Splašky budou dál mířit hlavně na pole. Nová pravidla pro větší hygienizaci kalů z čistíren odpadních vod, která měla platit od 1. ledna 2023, budou opět odložena. A to i přes existující zdravotní rizika. 

Ministerstvo životního prostředí vyhovělo požadavkům čistíren a odložilo požadavky na větší čištění kalů, které vznikají z tekutého odpadu domácností. Dosud mířily hlavně na pole, protože to je nejlevnější. A zároveň jde o dobrý byznys pro zemědělce.

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) a další asociace již poněkolikáté argumentují (úspěšně) nepřipraveností provozů. SOVAK, Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) a Česká asociace oběhového hospodářství (ČAOBH) oslovily úředníky v první polovině roku s tím, že sektor vodárenství není připraven na plnění podmínek „kalové vyhlášky“. Její platnost se odkládala už dvakrát. Podle ministerstva (MŽP) argumentovaly zvýšenou ekonomickou náročností provozu technologií na úpravu kalů z čistíren odpadních vod v důsledku energetické krize.

Ministerstvo životního prostředí se jim navzdory četné kritice rozhodlo vyhovět. Krok obhajuje mimo jiné výsledky studie Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) ohledně aplikace kalů na půdu předložené ministerstvem zemědělství. Právě pro zemědělce je lití kalů na pole dobrý byznys.

„Naší snahou je, aby vyhláška mohla úspěšně vejít do praxe, což bez akceptace významných subjektů a přijetí dobré praxe není možné. Udržitelné projekty v oblasti čistíren odpadních vod zaměřené na kaly jsou velkým přínosem a nadále je velmi podporujeme, zejména prostřednictvím dotačních výzev z OPŽP,“ napsal náměstek pro řízení sekce ochrany životního prostředí MŽP David Surý.

Vylévat splašky na pole je nejsnazší. Čistírny tlačí na ministerstvo, aby to mohly dělat co nejdéle

Na otázky Ekonews k tomu, zda je krok férový k subjektům, které se na vyhlášku připravily, tedy splnily, co se od nich očekávalo a investovaly vlastní i evropské prostředky do nových technologií, už úřad nereagoval. Rovněž neodpověděl na to, proč se Česko ubírá směrem, od kterého se většina evropských států odklonila i z důvodu takzvané „předběžné opatrnosti“. Nejde totiž jen o mikrobilogické ukazatele, ale také o rezidua léků či „věčné chemikálie“ (pozn.aut.: perfluorované a polyfluorované látky – PFAS), které se v kalech běžně vyskytují a jejich koncentrace narůstají.

Ředitel a člen představenstva SOVAK ČR Vilém Žák ale považuje uplynulé tříleté období za oddechový čas, kdy se měly sbírat argumenty pro potřebu hygienizace, nikoli za čas, kdy se měly provozy na novou vyhlášku přichystat. „Připravovat v daném období investici do hygienizační linky nedávalo žádný smysl, protože nebylo jasné, jaké argumenty převládnou,“ napsal Žák s tím, že trvá na tom, že hygienizace kalů tak, jak byla navržena, nepřináší žádná pozitiva ani pro ochranu veřejného zdraví ani pro životní prostředí, právě naopak.

Odolnost vůči antibiotikům

Zásadní připomínky má k celé věci ministerstvo zdravotnictví. Nepovažuje například za správné, že MŽP argumentuje zmíněnou studií ÚKZÚZ. „Vzhledem k existenci velkého množství studií renomovaných institucí se zcela jinými závěry o rizikách aplikace neupravených kalů z čistíren odpadních vod na zemědělskou půdu, je zvolená argumentace z výsledků jediné studie bez vyhodnocení rizik zcela absurdní,“ píše se v dokumentu od Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který zpracovala expertka na hygienu půdy a odpadů Magdalena Zimová.

Připomíná, že kromě samotné infekce způsobené patogeny v kalech, je rizikem i potenciální vývoj a šíření antibiotické rezistence, která je jedním z hlavních problémů veřejného zdraví, na což upozorňuje i Světová zdravotnická organizace. Podle Zimové je nutné brát v úvahu i stávající epidemiologickou situaci, kdy původce covid-19 v kalech přežívá, stejně jako jiné viry, například viry hepatitidy a polioviry (virus způsobující infekční onemocnění dětskou obrnou, pozn. aut.). „V současné době nemáme žádné informace o tom, že by se některá členská země EU snažila jako Česko rozvolnit kritéria pro aplikaci kalů z čistíren odpadních vod,“ uvádí se v připomínkách.

„Je to zlobbované velkými firmami, které neinvestovaly, přestože na to měly dotace, odborná stanoviska nikoho vůbec nezajímají,“ sdělila Zimová Ekonews s tím, že celou situaci považuje za hazard se zdravím veřejnosti.

„Věčné chemikálie“ jsou v pánvích, obalech od jídla i bundách. Nevládní organizace chtějí jejich plošný zákaz

V kalech jsou i věčné chemikálie

Před dalšími riziky varuje i profesor Tomáš Cajthaml, ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK a vedoucí Laboratoře environmentální biotechnologie Mikrobiologického ústavu AV ČR. Jeho tým zkoumal kaly ze čtyř desítek čistíren odpadních vod pro přítomnost takzvaných „věčných chemikálií“, perfluorovaných a polyfluorovaných (PFAS) látek. Jejich toxicita už byla prokázána, a i když malé množství člověka nezabije, čím častěji s nimi přijde do styku, tím pravděpodobnější je vznik onemocnění jako rakovina štítné žlázy nebo varlat a dalších zdravotních problémů.

