Jak získat z Babičky maximum a na co si dát pozor? „Mít chatu není problém, nemít fotku starého kotle ano“

Od loňského září v Česku běží dotace Oprav dům po babičce, díky které mohou lidé své staré domy přeměnit na energeticky moderní bydlení. O takzvané Babičce, která nabízí výplatu předem, ale koluje řada fám – například že na ni nedosáhnou ženy na mateřské nebo že zateplený dům zplesniví.

Naopak když člověk neudělá některé věci předem, třeba nepořídí fotodokumentaci starého kotle, peníze nedostane. To ovšem mnoho majitelů netuší. „Řada lidí vám také do telefonu řekne, že dotaci nevěří, že je to jistě od státu nějaký podvod,“ kroutí hlavou Luděk Lošťák, obchodní a technický ředitel společnosti Comfort Group, která dotační projekty zařizuje a realizuje.

V čem je dotace Oprav dům po babičce jiná než ostatní zelené stavební dotace?

Po technické stránce je věrnou kopií dotačního programu Nová zelená úsporám(NZÚ), i dotační částky komplexního zateplení jsou stejné jako u NZÚ. Skrze program Oprav dům po babičce ovšem lze získat zálohu ve výši sta procent dotace dopředu na účet, a to na všechny přihlášené a naplánované aktivity spojené se zateplením nebo výměnou zdroje či jakoukoliv doinstalací technologie do domu.

To zní pohodlně. Je v tom nějaký háček?

První problém bývá hned v tomto bodě získání stoprocentní zálohy předem. Lidé tomu nevěří a myslí si, že v tom bude nějaký zádrhel, přitom není. Je ale potřeba chtít se dozvědět vše o podmínkách programu a nejlépe od někoho, kdo s tím už má nějaké dlouhodobější zkušenosti, a to nejen administrativní, ale i stavebně technického rázu. Oproti NZÚ jsou také jiné podmínky na straně administrativně formální.

Co tedy musí dům splňovat, aby se na něj Babička vztahovala?

V první řadě je to dozateplení rodinného domu k bydlení či rekreaci do stavu, kdy zateplení obálky budovy musí být lepší, než takzvaná referenční hodnota. Jde tedy o energetický výpočet a dimenzování doposud nezateplených částí domu tak, aby výsledný objekt po zateplení byl na optimální úrovni. Je to takzvané komplexní zateplení. Řada lidí se ale domnívá, že budou muset dům zateplovat znovu jinak anebo na místech, kde to není nutné, což není pravda.

Jaká jsou další kritéria?

Druhým kritériem je takzvané ekonomicko-administrativní posouzení žadatele. Zjišťuje se, zda žadatel vlastní či nevlastní další nemovitost k bydlení. Pokud vlastní, nemůže dotaci získat a může žádat pouze v programu Nová zelená úsporám. Ovšem chaty, chalupy a další objekty k rekreaci a jiné typy nemovitostí se do tohoto nepočítají, což také spoustu lidí mate. Je však třeba upozornit, že se posuzují všechny trvale bydlící a přihlášené osoby v domě, které se skrze registr obyvatel podrobují takzvanému testu vlastnictví. Tedy pokud někdo jiný z přihlášených obyvatel má nemovitost k bydlení jinde, dotace nemůže být vyplacena. Pak je zde několik závazných kritérií, a to je i takzvaná udržitelnost dotace, tedy vlastník domu po babičce musí zůstat vlastníkem po dobu deseti let od přijetí dotace. Kdo toto kritérium není ochoten plnit, pak je lepší to samé podat přes dotační program NZÚ s tím, že dotaci dostane žadatel vyplacenu až po dokončení přestavby. To ale celá řada lidí také vůbec nevnímá jako alternativní možnost.

Co všechno se z Babičky dá udělat?

Tady se jedná o tři různé způsoby pojetí této dotace: za prvé, jde o komplexní zateplení a výměnu třeba tepleného zdroje, doinstalaci FVE systému, retence na dešťovou vodu, instalace venkovního stínění, zelené střechy a vše, co v kombinaci s tímto lze dát dohromady.

