Na dotace z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) dosáhne víc žadatelů. Program se také víc zaměří na ekologická opatření, například na podporu fotovoltaiky nebo hospodaření s dešťovou vodou. Příjem žádostí se rozběhne v říjnu.

Dotace půjde nově využívat také na rekreační objekty, v nichž bude mít žadatel hlášen trvalý pobyt. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce se do rekreačních objektů stěhuje natrvalo čím dál víc lidí.

Další novinka bude důležitá pro majitele bytových domů mimo Prahu. Ti nyní na dotace ze Zelené úsporám nedosáhnou (jen bytové domy v Praze), žádat mohou jen z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Od podzimu se pravidla sjednotí, budou tak stejná jak pro bytové domy v Praze, tak v dalších regionech. Podpora se bude týkat výměny oken, zateplení, rekonstrukce střech či instalací fotovoltaiky. Právě fotovoltaiky či zelené střechy jsou přitom projekty, které v poslední době rychle narůstají, někdy i netradičně na panelových domech.

Do roku 2030 se má z programu rozdělit 39 miliard korun z evropských i národních zdrojů. V prvních letech bude program financován z Národního plánu obnovy a následně z podílu výnosů emisních povolenek. Podle ředitelky profesního svazu Šance pro budovy Šárky Tomanové znamená vyčleněná částka oproti současnému období navýšení. Vzhledem k rostoucímu zájmu Čechů o dotace ale podle ní nemusí 3,9 miliardy korun ročně pro NZÚ stačit. Podle Brabce ale bude v případě většího zájmu možné navýšení nynější sumy.

„Jen v minulém roce se v kategorii rodinných domů sešly žádosti za 3,7 miliardy. Nyní budou v rámci Nové zelené úsporám podporovány také mimopražské bytové domy, které spadaly do programu IROP. I zde byl loňský rok rekordní se žádostmi za více než čtyři miliardy korun,“ uvádí Tomanová.

Dotace na využití odpadní vody

Pod NZÚ od podzimu nově spadne také dosud samostatný dotační program Dešťovka, který se zaměřuje na hospodaření s dešťovou vodou. Žádat jde o dotace na systém pro zálivku zahrady (ne u novostaveb) nebo na systém pro využití přečištěné odpadní vody z umyvadel a van na splachování toalety nebo praní prádla. Ten v Českou zkouší využívat v prvních projektech například Skanska.

Příspěvky se rozšíří také na výstavbu dobíjecích stanic pro elektromobily a o dotace na ohřev vody pomocí tepelného čerpadla.

Další důležitou novinkou je systém bonusů, na které může žadatel dosáhnout, pokud podá (zkombinuje) víc žádostí najednou. U rodinného domu jde za každou kombinaci získat navíc deset tisíc korun, v případě bytového domu dvacet tisíc, bonusy se navíc mohou sčítat. Pokud například majitel rodinný dům zateplí a vymění kotel, získá za tuto kombinaci bonus deset tisíc korun. Pokud navíc ještě instaluje fotovoltaiku a pořídí nádrž na dešťovou vodu, získá bonus třicet tisíc korun (3x 10 000 Kč), uvedlo jako příklad ministerstvo životního prostředí.

„Cílem je motivovat žadatele, aby dělali kompletní rekonstrukce. Celkem tak mohou domácnosti na bonusech získat více než devadesát tisíc korun a majitelé bytových domů dokonce více než 120 tisíc korun,“ uvedl Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, který bude administraci programu zajišťovat.

Ministerstvo už dříve představilo novou podobu kotlíkových dotací. Domácnosti s celkově nižšími příjmy (jde o domácnosti, kde jeden člen vydělal v roce 2020 maximálně 170 900 korun čistého) mohou získat dotaci ve výši až 95 procent a lidé si o ni budou moci žádat jako doposud – na krajských úřadech. Ostatní domácnosti s běžnými a vyššími příjmy si budou nově žádat o výměnu starého uhelného kotle v programu Nová zelená úsporám prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR, a to s dotací až padesát procent.

Z programu Nová zelená úsporám bylo od roku 2014 vyplaceno přes deset miliard korun a podpořeno více než 65 tisíc žádostí. Správcem programu je Ministerstvo životního prostředí, příjem žádostí, jejich administraci i vyplácení dotací zajišťuje Státní fond životního prostředí.