe,“ říká Jiří Hušek ml. ze Správy CHKO Jizerské hory.

Za největší problém Hušek ml. považuje viditelné škody, které „sportovní veřejnost“ horám působí. Jedná se o vyjíždění mimo trasy, které škodí chráněným druhům živočichů, například tetřívkovi. Problém je i rozmachující se noční běžkování, kdy sportovci vyrážejí do stop s čelovkami. „Člověk skončí v pět práci, sedne do auta a jede do Bedřichova. Čelovky jsou dnes daleko výkonnější, takže víc narušují například sýce, kteří se v únoru a březnu rozmnožují, nebo i smečku vlků,“ říká Hušek. „Někteří lidé bohužel berou hory jen jako další pozadí pro fitness,“ shrnuje.

Musíme plošně zakázat „věčné chemikálie“. Jinak na to vymřeme, varuje expert na chemii

„Věčné chemikálie“ postupně ubývají

Téma vosků a PFAS zajímá i státní podnik Povodí Labe, jak potvrzuje jeho zástupce Luděk Rederer. „Zajímají nás všechny fenomény, které mají vliv na kvalitu pitné vody, tedy i vosky. Obecně se snažíme, aby lidské aktivity byly v okolí vodárenských zdrojů minimální. Čili informace o kontaminaci vosky a jejím rozsahu je pro nás potenciálně velmi cenná,“ říká Rederer. Podle vyjádření mluvčí Povodí Labe Hany Bendové nyní státní podnik rutinně sleduje dvojici látek PFOS a PFOA a v letošním roce počítá s dalším rozšířením monitoringu o několik nových látek. V reálu jsou jich ovšem ve skupině PFAS až tisíce. Největším problémem tak pro povodí zůstávají pesticidy.

Profesionální lyžaři si dopady mazání lyží uvědomují. Mezinárodní lyžařská federace nicméně loni v srpnu oznámila, že úplný zákaz vosků obsahujících PFAS v závodech odkládá až na sezonu 2023/2024. Fluorovaných vosků se původně chtěla zbavit už v sezoně 2020/2021. Odklad ale vysvětluje nutností zdokonalení testovacích zařízení v kontextu nových bezfluorových vosků, chce údajně získat čas pro „ochranu integrity FIS soutěží“.

„Platí, že zákaz vejde v platnost v sezóně 2023/2024. Během letošní sezony bude probíhat testování tak, aby se zařízení mohlo vyzkoušet a nabrali jsme zkušenosti do další sezony,“ napsala Ekonews ředitelka komunikace FIS Jenny Wiedekeová.

Jan Weisshäutel, obchodní a marketingový ředitel firmy Sprint, která je distributorem vosků Swix na českém trhu, uvádí, že značka na voscích bez fluorové chemie začala pracovat zhruba před dvěma lety. V sortimentu tak postupně přibývají varianty zcela bez PFAS.

Test: Dětské bundy na českém trhu obsahují „věčné chemikálie“. Propadákem je NordBlanc

Budoucnost bude bez fluoru

Swix jakožto světová jednička ve výrobě vosků měla podle Weisshäutela už od sezony 2017/2018 osmdesát procent fluorových vosků na bázi C6 (rovněž PFAS, ale kratší řetězec, pozn. aut.). „Vývoj nových fluorových produktů byl ukončen v roce 2020/2021 a od sezony 2021/2022 Swix nenabízí pro komerční prodej žádné fluorkarbonové produkty – ani v oblasti skluzných vosků, ani v oblasti stoupacích vosků. Od letošní zimní sezony už Swix nenabízí fluorové produkty ani v rámci závodního servisu na Světových pohárech. Víme, že budoucnost bude bezfluorová,“ tvrdí Weisshäutel. Aktuálně prý firma doprodává poslední jednotky kusů a od sezony 2023/2024 už do českých obchodů půjdou pouze bezfluorové vosky.

Weisshäutel zároveň vysvětluje, že nahradit fluor jiným prvkem je kvůli jeho unikátním vlastnostem obtížné. Chemici Swixu a Toku (součást téže skupiny Brav, pozn. aut.) tak pracují s různými typy syntetických i přírodních parafínů. „Zkouší, jak nakombinovat osm prvků z periodické soustavy, které jsou teoreticky schopné nejen nahradit, ale i překonat výkon fluoru,“ líčí Weisshäutel.

Naprosto vosky nahradit například novou technologií při výrobě lyží je podle něj nesplnitelným přáním, protože sníh je neustále se měnící substance. Může mít mnoho vlastností a charakteristik, kterým skluznice nelze dokonale přizpůsobit.