Za druhé lze využít dotaci na zcela novou stavbu, ale v místě musí dojít k demolici původní zkolaudované a zapsané stavby v listu vlastnictví, která dříve byla vedená jako stavba k bydlení či rekreaci. Tedy dům po babičce, který jste se rozhodli zbourat a postavit místo něj nový, musel mít číslo popisné nebo evidenční. Stavební úřad sice toto vnímá jako novostavbu, ovšem SFŽP a dotační fond to chápe jako komplexní rekonstrukci budovy. Tudíž na celou investiční náročnost obálky budovy a technologie je možné při správně připraveném projektu a energetickém posudku získat maximální dotační podporu. Vždy je třeba počítat částku na metr čtvereční zateplovaných ploch obálky budovy.

A třetí cestou je instalace nových zdrojů tepla výměnou za neekologické zdroje, třeba FVE panely za kotel na uhlí, nicméně s tím, že součástí této výměny musí být dosaženo minimálně energetické třídy D.

Té dotaci se věnujete už dlouho. Jaký je o ni z vašeho pohledu zájem?

Zájem je, ovšem zda je velký, těžko posoudit. Řada žadatelů se ptá na věci, které dotace nepodporují, a to primárně proto, že občanům nikdo jasně nevysvětlil, co je to obálka budovy, co jsou takzvané způsobilé a uznatelné náklady a jak tyhle pojmy uchopit v žádosti o dotaci. Řada lidí vám do telefonu řekne, že dotaci nevěří, že je to jistě od státu nějaký podvod. Jakmile jim ale ukážeme řadu reálných projektů a vyřízených dotací, mají najednou veliký zájem. V tu chvíli získáváme prostor celou problematiku probrat a na míru každému správně vymyslet možnosti, jak by bylo možné dotaci získat. Je zde i celá řada lidí, kteří se domnívají, že dotace jim musí jejich investici zaplatit ze sta procent. A mnoho podobných různých teorií a názorů, třeba že se staré domy nemají zateplovat, že pak plesniví a podobné nesmysly.

Ti lidé už ale nevědí, proč k tomuto dochází a že většina špatně zateplených domů takto dopadá právě proto, že se zatepluje dům podle toho, jak kdo slyšel, že je to ´dostačující´. Takže lidé mají celou řadu zavádějících informací, proč je to celé nesmysl a že zateplit dům je vlastně špatný nápad. Většinou stačí pět minut diskuze na téma stavební fyziky a majitelé najednou obrátí a začínají chápat význam zateplení správně.

Pojďme konkrétně. V čem lidé dělají nejčastější chyby?

Na místo toho, aby probírali své technické záměry s odborníky, se radí s různými řemeslníky na stavbách, kteří jim říkají, jak zateplit jejich dům. A přitom si způsobí řadu technických problémů, nemluvě o tom, že na nedostatečně zateplený dům se dotace získat nedá. Jednou z chyb také je, že se zákazník domluví na zateplení fasády a až po dokončení zjišťuje, zda by na to mohl zpětně žádat o dotace. V řadě případů je to již nevratné a o dotaci opět nelze žádat, jelikož zateplení je špatně dimenzované. Nesplní tudíž ani základní požadavky dotačních programů, jako je NZÚ. Další problémy nastávají při výměnách tepelných zdrojů. V mnoha případech lidé mění starý kotel za nový nebo za teplené čerpadlo, ale nemají k tomu fotodokumentaci, protokol o likvidaci původního zdroje a nemají ani revizní zprávu původního zdroje. Opět v mnoha případech se jedná o nevratný proces, kdy je řada žádostí na výměnu teplených zdrojů vyřazena, protože lidé tyto výměny udělají, aniž by si předtím zjistili informace.

Jak správně nakombinovat práce a technologie, abychom získali maximum dotace a kolik to maximum činí?

Zde je třeba vše dávat do souvislosti s typem dotace. Pokud žadatel bude připraven k větší rekonstrukci domu ve formě zateplení, pak lze žádat o dotaci na metr čtvereční u fasády, stropů a střechy za 1300 korun zateplované plochy. U oken a dveří je to posléze 4 900 korun za m2 a u podlahy na zemině 1700 korun na m2. U zateplení obálky budovy se dotační částka počítá z m2 výkazu zateplované konstrukce, která tvoří obálku budovy obývané, a tedy vytápěné části nemovitosti domu. Posléze lze kombinovat i s výměnou technologií na primární vytápění, tedy konkrétně třeba 20 let starý plynový turbo kotel za teplené čerpadlo za 80 tisíc korun. V případě, že teplené čerpadlo bude sloužit i pro ohřev teplé vody, je dotační částka vyšší, a to 100 tisíc korun. Zde nalezneme řadu technologických kombinací i s FVE, ohřevem vody, až po retenční nádrže na šedou vodu a řadu dalších technologií. Maximální dotace z Oprav dům po babičce činí až jeden milion korun.