„Kaly jsou masivně kontaminované. Přitom je jasná dělící čára mezi těmi z velkých čistíren, které dopadly hůře, a kaly z menších čistíren. I kdybychom se spletli o několik řádů, tak hlávkového salátu, který byl pohnojen kalem z větších měst, by vám stačilo pozřít jeden kilogram, a jste na týdenním doporučeném maximu PFAS,“ říká expert s tím, že i z tohoto důvodu by bylo vhodné řídit se principy předběžné opatrnosti a na zemědělskou půdu vozit jen otestované kaly.

Takový postup v Česku ale zatím vůbec není na pořadu dne. Kaly se z pohledu PFAS běžně vůbec nezkoumají, přitom více než tři čtvrtiny z 200 tisíc tun kalů zachycených čistírnami v loňském roce skončilo v kompostu či na polích.

Z kalu jsme udělali registrovaný výrobek podobný keramzitu, říká expert na vodní hospodářství

I Vilém Žák ze SOVAK ČR připouští, že PFAS představují problém, ale řešení nevidí v omezení aplikace kalů na půdu, ale u výrobců. „Některé metody dokáží kal hygienizovat, ale rozhodně neovlivní obsah PFAS. To dokáží pouze termické metody při velmi vysokých teplotách, které však pro hygienizaci nejsou závazně předepsané. Problém PFAS není v čistírnách, ale u producentů,“ je přesvědčen.

Rozuzlení prý musí počkat na dobu, až budeme mít ověřená data. „Pak můžeme navrhovat nějaká konkrétní řešení a především hovořit o závazných ukazatelích a limitaci látek PFAS v čistírenských kalech při jejich aplikaci na zemědělskou půdu ať už přímo či prostřednictvím produktů vzniklých procesem kompostováním,“ myslí si.

Připravení vs. nepřipravení

Plán MŽP připomínkovali také zástupci Jihomoravského kraje. Těm vadí, že celá řada právnických osob, v domnění, že bude vyhláška od ledna platit s požadavky hygienizace, investovala do zařízení ve svých provozech. „Na tyto projekty dostalo několik investorů dotace a budou muset zajistit jejich udržitelnost, zatímco subjekty, které nic neučinily, budou mít konkurenční výhodu,“ píše se ve zprávě, která shrnuje zásadní připomínky v dokumentu založeném v informačním systému ODok (Oběh dokumentů mezi ústředními orgány státní správy).

V Kompostářské asociaci se rovněž obávají dopadu rozhodnutí. Podle jejího místopředsedy Mariana Humplíka je situace paradoxní i v tom, že podobnou částku, jakou čistírny platí za likvidaci kalů nyní, by stačilo zaplatit kompostárnám, které do původně očekávané hygienizace rovněž investovaly. Podle něj už řada z nich měla s čistírnami odpadních vod připravené objednávky pro odběr kalů, ale ty je teď ruší.

„Nás to stejně jako všechny kompostáře, kteří kaly odebírají, zasáhne hodně. Pak jsou tu ti, kteří je ještě neodebírají, ale zažádali si o dotace, protože se na to chystali. Teď se k nim ale nedostanou,“ říká Humplík a vypočítává, že řada kompostáren pořídila speciální rozmetadla, aplikační techniku a zvětšila stávající bloky. „Očekávám, že mnoho kompostáren bude také žádat SFŽP o změnu projektů, právě proto, že se jim to už nevyplatí. Jsem zvědavý, jak se k tomu fond postaví,“ říká Humplík.

Opětovné využívání jaderného paliva zatím ekonomicky nedává smysl, říká odborník na radioaktivní odpad

Realisticky se na celou věc dívá ředitel Vodárenské společnosti Táborsko Lubor Tomanec, kde investují 250 milionů korun do sušárny s pyrolyzérem. Ten dokáže při teplotě kolem 600 °C kaly hygienizovat i zbavit všech dalších problematických látek, jako jsou farmaka či mikroplasty.

„Pokud zmíněná vyhláška vstoupí v platnost, nebude to nic jiného než opětné oddálení konečného řešení. Všichni dobře víme, co čistírenský kal obsahuje, a jaká kritéria do budoucna nebude splňovat,“ myslí si Tomanec, kterému z dlouhodobého pohledu nejde jen o hygienizaci kalů, ale především snížení nákladů za likvidaci odpadu. Za tunu kalů dnes zaplatí čistírna odpadních vod něco v rozmezí od dvě stě do tisíce korun.

„Všechny studie a podklady, které máme k dispozici, hovoří o úspoře provozních nákladů v porovnání se současným způsobem likvidace. Táborská čistírna je téměř z 95 procent energeticky soběstačná, a další zdroje energií hledáme. Pro sušení kalu bude využito zbytkové teplo z pyrolyzéru a uvažuje se o připojení na horkovod. Vydat se cestou přeměny kalu z odpadu na výrobek za současného snížení jeho množství na pětinu je pro nás i přes všechna rizika lepší než čekat, že to někdo vyřeší za nás,“ shrnuje v narážce na to, že výsledný materiál vzniklý z pyrolýzy se v ČOV Trutnov podařilo registrovat jako výrobek podobný keramzitu.

Jako nejpravděpodobnější se jeví, že téma nakonec za Česko „rozčísne“ Evropská Unie. Ta už chystá na příští rok v kontextu kalů revidovanou směrnici. Ze studie, která slouží jako podklad při přípravě směrnice, vyplývá, že EU se kloní k úpravě kalů pro zničení prioritních polutantů s pomocí vysokých teplot, snižování objemu kalů, které se na půdu dostanou, a především nastavení detailnějších parametrů včetně PFAS.

Aktuální česká kalová vyhláška s lehkými úpravami mikrobiologických limitů, začne platit nejspíše od ledna 2023. Podle informací Ekonews je MŽP toho názoru, že vyhláška notifikaci EU nepodléhá.