„Věčné chemikálie“ jsou v pánvích, obalech od jídla i bundách. Nevládní organizace chtějí jejich plošný zákaz

Některé sportovce straší „upachtěné“ závody

Od července roku 2020 je v Evropské unii zakázáno uvádět do oběhu látky, které obsahují více než 25 ppb PFOA (koncentrace odpovídající 25 částicím na miliardu nebo také 25 mikrogramů na litr, pozn. aut.) nebo 1000 ppb „PFOA-related substances“. V praxi to znamenalo zákaz prodeje všech fluorkarbonových vosků (prášků a urychlovačů) využívajících technologii C8 – tedy s delším karbonovým řetězcem. To ovšem nepřineslo úplný zákaz fluorkarbonových vosků. Vědci nicméně argumentují tím, že tyto látky tvoří jen zlomek celé skupiny a že jakmile se zakáže jedna z nich, hned se objeví desítky možná nebezpečnějších alternativ. Proto chtějí plošný zákaz. FIS tak již čtvrtou sezonu toleruje vosky s vazbou C6, které jsou „méně škodlivou“ alternativou C8.

Zákaz fluorových vosků nicméně vyvolává řadu otázek u sportovců. Například pro běžkyni a šéfredaktorku časopisu Nordic Adélu Boudíkovou je nepředstavitelné, že by se běžkovalo úplně bez fluoru.

V kratších závodech v rámci Světového poháru není podle ní problém vosky oželet. Zásadní dopady na sport by ale měl zákaz PFAS vosků a prášků pro dálkové závody, takzvané „laufy“, které se běží na 50 kilometrů i více. „Závod by to mohlo prodloužit třeba o hodinu a účastníci by se udřeli,“ namítá.

Splašky se budou na pole vozit dál ve velkém. Experti varují před zdravotními riziky

Největší drsňáci běhají bez fluoru

Další problém představuje přechodné období, kdy budou mít výhodu týmy, které se mazáním obsahujícím PFAS předzásobily. Kontrola totiž bude velmi náročná a pomalá a sítem proleze spousta „hříšníků“. Vadí jí rovněž, že detekce není dokonalá, přitom FIS hodlá vyžadovat nulovou koncentraci. Zbytky vosků tak mohou kontroly odhalit i v běžkách, které nebudou namazány, protože vosky jsou v nich zažrané.

„Jestliže místo fluorového prášku použijete bezfluorový parafín, je to, jako byste přesedli z porsche do oktávky. Za těchto podmínek by mohl trénovaný amatér s naprášenými lyžemi porazit profesionála na bezfluorových lyžích. A to se v dálkových bězích na lyžích, kde všichni startují dohromady, může směle stát. Vůbec si to nedovedu představit, sport to vrátí o sto let zpátky,“ shrnuje Boudíková. Prý hrozí, že si budou týmy více pomáhat dopingem, aby závodníci trasu lépe zvládli.

Podle Weisshäutela je třeba si uvědomit, že bez fluoru vstoupí průmysl do zcela nové éry. Je přitom téměř jisté, že v budoucnu se objeví technologie, která mnohonásobně překonají vosky na bázi fluoru.

Změna bude mít navíc pozitivní dopad na zdraví servismanů. Ti se nyní proti fluorové chemii chrání respirátory, protože vosky obsahující PFAS mají v přímém kontaktu negativní vliv na jejich zdraví. V Norsku dokonce vzniklo hnutí „Tøffest uten fluor“ (Nejdrsnější běží bez fluoru, pozn. aut.), které si klade za cíl výrazně omezit perfluorované sloučeniny, zejména mezi mladou generací lyžařů. Kampaň vznikla v roce 2017 poté, co norská trenérka a servisní pracovnice zemřela na rakovinu vyvolanou vysokou koncentrací fluoru v těle. Jedna norsko–švédská studie například ukazuje, že perfluorokarbonové sloučeniny v krvi servisních pracovníků dosahují až 45krát vyšších hodnot, než lze naměřit v běžné populaci.

Důkazem jsou žížaly

Norští výzkumníci zjistili, že na Holmenkollenu, kolébce běžeckého lyžování, je půda kontaminována sloučeninou PFOA, která se dostává do vody i těl žijících organismů v této oblasti. Největší množství PFOA bylo nalezeno v žížalách v okolí Holmenkollenu, až osmkrát vyšší než v jiných oblastech.

Mezi další známá místa zvýšeného výskytu v půdě patří i další známá lyžařská střediska, například oblast švédské Mory, kde se každoročně koná dálkový Vasův běh.

Zdroj: Dagbladet