Jaká bývá průměrná dotace, na kterou lidé dosáhnou?

Průměrně dům o 150 m2 obývané užitné plochy dosahuje v žádostech na komplexní zateplení od 450 do 700 tisíc korun. Musíme vzít v potaz i to, že je zde dotační podpora na projekt 50 tisíc korun, podpora na každé nezaopatřené dítě 50 tisíc korun, až po dotační bonusy pro vyjmenované obce a lokality v Česku s navýšením o 10 procent jako bonus. Jsou zde i další kombinační bonusy ve výši 10 tisíc korun za každé kombinování se zateplením a instalací různých technologií. To vše, když se spočítá, začíná většině lidí dávat smysl se na toto řešení dívat jiným pohledem než doposud skrze dotace NZÚ.

Jak s tím souvisí počet nezaopatřených dětí?

Podpora na nezaopatřené děti je možná pouze v programu Oprav dům po babičce. Jedná se o vyplacení částky až 50 tisíc korun za každé nezaopatřené dítě do 16 let a pokud doloží potvrzení o studiu, pak až do doby prvního zaměstnání. Důležitým kritériem je trvalé bydliště dítěte na místě nemovitosti, na kterou se žádá, a také to, že lidé žádající o dotaci splňují požadavek ekonomické aktivity. To si opět řada lidí vykládá po svém a někteří si myslí, že když jsou například ženou na mateřské dovolené, jsou v daný moment neaktivní a na žádost o dotaci po babičce nemají nárok. Opak je pravdou.

Jak dlouho schválení dotace trvá?

Po podání žádosti se čeká na prověření všech ekonomických a technických podkladů, což trvá od dvou do šesti týdnů. Posléze přichází schválení a rozhodnutí ministra o přidělení dotace a poté v době od dvou do tří týdnů přistane záloha na účtu žadatele. Celé je to ovlivněno tím, jak moc je žadatel připravený a také, jak rychle dokáže zhotovitel připravit podmínky pro vznik technického posouzení celého návrhu.

Může člověk Babičku zvládnout i svépomocí?

Po 14 letech zkušeností si myslím, že je nereálné, aby samotný občan byl schopen dotaci sám podat, ačkoliv SFŽP si zřejmě myslí, že by toho lidé měli být schopni. Opak je ale pravdou. I odborník, který ví, co se skrývá pod jednotlivými odbornými názvy, občas vede se zástupci fondu diskuzi o výkladu metodiky. A ani pracovníci fondu vždy a stoprocentně nejednají tak, jak by se od nich očekávalo. Pokud se tedy žadatel zcela přesně neorientuje v dané problematice, vyhláškách a zákonech, běžný občan nemá šanci při jakémkoliv odbornějším dotazu či požadavku z fondu svou věc obhájit a uspět. Tím ovšem nechci říct, že je to nereálné pro kohokoliv.

Říkáte, že lidé se bojí o dotaci žádat. Proč?

Obávají se, že ji budou muset vracet, že je v celém procesu háček, kterému oni nerozumí, protože nikdy o žádnou dotaci nežádali. A to, že se skutečně vyplácí dotace dopředu před zahájením stavební části, je pro mnohé lidi sci-fi. I pro nás to bylo překvapením, ale z hlediska logiky stavby je to v podstatě správné řešení. Jenom je škoda, že se k tomuto došlo až po dlouhých 14 letech, co se v Česku zateplují domy s podporou dotačních programů Zelená úsporám a Nová zelená úsporám, nyní tedy i programu Oprav dům po babičce. Řada nemovitostí dnes mohla být efektivně zateplena s úsporou energií, kvůli které se to celé primárně dělá. Mnoho majitelů starších domů také nemá své vlastní finance a obávají se, že celou věc nezvládnou realizovat do dvou let, což je limit, a tudíž, že by načerpané peníze opět museli vracet. A je tu i určitý názor lidí, že dotace jsou obecně špatná věc pokřivující tržní prostředí, s čímž se v podstatě lze ztotožnit, ovšem z mého pohledu spíše na úrovni podnikání. V rámci bydlení a snižování emisí CO2 dotace považuji za velice vhodný krok.